Bardon-Brána k zasvěcení

Magie konkrétně i všeobecně

Bardon-Brána k zasvěcení

Příspěvekod jesterM60 » 17 úno 2008, 13:58

Brána k opravdovému zasvěcení



PŘEDMLUVA k prvnímu českému vydání

Je tomu již třicet pět let co jsem poprvé četl jednotlivé, postupně vznikající části této knihy, kterou můj otec diktoval do magnetofonu a paní Votavová strojem přepisovala do definitivní podoby v němčině. Tyto napsané části se potom složitým způsobem dostávaly do tehdejšího Západního Německa, aby mohly být vůbec vydány a univerzální pravdy tak zpřístupněny široké veřejnosti.
Již v době, kdy jsem studoval na gymnáziu v Opavě, mi otec půjčoval ze své bohaté knihovny, která čítala přes dva tisíce svazků, z větší části v němčině, české překlady hlavně různých titulů jógové literatury, spisy astrologické a jinou duchovní literaturu. Tyto spisy oplývaly mnoha krásnými slovy a podobenstvími, ale pro praktický duchovní vzestup byly nepoužitelné.
Když jsem si však přečetl otcovu první knihu, ihned jsem pochopil, že tady je to pravé, co jsem v ostatních knihách dosud marně hledal. Tak jsem se sám začal seznamovat s univerzálními zákony, které platí jak v člověku, tak i v kosmu.
Je smutné, že můj otec, ačkoliv byl Čech, musel napsat všechna svá díla v němčině; u nás z pochopitelných důvodů nemohla vyjít.
Touto knihou se vám zároveň dostává do rukou první část uceleného souboru děl zabývajících se hermetikou. Jde o ojedinělé dílo, protože ve světě nebylo dosud nic podobného od jiného autora ve srovnatelné kvalitě a rozsahu publikováno. Soubor pojednává o zasvěcovací soustavě starého Egypta, symbolicky znázorňované tarotovými kartami.
První tarotová karta je podrobně popsána v knize, která právě vychází, s druhou tarotovou kartou, pojednávající o sférické magii se mohou čtenáři zatím seznámit pouze v německém originále* ("Die Praxis der magischen Evokation" - 1. vydání Verlag Hermann Bauer, Freiburg, 1956). V Německu tyto knihy pravidelně vycházejí: první - "Der Weg zum wahren Adepten" (1. vyd. Verlag Hermann Bauer, Freiburg, 1955) - byla vydána již devětkrát v němčině, pětkrát v angličtině a nedávno poprvé ve francouzštině. Druhá do dnešní doby doznala šestého vydání v němčině, čtvrtého v angličtině a prvního ve francouzském jazyce.
Třetí tarotovou kartu pojednávající o kabale popsal autor v knize "Der Schlüsel zur wahren Quabbalah" (1. vyd. Verlag hermann Bauer, Freiburg, 1959). V Německu vyšla již čtyřikrát a ve francouzštině poprvé.


* Pozn. nakladatele: knihy Praxe magické evokace a Klíč k opravdové kabale vydalo ASU v roce 1993.
Výše uvedené knihy se šířily postupně z Německa do celého světa a dnes podle autorem popsané univerzální metody cvičí již celá řada žáků.
A tak zatímco v období, kdy u nás byla jakákoliv zmínka o existenci něčeho nadsmyslného prakticky tabu a všichni otcovi nejbližší a žáci o něm i jeho díle více než třicet let důsledně mlčeli, stal se otec v řadě západních zemí uznávaným autorem v oblasti literatury o hermetice.
S jeho životem se může čtenář seznámit v autobiografickém románu "Frabato" byl dvakrát vydán v němčině (1979, 1988) a jednou v angličtině a francouzštině, v r. 1993 poprvé v českém jazyce.

V současné době jsme opět svědky (jako ostatně již tolikrát) oné situace, kdy se na našem knižním trhu objevuje "novinka neznámého autora". Ke čtenáři touto cestou přichází i dílo mého otce. Dílo ojedinělé, jak obsahem vyplývajícím ze skutečné znalosti věci, tak i formou zpracování. Dílo přehledně uspořádané, psané srozumitelným jazykem, bez krásných slov, ale poskytující skutečnému zájemci vše pro to, aby mohl začít pracovat na svém duchovním, duševním a tedy i lidském vzestupu.


Lumír Bardon
PŘEDMLUVA

Nelze pochybovat o tom že každý, upřímně toužící po opravdové dokonalosti, hledal až dosud marně správný způsob, dle kterého by v duchovním směru mohl sám na sobě spolehlivě pracovat a bezpečně kráčet po cestě k Bohu. Žhavá touha po tomto vznešeném cíli ho ustavičně nabádala k tornu, aby shromažďoval duchovní literaturu, mnohdy získanou z různých končin světa, která sice překypovala krásnými slovy, avšak pro opravdovou duchovní práci neměla valného významu. I když ten či onen doporučovaný návod přiměl jednotlivce vždy znovu k tornu, aby se dle něho řídil, nedostavil se očekávaný výsledek, který by byl korunoval poctivou snahu a odměnil vynaloženou píli. Za to však v každém vznikla dříve nebo později palčivá, nikým nezodpovězená otázka, zda cesta, kterou pro sebe zvolil, odpovídá jeho individualitě.

Božská Prozřetelnost, vidíc dobrou vůli a trpělivé hledání jednotlivců, se nad nimi smilovala. Uznala právě tuto dobu za vhodnou k tomu, aby přiměla jednoho ze svých zasvěcenců k sepsání a vydání vrcholného díla, v němž jsou široké veřejnosti poskytnuty jedinečné teoretické i praktické zkušenosti ve všech odvětvích Nejvyšší Duchovní Vědy.

Uposlechnout bezodkladně této výzvy Prozřetelnosti považoval autor tohoto díla za svou posvátnou povinnost a předkládá tudíž veřejnosti ochotně a rád uceleně své dlouholeté znalosti a praktické zkušenosti. Neusiluje při tom ani o uznání ani o získání jména, nýbrž vděčí Prozřetelnosti za to, že právě on byl k tomuto úkolu vyvolen, neboť ho zasvěcovali do všech tajů duchovní vědy na Dálném Východě nejvyšší zasvěcenci.

Jednoduchý sloh volil úmyslně, aby se mohl každý bez rozdílu pohlaví, věku a povolání s radostí chopit práce na vlastním zdokonalování a dospět k vytčenému cíli, to jest k splynutí s BOHEM.

Prozřetelnost, z jejíž vůle toto dílo vzniklo, se jistě postará i o to, aby se dostalo do rukou všech těch, kteří nejvíce touží po práci na vlastním duchovním vzestupu dle nejspolehlivějších metod. Dějiny mohou směle zaznamenat, že co svět světem stojí je to poprvé, kdy se tak dokonalé dílo stává každému zájemci snadno přístupným.

V.O.
OBRAZ MÁGA
PRVNÍ TAROTOVA KARTA
VYSVĚTLIVKY K SYMBOLICE

Dole je symbolicky vyjádřena říše minerální, rostlinstva a zvířeny. Žena vlevo a muž vpravo znamenají PLUS a MINUS v člověku.

V jejich středu je bytost hermafroditní, muž a žena v jedné osobě, na znamení vyrovnanosti mezi principem mužským a ženským.

Elektrické a magnetické fluidum je vyznačeno barvou červenou a modrou, elektrické fluidum červeně, magnetické fluidum modře.

U ženy je oblast hlavy elektrická (červená) a oblast pohlavní magnetická (modrá); u muže je tornu naopak.

Nad hermafroditem je glóbus, symbolizující sféru země. Nad ní je znázorněn mág se čtyřmi živly.

Nad mužem jsou živly aktivní a to živel ohně v barvě červené a živel vzduchu v barvě modré.

Nad ženou jsou živly pasivní: živel vody v barvě zelené a živel země v barvě žluté. Střed obrazu podél mága až ke glóbu je temně fialový na znamení akášického principu.

Nad hlavou mága je zakreslen neviditelnou páskou stříbřitý, zlatem vroubený lotos jako koruna, na znamení božství. Střed koruny vyplňuje rubínově-červený kámen mudrců jako symbol nebo kvintesence veškeré hermetické vědy.

Vpravo v pozadí je slunce (v barvě zlatožluté)
Vlevo v pozadí je měsíc (v barvě stříbřité)
jako Plus a Minus v Mikro a Makrokosmu, elektrické a magnetické fluidum.

Nad lotosem je koulí symbolicky znázorněn Vesmír a střed koule vyplňuje symbol tvořivé síly Plus a Minus, tvůrčí akt univerza.

Písmeny AUM a barvou temně fialovou až skoro černou je vyjádřeno ono NEKONEČNÉ, VĚČNÉ, NEOHRANIČENÉ a NESTVOŘENÉ.
ÚVOD

Kdo se snad domnívá, že v tomto díle nalezne snůšku receptů, pomocí jichž dospěje snadno, to jest bez jakékoliv námahy ke cti a slávě, moci a bohatství, nebo kdo očekává, že se dozví,jak by mohl zničit své nepřátele, tomu budiž hned na počátku řečeno, že bude trpce zklamán a že bez jakéhokoliv dalšího zájmu tuto knihu odloží.
Je mnoho duchovních společností, které pod slovem magie rozumí jen pouhé kouzelnictví a zapřísáhnutí se temným mocnostem. Nelze se proto divit, když jednotlivcům již pouhé slovo magie nahání hrůzu. Také kejklíři, jevištní kouzelníci, šarlatáni a jak se tito lidé ještě jinak nazývají, zneužívají většinou pravého pojmu magie, což rovněž nemálo přispívá k tomu, aby bylo na magickou vědu pohlíženo s určitým opovržením.
Již za starověku platili Mágové za nejvyšší zasvěcence, od nichž také slovo magie vzniklo. Tak zvaní kouzelníci nejsou zasvěcenci, nýbrž břídilové mystérií, kteří většinou využívají jednak neznalosti, jednak lehkomyslnosti jednotliVce i celého národa, aby lží a podvodem dosáhli svých sobeckých cílů. Pravý mág však podobným jednáním opovrhuje.
Ve skutečnosti je magie svatou vědou. Je v pravém slova smyslu vědou všech věd, neboť učí znát a prakticky upotřebit veškeré univerzální zákony. Mezi magií a mystikou, případně jiným přiléhavým pojmem není vlastně rozdílu a tam, kde jde o pravé zasvěcení, bez ohledu na to, jaký název ten či onen světový názor pro to zvolil, je třeba postupovat na téže základně a dle stejných univerzálních zákonů. Se zřetelem k univerzálnímu zákonu polarity, týkajícího se dobra a zla, aktivity a pasivity, světla a stínu, může každá věda sloužit jak dobru, tak i zlu. Tak např. je pravým účelem nože, aby jím byl krájen chléb a pod. V rukou vraha se však může stát nebezpečnou zbraní.
Vždy zde rozhodují povahové vlastnosti jednotlivce. Tato zásada platí pro všechna odvětví tajné nauky. Ve svém díle nazývám žáka mágem, abych vyjádřil symbol nejvyššího zasvěcení a nejvyšší vědy.
Mnohému čtenáři je jistě známo, že Taroty nejsou karetní hrou, sloužící pouze mantickým účelům, ale že jsou zasvěcovací knihou, obsahující nejvyšší, v symbolech ukrytá tajemství. První karta této knihy představuje mága, znázorňujícího zvládnutí živlů a držícího klíč k prvnímu arkánu, tj. tajemství nevyslovitelného jména Tetragramatonu, kabalistickému JOD-HE-VAU
-HE. Branou k zasvěcení je zde tedy mág; jak mnohostranně se dá této karty použít, pozná čtenář tohoto díla sám. V žádném dosud vydaném spise není pravý smysl první tarotové karty tak zřetelně objasněn, jako v tomto mém díle.
Soustava, kterou jsem vybudoval s největší péčí a krajní obezřetností, není spekulativní metodou, nýbrž je pozitivním výsledkem třicetiletého bádání, praktického cvičení a nesčetného porovnávání s mnoha jinými soustavami nejrůznějších tajných společností a orientální vědy, která je přístupná jen mimořádně schopným a ojedinělým vyvolencům. Tato soustava vznikla tedy z vlastní praxe a je určena pro praxi mnohých. Všemi mými žáky byla vyzkoušena a uznána za nejlepší a nejpraktičtější.
Tím ovšem není řečeno, a ani to tvrdit nechci, že tato kniha popisuje všechny záhady magie nebo mystiky. Uveřejnit o této vysoké vědě vše by znamenalo popsat celé objemné svazky. Plným právem lze však říci, že je toto dílo skutečně vstupní branou k opravdovému zasvěcení, je prvním klíčem k použití univerzálních zákonů. Připouštím také, že jednotlivá díla různých autorů obsahují tu a tam též nějaké to zlaté zrnko, ale nikde v jedné knize nenalezne čtenář cestu k duchovnímu vzestupu tak podrobně vyznačenou jako v této.
Bylo mojí snahou podat látku jednotlivých učebních osnov tak zřetelně, jak jen bylo možné, aby se největší pravdy staly přístupné každému, ačkoliv bylo místy velmi těžké volit pro tyto pravdy slova tak jednoduchá, aby byla všem srozumitelná. Zdali se tato moje snaha setká s očekávaným výsledkem, nechť čtenář posoudí sám. Mnohdy jsem uznal za vhodné některé složky tohoto díla opakovat, abych zdůraznil obzvláště důležitá místa.
Často byly vzneseny stížnosti, že zájemcům a žákům tajných nauk není dána možnost, aby byli zasvěcování osobním vůdcem (Guruem, a že je tudíž pravé vědění přístupné jen obzvláště omilostněným a výjimečně nadaným. Mnozí z opravdových zájemců museli prostudovat celé stohy knih, než se jim podařilo ojediněle ulovit alespoň jednu perličku pravdy.
Komu záleží tedy na vlastním vývinu, kdo nesleduje tuto svatou vědu jen z pouhé zvědavosti a nehledá pouze splnění svých sobeckých přání, nalezne v tomto díle pravého vůdce zasvěcení. Žádný ztělesněný zasvěcenec, byť by jeho duchovní hodnost byla sebevětší, nemůže žákovi pro začátek poskytnout více, než je v této knize uvedeno. Nalezne-li v ní poctivý žák a pozorný čtenář to, co dosud jinde marně hledal, splnilo dílo zcela své poslání.

Autor
Motto:
To, co jest nahoře, jest také to, co jest dole. Hermes Trismegistos.

Velké tajemství Tetragramatonu
neboli
kabalistické JOD-HE-VAU-HE

Část I.
Zasvěcování prvé - teoretické

O živlech

Vše, co bylo stvořeno, jak makrokosmos, tak i mikrokosmos, tedy velký a malý svět, se vytvářelo působením živlů. Proto se při postupném zasvěcování budeme zabývat nejdříve těmito silami, abychom poznali jejich hloubku a rozmanitost.
Okultní literatura přinesla o živlových silách dosud pramálo, takže jsem se rozhodl zpracovat dokonale toto ještě neobjasněné vědecké pole a odhrnout závoj, který tyto vesmírné zákony zastírá. Je to velmi zodpovědný úkol, neboť není snadné přesvědčit nezasvěcence natolik, aby o bytí a působení živlů získali nejenom vědomosti, ale aby byly později i sami schopni tyto síly také ovládat.
Celý vesmír se rovná hodinovému stroji s kolečky do sebe zapadajícími a vzájemně na sobě závislými. I samotný pojem božství, jakožto nejvýše chápatelného bytí, lze rozčlenit v aspekty, odpovídající ostatním živlům. O tom vsak podrobněji v příslušné kapitole o Bohu.
Nejstarší orientální spisy označují živly jako Tatvy. Naše evropská literatura věnuje těmto Tatvám pozornost jen natolik, že upozorňuje na jejich dobré účinky a varuje před neblahými, tj. uvádí, co je záhodno konat za vlády Tatev nám příznivých a čeho se máme nutně vyvarovat při proudění Tatev nám nepříznivých. O správnosti této skutečnosti nelze nijak pochybovat, avšak vše, co bylo dosud uveřejněno, se týká jen nepatrného aspektu všech živlových účinků. Jak lze účinky živlů, tedy Tatev, zjistit pro osobní potřebu, je povětšině uvedeno v astrologických spisech.
My však hodláme vniknout hlouběji do tajemství živlů a zvolíme proto jiný klíč, který je sice analogický s astrologickým, nemá s ním však nic společného. A tohoto klíče, o němž čtenář dosud nemá ponětí, se naučíme všestranně používat.

Jednotlivé práce, analogie a Účinky živlů popisuji postupně v jednotlivých kapitolách. Nemluvím jen o teorii, ale upozorňuji zároveň i na praktické upotřebení, neboť právě zde je ukryto největší arkánum.
O této velké tajné vědě živlů píše již nejstarší kniha moudrosti, kniha ta-rotu, kde je na první stránce zobrazen mág, jenž ukazuje na živly a jejich zvládnutí. Na této první kartě symbolizuje:
meč-živel ohně
hůl-živel vzduchu
pohár-živel vody
a mince-živel země.
Z toho vidíme, že již v antických mystériích byl právě mág určen pro první kartu tarotu a zvládnutí živlů zvoleno za první zasvěcovací akt.
Zachovávaje tuto tradici věnuji proto i já největší pozornost především živlům. Jak z dalšího poznáme,je klíč k nim univerzálním prostředkem, jímž můžeme řešit všechny vyskytnuvší se problémy. Pořadí Tatev je dle indického přiřazení následující:
Akáša-princip éteru
Tejas-princip ohně
Vaju-princip vzduchu
Apas-princip vody
Prithivi-princip země
Indická nauka praví, že čtyři hrubší Tatvy vznikly z Tatvy páté, tedy z akášického principu. Akáša je tudíž princip příčiny a můžeme ji pokládat za sílu pátou, za tak zvanou kvint-esenci. O akáše, jakožto nejjemnějším živlu, se čtenář dočte více v příslušné kapitole. Také specifické vlastnosti ostatních živlů jsou v jednotlivých kapitolách blíže rozvedeny a to od nejvyšších úrovní počínaje až dolů do hrubé hmoty.
Již nyní mi dá čtenář jistě za pravdu, že to vskutku není lehký úkol: rozebrat dokonale ono veliké tajemství stvoření a vyjádřit to kromě toho slovy tak, aby každý mohl vniknout až do jádra věci a utvořit si vlastní obraz.
V dalším hovořím též o rozložení živlů a o praktickém významu, aby bez rozdílu každý, ať chemik či lékař, magnetizér, okultista, mág, mystik, kabalista anebo jogín mohl z toho pro sebe čerpat praktický užitek. Podaří-li se mi poučit čtenáře natolik, aby zvládnul látku alespoň tak dalece, že bude s to pro vědecké odvětví, které ho nejvíce zajímá, upotřebit tohoto praktického klíče, bude moje snaha dostatečně odměněna.

Princip OHNĚ

Jak jsem se již zmínil, je akáša neboli princip éteru příčinou vzniku živlů. Za první živel, který dle orientálních spisů vzešel z akáši, musíme považovat Tejas, to jest princip ohně. Tento živel, právě tak jako všechny ostatní živly, nepůsobí jen na naší hrubohmotné úrovni, nýbrž projevuje se ve všem, co bylo stvořeno. Základními vlastnostmi ohnivého principu jsou: horko a expanze. Oheň a světlo vládlo proto na počátku všeho stvořeného. Také bible na to poukazuje a vyjadřuje to slovy: "Fiat lux-budiž světlo".
Základem světla je samozřejmě oheň. Každý živel a tudíž i ohnivý, má dvě polarity a to aktivní a pasivní polaritu, to jest plus a minus. Plus je vždy ono budovatelské, tvořivé a plodivé, zatím co minus je pravým opakem toho a je rozkladné a ničivé. Musíme mít na zřeteli vždy dvě základní vlastnosti každého živlu.
Všechna náboženství všech dob připisovala aktivní stránce živlů vše dobré a pasivní stránce vše zlé. Po pravdě řečeno nemůžeme mluvit ani o dobru ani o zlu. Tyto pojmy vzešly jen z lidského chápání. V univerzu není ani dobra ani zla, neboť vše bylo stvořeno na základě neměnitelných zákonů, v nichž se nejlépe zrcadlí božský princip a jedině znalost těchto zákonů nám dává možnost přibližovat se Bohu.
Abychom si rozpínavou vlastnost (expanzi) ohně mohli lépe představit, nazveme ji elektrickým fluidem. Pod tímto názvem není míněna jen hrubohmotná elektřina, ačkoliv, jak čtenář v dalším uvidí, mák ní určitý analogický vztah. Živlový princip ohně je činný a skryt ve všem, co bylo v celém univerzu stvořeno, počínaje od nejmenšího zrnéčka písku až do nejvyššího viditelného a neviditelného.

Princip VODY

V předcházející kapitole jsem seznámil čtenáře se vznikem a vlastnostmi pozitivního principu ohně. V tomto pojednání popíši opačný princip - živel vody.
I tento živel vzešel právě tak jako živel ohně z akáši, tedy z éterického principu. V porovnání s ohněm má však živel vody zcela opačné vlastnosti. Základními vlastnostmi jsou chlad a stahování. I zde se jedná o dva póly. Aktivní je životodárný, vyživující a udržující; negativní pól je tentýž, jako u ohně, rozkladný a ničivý. Jelikož základní vlastností tohoto živlu je stahování, vyšlo z něho fluidum magnetické.
Oheň a voda působí ve všem. Dle zákona o stvoření by ohnivý princip nemohl sám o sobě obstát, kdyby v něm nebylo protipólu, tj. principu vodního. Tyto dva živly, oheň a voda, jsou základními živly, jimiž bylo vše stvořeno. Proto musíme ve všem vidět dva hlavní živly a kromě toho fluidum elektrické a magnetické, jako protichůdné polarity.
Princip VZDUCHU

Jako další vzešel z akáši živel vzduchu. Zasvěcenci ho nepovažují za skutečný princip, nýbrž ho mají za zprostředkovatele mezi ohnivým a vodním principem, takže živel vzduchu udržuje takřka jako médium neutrální rovnováhu mezi aktivním a pasivním působením vody a ohně. Střídavým působením aktivního a pasivního živlu ohně a vody byl všechen stvořený život uveden v pohyb.
Vzdušný princip přijal v úloze zprostředkovatele od ohně vlastnost sucha a odvody vlastnost vlhka. Bez obou těchto vlastností by život nebyl myslitelný. Tyto dvě vlastnosti propůjčují principu vzduchu rovněž dvě polarity. V pasivním působení je to životodárná polarita a v negativním ničivá.
K tornu musím podotknout, že u jmenovaných živlů nejde o obvyklý oheň,. vodu a vzduch, což jsou vlastně jen aspekty hrubohmotné úrovně, nýbrž že se jedná výhradně o univerzální vlastnosti živlů.

Princip ZEMĚ

O principu vzduchu bylo řečeno, že není samostatným živlem a toto tvrzení platí též o živlu země. To znamená, že střídavým působením oněch tří jmenovaných živlů povstal poslední živel - živel zemní, který svou specifickou vlastností, tj. ztuhnutím, zahrnuje v sobě všechny tři principy. Právě tato vlastnost dala oněm třem předešlým živlům konkrétní formu. Zároveň však omezila jejich působení, následkem čehož povstaly: prostorovost, míra, váha a čas.
Vzájemné působení prvých tří živlů se stalo působením čtvrtého - zemního živlu-čtyřpólovým, takže můžeme zemní princip nazvat čtyřpólovým magnetem. Fluidum v polaritě zemního živlu je elektromagnetické. Protože ve čtvrtém, tedy zemním živlu,jsou činné všechny živly, můžeme si všechen stvořený život vysvětlit. Uskutečněním tohoto živlu povstalo ono FIAT tj.
"BUDIZ".
O podrobnostech specifického působení živlů v různých úrovních a říších, jako např. v říši rostlinné, zvířeny a člověka, se čtenář dozví ještě z dalšího obsahu. Důležité je, aby si mohl o působení živlových principů v celém univerzu učinit ucelený obraz.

SVĚTLO

Základem světla je princip ohně. Bez ohně by světlo nebylo nikdy vzniklo. Je tudíž světlo aspektem ohně. Každý ohnivý živel můžeme přeměnit ve světlo a obráceně. Proto zahrnuje světlo všechny specifické vlastnosti. Je zářivé, pronikavé, rozpínavé.
Opakem světla je temnota, která povstala z vodního principu. Temnota má opačné specifické vlastnosti světla. Bez temnoty by světlo bylo nejen nemyslitelné, ale nebylo by vůbec. Z toho usuzujeme, že světlo a temnota vznikly ze střídavé hry dvou principů a to ohně a vody. Světlo má tudíž ve svém působení pozitivní vlastnosti a temnota negativní. Tuto střídavou hru musíme vidět ve všem.

AKÁŠA neboli princip ÉTERU

Již při popisování živlů jsem několikrát podotkl, že vzešly z akášického principu. Je tudíž akášický princip to nejvyšší, nejmocnější, nepředstavitelné; je prabytím, prapříčinou všech věcí a všeho stvořeného, krátce řečeno: je sférou příčin. Následkem toho je akáša také bez času a prostoru. Je to ono nestvořené, nepochopitelné, nedefinovatelné.
Náboženství pro ni určila slovo Bůh. Je pátou silou, prasilou, která vše stvořila a která udržuje vše v rovnováze. Je počátkem a čistotou všech myšlenek a idejí, je světem příčin, v němž se vše stvořené udržuje, od nejvyšších sfér počínaje až dolů k nejnižší. Je kvint-esencí alchymistů. Je VŠĺM ve
VŠEM.

KARMA, zákon PRIČINY a ÚČINKU

Neměnitelným zákonem, jehož aspekt musíme spatřovat jedině v akášickém principu, je zákon o příčině a účinku. Každá příčina vyvolává příslušný účinek. Tento zákon platí ve všem za nejvznešenější a nejvyšší.
Karma není tedy jen zákon pro naše dobré činy a skutky, jak namnoze mylně učí orientální filozofie, nýbrž jak je z toho patrno, má daleko hlubší význam. Instinktivně věří člověk v to, že vše dobré musí mít za následek jen dobré ovoce a vše zlé pravý opak, neboli jak lidové rčení praví "Jak kdo zasel, tak sklidí". Tento nezvratný zákon musí každý znát a respektovat.
Zákonu o příčině a účinku podléhají i živlové principy. O podrobnostech tohoto zákona (které není možno říci několika slovy), se nebudu obšírněji rozepisovat, neboť jsou každému logicky uvažujícímu člověku naprosto jasné a samozřejmé. Také zákon evoluční, tj. vývojový podléhá rovněž zákonu o příčině a účinku. Vývoj je tudíž aspektem karmického zákona.
ČLOVĚK

O těle

V ničem a v nikom se tak věrně nezrcadlí Bůh, jako právě v člověku, jenž byl stvořen podle obrazu univerza. Vše, co můžeme nalézt v univerzu velkém, odráží se přesně v malém; v člověku, který byl proto nazván mikrokosmem, na rozdíl od univerza tj. makrokosmu. Přesně vzato se v člověku odehrává celá příroda a úkolem této kapitoly je naučit se vše pozorovat, vědět a ovládat.
Nebudu zde popisovat fyziologické pochody v těle. S těmi se může každý seznámit četbou příslušné literatury. Mým úmyslem je naučit čtenáře pozorovat člověka z hermetického stanoviska a vysvětlit zájemci, jak si má správně počínat se základním klíčem, tj. účinkem živlů se zřetelem k člověku.
Známé přísloví praví: Ve zdravém těle zdravý duch". Při studiu člověka pozná každý hlubokou pravdu, která se za těmito slovy skrývá. Jistojistě vyvstane otázka, co vlastně máme rozumět z hermetického stanoviska pod slovem zdraví? Nebude každý s to tuto otázku ihned správně zodpovědět, neboť převážná většina si problém zdraví vysvětluje zcela individuálně.
Z hermetického hlediska máme pod pojmem zdraví rozumět udržování dokonalé harmonie všech v těle účinkujících sil, se zřetelem k základním vlastnostem živlů. Disharmonie živlů nemusí nabýt právě takových rozměrů, aby vyvolala viditelný účinek, který nazýváme nemocí. Vyvrcholila-li ale disharmonie již natolik, že nastalo onemocnění, narušuje to už podstatně pravidelnou funkci živlů v těle.
Základní podmínkou proto je, aby nastávající zasvěcenec věnoval tělu veškerou pozornost. Zevnějšek těla můžeme považovat za krásný oděv, a krása je ve všem, jak ve velkém tak i v malém, rovněž aspektem božské přírody. Krásným nám nesmí připadat pouze to, co se nám líbí nebo co získá naši sympatii. Sympatie a antipatie spočívá na vzájemném působení živlů. Dokonalé zdraví je základní podmínkou k duchovnímu vzestupu. Chceme-li krásně bydlet, musíme své obydlí, v tomto případě svoje tělo, učinit krásným a harmonickým.
Dle univerzálních zákonů zastávají živly v těle určité funkce, z nichž nejhlavnější jsou: budovatelské, udržovací a rozkladné. Pozitivní, tedy budovatelská část v těle připadá aktivní stránce živlů. Udržovací čili usměrňovací funkci řídí spojovací tj. neutrální část živlů a rozkladnou tj. spalovací práci konají negativní živlové vlastnosti.
Zastává tudíž např. Ohnivý princip po aktivní stránce s jeho elektrickým fluidem aktivní, budovatelskou, expanzivní činnost a opak toho připadá jeho
negativní stránce. Vodní princip má po aktivní stránce na starosti budovatelskou činnost a po stránce negativní se stará o rozklad veškerých tekutin.
Vzdušný princip má za úkol usměrňovat v těle elektrické fluidum ohně a magnetické fluidum vody a udržovat je v rovnováze. Proto je považován za princip neutrální nebo zprostředkovatelský.
O zemním principu je v základním klíči o silách řečeno, že v těle má úlohu udržovat pospolu všechny tři živlové činnosti. Ve své aktivitě oživuje, sílí, buduje, udržuje atd., a v negativitě koná pravý opak. Zemnímu principu náleží jak růst těla, tak i jeho úpadek (stárnutí).
Mohli bychom hovořit ještě o celé řadě živlových analogií v těle, avšak tyto vysvětlivky nechť zatím postačí.
O činnosti živlů v těle věděli přesně všichni zasvěcenci všech dob. Nikdy však o ní podrobně nepsali, pravděpodobně proto, aby zabránili jakémukoli zneužití. Zasvěcenci rozdělili lidské tělo na tři základní pojmy a přiřkli:
Hlavu principu ohnivému, břicho principu vodnímu
a hrudník principu vzdušnému, jakožto zprostředkovateli mezi ohněm a vodou. Na první pohled vidíme,
že je toto rozdělení je správné, neboť v hlavě se odehrává vše aktivní, tedy ohnivé, v břiše to opačné, vodní, práce šťáv, vyměšování atd. Hrudník náleží vzduchu a má takřka úlohu zprostředkovatele, protože se v něm dýchání děje mechanicky. A konečně zemní princip představuje se svou soudrživou silou celé lidské tělo včetně kostí a masa.
Případnou otázku, kde a jakým způsobem se v hrubohmotném těle projevuje princip akášický, si po hlubší úvaze může každý sám zodpovědět, a to tak, že se v nejhrubší formě skrývá v krvi a spermatu, při vzájemném působení těchto dvou látek v životnosti neboli vitalitě.
Jak jsem již řekl, tvoří ohnivý živel v těle fluidum elektrické a vodní živel magnetické. Každé fluidum má dvě pólová záření: aktivní a pasivní. Vzájemně střídavá působivost všech čtyř pólových záření se rovná čtyřpólovému magnetu, který je totožný s tajemstvím Tetragramatonu, s kabalistickým JOD-HE-VAU-HE.
V lidském těle je proto elektromagnetické fluidum ve svém vnějším záření životním magnetismem, -je ódem, či jak to ještě jinak porůznu nazýváme. Pravá strana lidského těla je u pravičáka aktivně elektrická a levá strana pasivně magnetická. U levičáka je tornu naopak. Vyzařovací síla tohoto elektromagnetického fluida závisí na tom, jak intenzivně živly v těle působí. Cím zdravěji a ladněji působení živlů v těle probíhá, tím mocnější a čistší je záření.
Vhodným cvičením, správným postojem a přesným dodržováním těchto zákonů můžeme kapacitu, sílu a působivost tohoto elektromagnetického fluida neboli ódu podle potřeby zvýšit nebo snížit. (Viz podrobnosti v praktické části tohoto díla).
Se známou nám elektřinou a magnetizmem nemá elektrické a magnetické fluidum v lidském těle přímo nic společného, vztah je však obdobný. Tento zákon analogie je důležitým činitelem v hermetické vědě a jeho znalost dává zasvěcenci možnost konat s tímto klíčem pravé zázraky.
V potravě jsou živly obsaženy pomíchaně. Do těla se nám dostanou chemickým procesem, který je v něm udržuje. Z hlediska medicíny vyvolává příjem jakékoliv potravy spolu s dechem v těle spalovací proces, v němž hermetik vidí mnohem více než pouhý chemický postup. V tomto spalování spatřuje vzájemné rozpouštění potravy. Můžeme to porovnat s ohněm, jehož plamen je udržován pomocí paliva.
Na udržování této práce, tedy na potravě a dechu, závisí život. Aby každý živel obdržel potřebnou pohonnou látku, je záhodno přijímat potravu smíšenou, která obsahuje živlové základní látky. Kdybychom byli např. po celý život odkázáni pouze na jednostrannou stravu, naše tělo by bezpodmínečně onemocnělo, jinými slovy, stalo by se disharmonickým. Rozkladný proces, vyvolaný vzduchem a potravou, dodává živlům potřebnou látku, která je udržuje ve stálé činnosti. To je přirozený způsob lidského života. Schází-li jednomu nebo druhému živlu potřebná, tedy pohonná látka, projevuje se to hned v příslušných funkcích.
Dostane-li se např. ohnivý živel v těle k větší činnosti, pocítíme žízeň, u vzdušného živlu hlad, u vodního nás obestře zima a u zemního se dostaví únava. Rovněž každé přesycení živlů vyvolá v těle zvýšení jejich činnosti. U ohně se projeví jako touha po pohybu a činnosti, voda způsobí větší vyměšování. Přesycený vzduch nás upozorňuje, abychom se v jídle omezili a přesycená zem se jeví v aspektech pohlavního života, což se nemusí vždy vybíjet jen v pohlavních pudech, nýbrž (a to zejména u starších lidí), se dostaví touha po zvýšené pracovní činnosti, po vnější tvořivosti apod.
Elektrické a magnetické fluidum má ve své polaritě, tedy aktivně a pasivně, ve všech organických a anorganických tělesech z chemického, případně alchymického hlediska za úkol tvoření kyselin a zásad. Po aktivní stránce buduje a po pasivní rozpouští, rozkládá, ničí.
Tím je biologická činnost v těle vysvětlena. Výslednicí všeho je koloběh života: zrodí se, prospívá, zraje a umírá, což je evoluční bytí všeho stvořeného.

DIETA

Rozumná životospráva udržuje harmonii živlů v těle. Dojde-li k disharmonii činnosti živlů tím, že jeden nebo druhý živel buď převládá, nebo byl zeslaben, musíme učinit v přijímání potravy zvláštní opatření, aby živly byly opět uvedeny do normálních kolejí či aby byly alespoň v tomto směru příznivě ovlivněny. Z tohoto důvodu se pro zvláštní případy předepisují nejrůznější diety. Již odedávna dospěl průměrný člověk k tomuto názoru, aniž by byl pochopil jeho pravou příčinu.
Je-li živlová porucha takového rozsahu, že se disharmonie projevuje již viditelně, nejedná se jen o pouhou disharmonii, nýbrž o skutečné onemocnění. Nezbývá pak než sáhnout k drastičtějším prostředkům, aby opět došlo k žádoucí harmonii, má-li být dosaženo úplného uzdravení a tělo uvedeno do normálního chodu. Na této základně byly vybudovány všechny dosud známé léčebné soustavy. Blíže je popsat nepovažuji za nutné, protože jsou všeobecně známy.
Přírodní léčba doporučuje termické prostředky, jako: lázně, zábaly, obklady, bylinky, masáže apod. Alopatický lékař užívá koncentrovaných léčebných prostředků, které mají vyvolat účinek odpovídající živlům a přispět k uzdravení. Homeopat zvyšuje pomocí svých léčebných prostředků similia similibus curantur činnost opačného živlu, aby ohrožený živel uvedl se zřetelem k jeho polaritě do rovnováhy. Elektrohomeopat působí uplatněním svých prostředků přímo na elektrické a magnetické fluidum, aby podle povahy onemocnění vyrovnal náležitým zesílením těchto fluid rovněž živel, který se stal disharmonickým.
A tak sleduje každá léčebná soustava jeden a týž cíl tj. porušenou živlovou rovnováhu opět napravit. Znalost působení živlů v těle dává magnetopatoyi čili magnetizérovi mnohem větší možnost zasáhnout svými silami zejména tehdy, když je s to probudit v sobě vědomě elektrické nebo magnetické fluidum, zesílit je a dle analogických zákonů přenést na onemocnělou část těla. Praktické stránce této léčebné metody věnuji v této knize zvláštní kapitolu.
Tím by byly veškeré funkce těla dostatečně objasněny. Každou část těla ovlivňuje dle analogie živlů ještě živel specifický, který se projevuje v polaritě té které části těla. Zajímavá je skutečnost, že v chodu, respektive v mechanizaci mají některé orgány střídavě z nitra navenek elektrické, a zvenčí do nitra magnetické fluidum, které přispívá k tomu, aby chod a funkce v celkovém organizmu byly harmonické a analogické. U jiných orgánů je tornu naopak:
elektrické fluidum působí zvenku i do nitra a magnetické z nitra navenek. Znalost toho pólového záření nazývá hermetická věda ""okultní anatomií těla". Znalost účinku této okultní anatomie je pro každého zasvěcence velmi důležitá, chce-li své tělo znát, ovlivňovat a ovládat.
V dalším popisuji okultní anatomii lidského těla se zřetelem k elektrickému a magnetickému fluidu, tedy v pozitivním i negativním rozsahu činnosti.
Z těchto vysvětlivek může zejména magnetopat čerpat veliký užitek, neboť dle ohniska nemoci volí pro onemocnělou část těla buď elektrické nebo magnetické fluidum. I všem ostatním může tato znalost jen prospět.

HLAVA
Přední část hlavy elektrická, zadní magnetická. Pravá strana magnetická, levá elektrická, vnitřek elektrický.

OČI
Přední i zadní část neutrální. Pravá a levá strana elektrická. Vnitřek magnetický.

UŠI
Přední a zadní část neutrální, pravá strana magnetická, levá elektrická. Vnitřek neutrální.

ÚSTA A JAZYK
Přední a zadní část neutrální, pravá a levá strana rovněž neutrální. Vnitřek magnetický.

KRK
Přední a zadní část magnetická. Pravá strana magnetická, levá elektrická. Vnitřek elektrický.

HRUDNIK
Přední část elektromagnetická, zadní část elektrická. Pravá strana neutrální, levá strana elektrická. Vnitřek neutrální.

BŘICHO
Přední část elektrická, zadní magnetická. Pravá strana magnetická, levá elektrická. Vnitřek magnetický.

RUCE
Přední a zadní část neutrální. Pravá strana magnetická, levá elektrická. Vnitřek neutrální.

PRSTY pravé ruky
Přední a zadní části neutrální. Pravá a levá strana elektrická. Vnitřek neutrální.
PRSTY levé ruky
Přední a zadní části neutrální. Pravá a levá strana elektrická. Vnitřek neutrální.

NOHY
Přední a zadní části neutrální. Pravá strana magnetická, levá elektrická. Vnitřek neutrální.

MUŽSKY POHLAVNI ÚD
Přední část elektrická, zadní část neutrální. Pravá a levá strana neutrální. Vnitřek magnetický.

ŽENSKÉ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ
Přední část magnetická, zadní část neutrální. Pravá a levá strana neutrální. Vnitřek elektrický.

POSLEDNÍ OBRATEL PÁTEŘE a KONEČNÍK
Přední a zadní části neutrální, pravá a levá strana neutrální, vnitřek magnetický.

Na základě této okultní anatomie si může zasvěcenec sestavit klíčem čtyřpólového magnetu dle potřeby další analogie. Alchymista z toho pozná, že je lidské tělo opravdovým atanátorem, v němž se viditelně odehrává nejdokonalejší alchymistický proces, ono veliké dílo, neboli příprava kamene mudrců.
Tím by byla kapitola, pojednávající o těle, ukončena. Netvrdím, že jsem
vzal zřetel na vše, avšak s ohledem na živly, na čtyřpólový magnet, řekl jsem
o těle to nejdůležitější a odhalil tajemství Tetragramatonu, majícího vztah
k tělu.

Hmotný svět (hmotná úroveň)

V této kapitole nehodlám popisovat hrubohmotný svět se zřetelem k říši nerostné, rostlinné a zvířecí, nechci se též zabývat fyzikálními úkazy v přírodě, neboť jsme se o nich učili již ve škole; např. že je severní a jižní točna, jak dochází k dešti, co způsobuje bouři atd. Nastávajícího zasvěcence budou tyto úkazy zajímat méně a jistě bude spíše toužit po tom, aby poznal hmotný svět pomocí živlů a jejich polarity. Není také třeba se zvláště zmiňovat o tom, že je na naší planetě oheň, voda ‚ vzduch a zem, neboť to je každému logicky myslícímu člověku jasné.
Avšak přece jen bude dobře, kdy nastávající zasvěcenec pozná příčinu a činnost všech čtyř živlů, aby jich mohl dle příslušných analogií jiných úrovní správně použít. Jak je možno na základě znalosti hrubohmotných živlů navázat současně styky s vyššími světy, zůstává vyhrazeno dalšímu pojednání o praktickém využití magických schopností. Zatím je důležité vědět, že se na naší zemi odehrává práce živlů nejjemnějším způsobem právě tak, jako v lidském těle. Sledujeme-li analogii k lidskému tělu, přijdeme na to, jak utvořit k živlům rovnoběžku a chtíce nechtíce musíme uznat, že analogie k lidskému tělu je oprávněná.
Ke kapitole, ve které hovořím o těle, o životosprávě a o funkcích živlů těle, zbývá jen ještě dodat, že zasvěcenec, jenž se naučí manipulovat se živly v jejich nejjemnější formě, dokáže již na vlastním těle hotové zázraky. Ale nejen to; může potom také právem tvrdit, že v tomto směru není nic nemožného.
V zemním principu působí kromě ostatních živlů také čtyřpólový magnet se svou polaritou. Ohnivý živel má ve své aktivitě v přírodě úkol vše oživovat a ve své negativitě pravý opak, tedy vše rozkládat a ničit.
Vodní živel má po aktivní stránce rovněž budovat a po negativní ničit. Vzdušný živel je se svou podvojnou polaritou v přírodě neutrálním, vyrovnávajícím a udržovacím principem.
Zemní živel sdružuje v sobě následkem své specifické vlastnosti o kohezi ony dva hlavní živly ohně a vody s neutrálností vzduchu, takže můžeme zemní živel považovat za nejhrubohmotnější.
Jak jsem v kapitole o těle již podotkl, vznikají vzájemným působením ohnivého a vodního živlu na základě týchž zákonů, jako v těle dvě základní fluida se vzájemnou činností a to elektrické a magnetické. Zmíněné dva živly řídí svými fluidy vše hmotné na naší zemi, ovlivňují veškeré chemické pochody vně i uvnitř země, v říši nerostů, rostlinstva a zvířeny. Z toho vyplývá, že se elektrické fluidum nachází ve středu a fluidum magnetické na povrchu naší země. Toto magnetické fluidum povrchu zemského udržuje vše hmotné, týkající se soudržnosti (koheze), nehledě k vlastnosti vodního principu.
Specifickou vlastností každého tělesa, závislého na složitosti živlu je, že má každý předmět se zřetelem na elektrické fluidum určité záření, což jsou tak zvané elektronové kmity, které k sobě přitahuje všeobecně magnetické fluidum hmotného světa. Tuto přitažlivost nazýváme váhou. Váha je tedy úkazem přitažlivé síly země. Známá nám přitažlivost železa a nikluje malým příkladem, výstižněji řečeno je vlastně jen napodobeninou toho, co se na naší zemi děje ve velkém. To, co na naší zemi známe jako magnetizmus a elektřinu, je úkazem čtyřpólového magnetu, neboť jak víme, lze libovolně přeměnit magnetizmus v elektřinu a mechanickou cestou opět elektřinu v magnetizmus. Přeměňování jedné síly v druhou je vlastně již alchymistickým nebo magickým pochodem, který během doby tak zevšeobecněl, že se v něm alchymie nebo magie již nespatřuje a připisuje se tedy jednoduše fyzikální vědě.
Na základě toho vidíme, že i zde je možnost použití čtyřpólového magnetu a každý hermetik ví dle zákonů o problému magnetizmu a elektřiny, a to nejenom v těle, jak v kapitole řečeno, nýbrž také v hrubohmotném světě, že to, co je nahoře, jest také to, co je dole.
Každý zasvěcenec, jenž je schopen užít všech živlových sil neboli velkého tajemství Tetragramatonu na všech úrovních, dokáže také na našem hmotném světě velké věci, které v očích nezasvěcence budou platit za hotové zázraky. Pro zasvěcence to však zázraky nejsou. I největší zvláštnost může na základě znalosti zákonů vysvětlit.
Na této zde popsané zásadě spočívá na naší zemi všechen růst, veškeré zrání, všechen život a také veškeré umírání. Zasvěcenci je následkem toho také jasné, že smrt neznamená rozpadnutí v nic, nýbrž je pouhým přechodem z jednoho stadia do druhého.
Hmotný svět vzešel z akášického principu, což je onen nám známý éter. A tento akášický princip Svět také řídí a udržuje. Z toho jasně vyplývá, že přenos elektrického a magnetického fluida je původcem všech vynálezů, které se týkají přenosu do dálky éterem, jako např. rádio, telegrafie, telefonie, televize a budou původcem i všech ostatních vynálezů, které ještě budoucnost pomocí elektrického a magnetického fluida v éteru objeví. Avšak základna a zákony byly, jsou a zůstanou vždy tytéž.
O samotném působení jednotlivých magnetických a elektrických fluid na hmotné úrovni by se dala napsat objemná kniha s velmi poutavým obsahem. Avšak vnímavý čtenář, který se rozhodne jít cestou zasvěcení a nenechá se z ní žádnými vlivy odradit, pozná sám nejrůznější variace sil a vlastností. Vynaloženým úsilím získá poznání, které ho za vše štědře odmění.

DUŠE (ASTRALNI TĚLO)

Jemnějšími živlovými kmity, elektrickým a magnetickým fluidem živlové polarity povstal vlastně člověk; duše pak z akášického principu neboli z nejjemnějších kmitů éteru. Tak, jako ve hmotném těle působí funkce živlů, je tomu stejně s funkcemi duše, čili tak zvaného těla astrálního. Duše je spojená a srostlá s tělem pomocí čtyřpólového magnetu a jeho specifických vlastností. Splynutí se stává analogicky k tělu elektromagnetickým vlivem živlů.
Práci živlů, tzv. elektromagnetické fluidum duše, nazýváme mluvou zasvěcenců astrální matricí neboli životem. Tuto astrální matrici či elektrické fluidum duše nelze ztotožnit s aurou, o které píší okultisté a ke které se ještě vrátím. U astrální matrice nebo u elektrického fluida jde o pojítko mezi tělem a duší. Ohnivý princip zastává i v duši funkci budovatelskou, vodní princip funkci oživovací, vzdušný princip vyrovnává a zemní princip se stará o spojitost, růst a udržování. Astrální tělo má tytéž funkce jako tělo hmotné.
Člověku je dáno pět smyslů, které odpovídají pěti živlům. Těchto smyslů používá astrální tělo neboli duše k tomu, aby pomocí tělesných smyslů přijímala vlivy fyzického světa. Toto vnímání a zaměstnávání oněch pěti smyslů prostřednictvím astrálního a hmotného těla se děje naším nesmrtelným duchem. Proč je duch nesmrtelný, vysvětluji v dalším obsahu. Bez činnosti ducha v duši by se astrální tělo stalo neživým a rozložilo by se na své součástky.
Protože by duch bez pomoci duše nemohl působit, je tudíž astrální tělo střediskem všech vlastností nesmrtelného ducha. Podle vývinu a zralosti má rozličné elektrické nebo magnetické fluidické chvění, které se v duši znatelně projevuje čtyřmi druhy povahy. Dle toho, jaký živel převládá, rozeznáváme povahu
cholerickou
sangvinickou
melancholickou a
flegmatickou.

Cholerická povaha vyvěrá z ohnivého živlu, sangvinická povaha ze živlu vzdušného, melancholická z vodního živlu a flegmatická ze živlu zemského. Dle síly a chvění zmíněného živlu se projevuje v různých vlastnostech také síla a expanze fluidického kolísání.
Každý z těchto čtyř, povahu člověka určujících živlů, má po aktivní stránce vše dobré neboli dobré vlastnosti a po pasivní stránce vše opačné, tedy vlastnosti negativní. Není zde možno uvést přesné sestavení účinnosti všech živlů. Pro nastávajícího zasvěcence bude lépe, když vlastní meditací postupem času objeví další účinky sám. Na cestě k zasvěcení to má i svůj zvláštní význam. V dalším uvedu pouze některé příklady:
Cholerická povaha má ve své aktivní polaritě tyto dobré vlastnosti: aktivnost, horlivost, nadšení, odvahu, rozhodnost, sílu tvořivosti, smělost, snaživost atd.
V negativní polaritě jsou to: hádavost, nemírnost, podrážděnost, pud vše zničit, vášnivost, žárlivost, žravost atd.

Sangvinická povaha má po stránce aktivní: bdělost, bezstarostnost, dobrosrdečnost, důvěřivost, hbitost, jasnost, lehkost, neodvislost, obratnost, optimismus, píli, pronikavost, radost, usměvavost atd.
Po stránce negativní: klevetivost, mazanost, nedostatek vytrvalosti, nepoctivost, pomlouvačnost, povídavost, proměnlivost, urážlivost, zchytralost, žvanivost atd.

Melancholická povaha se ve své aktivitě projevuje: důvěřivostí, horoucností, chápavostí, klidem, milosrdenstvím, oddaností, odpouštěním, poddajností, schopností meditační, skromností, soucitem, úctou, vážností, vroucností, zahloubaností, zvnitřněním atd.
V negativitě: leností, lhostejností, nepoddajností, nesmělostí, netečností, sklíčeností atd.
Flegmatická povaha má po aktivní stránce tyto dobré vlastností: cílevědomost, dochvilnost, důkladnost, důslednost, neomylnost, obezřetnost, odolnost, odpovědnost, opatrnost, pevnost, rezervovanost, soustředěnost, spolehlivost, střízlivost, svědomitost, úctu, vážnost, věcnost, vytrvalost atd.
Po negativní stránce jsou to: fádnost, ledabylost, lenivost, lhostejnost, málomluvnost, nedochvilnost, nesvědomitost, plachost, pohrdlivost, těžkopádnost atd.

Vlastnosti živlů jsou dle toho, které z nich převládají, základnou povahy člověka. Intenzita zmíněných, navenek se projevujících vlastností, závisí na polaritě tj. na elektrickém a magnetickém fluidu. Celkový vliv povahových účinků způsobuje navenek určité záření, které se odborně nazývá aurou. Tuto auru nelze zaměňovat s astrální matricí, ježto je mezi oběma veliký rozdíl. Astrální matrice je pojítkem mezi tělem a duší, kdežto aura je záření živlových účinků, projevujících se aktivně nebo pasivně v různých vlastnostech. Toto záření vyvolává v celé duši určitou vibraci, která má pak své zvláštní zabarvení. Toto zabarvení umožňuje zasvěcenci vidět astrálním zrakem svou vlastní auru í auru jiných bytostí. Pravý jasnovidec může potom dle rozpoznané aury zjistit u každého nejen základní povahu, ale vidí i účinek, respektive polaritu duševních kmitů, kterou může případně i ovlivnit.
O tomto námětu hovořím ještě podrobněji ve zvláštní kapitole o introspekci. Temperament člověka ovlivňuje jeho povahu a obojí tvoří jeho celkový výsledek záření duše čili auru. Obrazy velkých zasvěcenců a svatých mají zpravidla svatozář, která je totožná s aurou, zde popsanou.
Kromě povahy, temperamentu a práce elektromagnetického fluida má astrální tělo ještě dvě sídla v mozku. Ve velkém mozku se nachází normální vědomí a v malém mozku opak normálního vědomí tj. podvědomí. Jejich funkce popisuji blíže v kapitole o duchu.
Jak jsem již řekl,je duše právě tak jako tělo rozdělena podle živlů. Duševní funkce, síly a vlastnosti mají i v duši určitá, všem živlům obdobná střediska, která indická filozofie nazývá lotosy. Probouzení těchto lotosů se v indické nauce nazývá Kundalini-Yogou. Tato střediska neboli lotosy nehodlám podrobně popisovat, protože se o nich může každý dočíst v příslušné literatuře. Zmiňuji se o nich proto jen letmo:
Nejspodnější středisko, zvané Múladhára neboli zemní středisko, se nachází v nejspodnější části duše.
Další, tj. vodní středisko je v okolí pohlavních orgánů a jmenuje se dle indické terminologie Svadhistána.
Středisko ohně, jako střed duše, je v okolí pupku a má název Manipůra.
Středisko vzduchu, jakožto vyrovnávajícího živlu, je v okolí srdce a má název Anáháta.
Středisko éteru neboli akášíckého principu nutno vidět v krku a má název Višudha.
Další středisko a to vůle, rozumu a intelektu má název Ajna (čti adžňa) a nachází se mezi obočím.
Nejvyšší - božské středisko - je tisíciplátečný lotos Sahasrára pod temenem hlavy, z něhož prýští a jsou ovlivňovány síly všech ostatních lotosů.
Od nejhořejšího, nejvyššího centra počínaje, probíhá podél páteře až do nejspodnějšího zemního střediska jakoby průchodem tzv. Sušumna - neboli nám již známý akášícký princip. Ten má za úkol spojovat a usměrňovat všechna ostatní střediska. O probuzení hadí síly v jednotlivých střediscích hovořím ještě v dalším pojednání. Popis duše má především objasnit souvislost živlů v ní spolu s jejich podvojnou polaritou. Z toho můžeme pozorovat, jak tělo i duše a jejich působení žije a pracuje, jak jejich rozložení podléhá nezměnitelným zákonům čtyřpólového magnetu, tj. tajemství Tetragramatonu, kterými se také řídí. Pakliže budoucí zasvěcenec vše správně a pozorně uváží, získá jasný přehled nejen o funkcích těla, ale io duši a může si dle pra-zákonů o vzájemném působení učinit jasnou představu.

ASTRALNI ÚROVEŇ

O této lze říci, že platí mnohdy za čtvrtou dimenzi. Nevyšla však z oněch čtyř živlů, nýbrž je určitým stupněm hustoty akášického principu, tedy všeho toho, co se až dosud ve hmotném světě odehrávalo, co se právě děje a v budoucnu bude ještě dít, dále co má svůj původ, svůj směr a svoji životní jsoucnost.
Jak již bylo řečeno, je akáša v nejjemnější formě nám známý éter, v němž se kromě jiného pohybují a šíří elektrické a magnetické kmity. Astrální úroveň je tedy také sférou vibrací, ve které má svůj původ světlo, zvuk, barva a rytmus, zkrátka všechen život ve všem stvořeném. Jelikož je akáša původ všeho bytí, zrcadlí (odráží) se v ní samozřejmě také vše to, co již bylo stvořeno, co se v přítomné době právě tvoří a co se v příštích dobách bude ještě vytvářet. V astrální úrovni se zřejmě jeví emanace věčného, což nemá počátku ani konce a je proto bez času a prostrou. Zasvěcenec, který se v této úrovni vyzná, může zde nalézt vše, ať je to minulé, přítomné či budoucí. Dosah a pojetí toho všeho závisí na stupni jeho dokonalosti.
Téměř všechna náboženství, všichni okultisté a spiritisté rozumí pod astrální úrovní "onen svět". Pro zasvěcence tento výraz neplatí a on se proto také smrti nebojí, neboť je mu tento pojem cizí. Jestliže se rozkladnou prací živlů nebo náhlým přerušením astrální matrice, která je pojítkem mezí hmotným a astrálním tělem, uvolní, nastane stav, který se sice všeobecně pokládá za smrt, je ale ve skutečnosti pouhým přechodem z tohoto světa do astrální úrovně. Na základě tohoto zákona nemá zasvěcenec ze smrti strach:
dobře ví, že nepůjde do neznáma. Zvládnutím živlů může kromě mnoha jiného uvolnit také astrální matrici a dosáhnout tím spontánního odloučení astrálního těla od hmoty. Tímto způsobem může pak se svým astrálním tělem vyhledat nejodlehlejší místa, může se pohybovat v nejrozmanitějších úrovních apod. Tím se mohou kladně vysvětlit veškerá tvrzení o některých svatých, kteří byli viděni současně na několika místech.
Astrální úroveň má různé druhy obyvatel. Předně jsou to duše zemřelých, které se dle své duchovní zralosti zdržují v určitém stupni hustoty. Různá náboženství ho mají za nebe nebo peklo, ovšem pro zasvěcence je to pouhá symbolika. Čím dokonalejší, šlechetnější a čistší bytost je, tím čistší a jemnější je stupeň hustoty, v němž může přebývat. Její astrální tělo se pozvolna rozpouští a bytost se přizpůsobí kmitům onoho stupně, respektive se s ním ztotožní. Jak vidíme, závisí toto ztotožnění na zralosti a duchovním zdokonalení, kterého bytost dosáhla ve světě hmotném.
Kromě toho je astrální úroveň obývána ještě celou řadou jiných bytostí, z nichž zde uvádím jen několik. Jsou to např. tzv. elementárové; bytosti s jednou nebo jen omezeným počtem vlastností, podle toho, jaké živlové kmity převládají. Tito elementárové se udržují toutéž vibrací, kterou lidská bytost vysílá do astrálu. Jsou mezi nimi i tací, kteří dosáhli určitého stupně inteligence. Těch pak obyčejně používají mágové, aby prostřednictvím těchto nižších sil ukájeli své sobecké choutky.
Jiným druhem astrálních bytostí jsou tzv. larvy, které astrální matrice intenzivní citovou myšlenkou vyvolá vědomě, či nevědomě v život. Nejsou to přímé bytosti, nýbrž pouhé tvary, které udržují při životě vášně animálního světa a jež se zdržují na nejnižším stupni astrální úrovně. Pud sebezáchovy je vhání do blízkosti lidí s takovými vášněmi, které těmto tvarům vyhovují. Přímo nebo nepřímo usilují o to, aby probudily a roznítily v člověku dřímající pudy. Podaří-li se jim strhnout člověka k takové vášni, která jim vyhovuje, živí, udržují a posilují se zářením, které vyvolá v člověku vášeň. Člověk zatížený mnoha vášněmi jev nejnižší sféře své astrální úrovně přímo obklopen četou takových larev. Boj s nimi je urputný a v magii tvoří pří ovládání živlů svízelnou překážku. O tom však ještě podrobněji v kapitole o introspekci.
Kromě toho jsou zde ještě elementárové a larvy, které můžeme utvořit magickou cestou. O tom rovněž více v praktické části tohoto díla.
Musíme se ještě zmínit o jednom druhu bytostí, s nimiž se zasvěcenec často setká na astrální úrovni a to o bytostech oněch čtyř čistých živlů.

V ohnivém živlu jsou to Salamandři,
ve vzdušném živlu jsou to Sylfy,
ve vodním živlu jsou to Rusalky neboli Undiny
a v zemním živlu jsou to Trpaslíci nebolí gnómové.

Všechny tyto bytosti jsou takřka spojkou mezi astrální úrovní a pozemskými živly. Jak navázat styk s těmito bytostmi, jak je ovládat, čeho všeho můžeme jimi dosáhnout, se čtenář dočte rovněž v praktické části tohoto díla, které věnuji zvláštní kapitolu nazvanou "Magie živlů".
Je ještě řada jiných bytostí, jako satyrové, lesní žínky, vodní mužíci atd., o kterých by se dalo mnoho hovořit. I když to zní jako báchorka, v astrální úrovni jsou to právě takové skutečnosti, jako u všech pozemských bytostí. Jasnovidné oko zasvěcence je vidí všechny, může kdykoliv s nimi navázat styk, čímž je každá pochybnost o jejich existenci předem vyloučena. Proto musí budoucí zasvěcenec nejdříve dosáhnout zralosti, musí se naučit zkoumání, aby si o všem mohl sám učinit správný úsudek.

DUCH

Jak již bylo řečeno,je člověk stvořen podle obrazu božího a sestává z těla, duše a ducha. Předcházející kapitoly nás poučily o tom, že tělo a duše jsou pouhým obalem, neboli oděvem ducha a jsou tedy pomíjející. Je tudíž pouze duch nesmrtelnou částí a věrným obrazem božím. Není snadné rozebrat a popsat vhodnými slovy něco božského, nesmrtelného, nepomíjejícího. Ale i zde můžeme jako u každého problému vzít na pomoc klíč čtyřpólového magnetu.
Z nejvyšší prapříčiny (akáši), z prazdroje všeho bytí, z duchovní pralátky vzešel duch, duchovní Já se čtyřmi specifickými živlovými vlastnostmi, které náleží nesmrtelnému, podle obrazu božího stvořenému duchu.
Ohnivý princip, tj. impulzivní část tvoří vůle. Vzdušný princip se projevuje v intelektu (rozumu). Vodní princip se projevuje v životě, respektive v pocitu, a zemní princip, jakožto spojka všech tří živlů, ve vědomí Já.
Tyto čtyři praživly jsou základnou všech ostatních vlastností ducha. Typická část pátého tj. éterického principu (akáši) se ve svém nejvyšším aspektu projevuje ve víře a v nejnižší, takřka v nejjemnější formě,v pudu sebezáchovy. Každý z oněch čtyř zde jmenovaných živlových principů má přesně dle zákona analogie polarity ještě mnoho aspektů jak po stránce pozitivní, tak i negativní. Všechny dohromady tvoří ono "JÁ" neboli DUCHA.
Tak můžeme např. moc, sílu a vášeň připsat ohnivému principu; paměť, schopnost posuzovací a rozlišovací principu vzdušnému; svědomí a intuicí částí vodní; sobectví, pud sebezáchovy a rozmnožovací, zemní částí ducha.
Zabralo by mnoho místa, kdybychom chtěli uvést všechny kvality ducha se zřetelem k živlům. Budoucí zasvěcenec si je může bedlivým studiem a hlubokou meditací s ohledem na zákonitost analogie čtyřpólového magnetu zjistit. Je to práce vděčná, která by nikdy neměla zůstat bez povšimnutí, protože poznání a ovládání živlů zaručuje úspěch a přináší dobré ovoce.
V kapitolách o těle, duši a duchu jsem vylíčil člověka v jeho dokonalé formě. Žákovi musí být jíž jasné, jak důležitá jev zasvěcení a zejména v magické a mystické praxi, ba ve všech tajích, dokonalá znalost vlastního malého univerza. Většina spisovatelů tuto nejdůležitější část, tuto základnu vynechává, buď z naprosté neznalosti nebo z jiných pádných důvodů.

MENTÁLNÍ ÚROVEŇ

Tak, jako má tělo svou pozemskou a astrální tělo neboli duše svou astrální úroveň, má i duch svou vlastní sféru, tak zvanou mentální úroveň. Je to sféra ducha se všemi jeho silami.
Obě úrovně, jak hmotná tak i astrální, vznikly působením oněch čtyř živlů z akáši neboli z principu příčiny oné sféry a i mentální úroveň spočívá na téže bázi a vyšla rovněž z akášíckého principu ducha. Právě tak, jako duch tvoří v sobě náležitou prací čtyřpólový magnet a projevuje analogicky s astrálním tělem navenek své elektromagnetické fluidum následkem působení živlů jakožto průvodní zjev své polarity, je tomu u mentálního těla v mentální neboli duchovní úrovni.
Astrální tělo tvoří následkem elektromagnetického fluida astrálního světa astrální matricí, tzv. astrální ód. Stejně je tomu u elektromagnetického fluida mentálního světa, které tvoří mentální matrici, poutající mentální tělo na astrální.
Tato mentální matrice neboli ód, tzv. mentální hmota, je nejsubtilnější formou akáši, která řídí a udržuje činnost ducha v astrálním těle. Tato mentální hmota je rovněž elektromagnetická a je vodítkem myšlenek a představ k vědomí ducha, který je pomocí astrálního a hmotného těla uvádí v činnost. Mentální matrice, neboli mentální ód,je se svým dvoupólovým fluidem nejjemnější látkou, kterou si v těle můžeme vůbec představit.
Sféra mentální je zároveň sférou myšlenek, majících svůj původ ve světě představ, tedy v akáše ducha. Každé myšlence předchází základní idea, která podle své povahy přijímá určitý tvar ajako myšlenková forma nebo plastický obraz se dostává éterickým principem neboli mentální matricí k vědomí Já. Člověk sám není tedy původcem myšlenek, nýbrž původ každé myšlenky musíme hledat v nejvyšší akášické sféře mentální úrovně.
Duch člověka je podle situace, ve které se nachází, takřka přijímačem, je anténou myšlenek ze světa idejí. Jelikož je svět idejí vše ve všem, pochází každá nová myšlenka, každý nový vynález, zkrátka vše, co se člověk domnívá, že sám ze sebe vytvořil, z tohoto světa idejí. A příjem nových myšlenek závisí na postojí a zralosti ducha.
Každou myšlenku ovládá naprosto čistý živel, zejména tehdy, jde-li o myšlenku s abstraktní idejí. Má-li ale myšlenka více kombinací ze světa idejí, působí v ní více živlů, což se projevuje tvarem i zářením. Pouze abstraktní myšlenky mají čisté živly a také čistá pólová záření, ježto pocházejí z jedné ideje přímo ze světa příčin.
Z těchto poznatků vidíme, že jde o působení čistě elektrických, čistě magnetických, indiferentních a neutrálních myšlenek. Každá z nich má zcela podle ideje v mentální úrovni svou vlastní formu, barvu a záření (vibraci). Čtyřpólový magnet ducha uvádí myšlenku k vědomí, které jí řídí dále až k samotnému uskutečnění. Každá na hmotném světě utvořená věc má proto myšlenkou a vědomím ducha ve světě idejí svou příčinu a pochopitelně se zde i odráží. N
Obrázek Magia scientia est et scientia potestia est!!
Uživatelský avatar
jesterM60

Čaroděj
 
Příspěvky: 448
Registrován: 17 zář 2007, 19:34
Bydliště: Praha

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Zpět na Magie

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků



Zásady ochrany osobních údajů