Ďáblova bible - na počátku 13. století bylo v Čechách vytvořeno pozoruhodné literární dílo. Minulé věky jej právem pojmenovaly jako Ďáblova bible, Codex gigas, Liber pergrandis či Gigas librorum.
První zmínky o Ďáblově bibli pocházejí z roku 1295, ale předpokládá se, že rukopis je asi o půl století starší.
Codex vznikl v prostředí malého benediktinského kláštera v Chrasti – Podlažicích nejspíš kolem roku 1229. O jejím vzniku, autorovi či důvodu sepsání se však nedochovaly žádné doklady.
Kniha o rozměrech 90 x 50 cm a váze 75 kilogramů byla odvezena ze země švédskými vojáky za třicetileté války.
Ďáblova bible byla vystavena v galerii Klementinum (září 2007 - březen 2008)
Kniha je psána latinsky a obsahuje 14 textů různého
charakteru. Vlastní text začíná Biblí - Starým
zákonem a za ním následují texty různého obsahu.
Jedním z nich je tzv. Penitenciál - příručka
pro kněze, obsahující seznam hříchů a příslušné
způsoby pokání. A právě zde, na straně 290r,
se nachází největší pozoruhodnost -
- je tu vyobrazena skoro půlmetrová
barevná postava čerta.
Dalších několik stránek je temných jak svým
vzhledem, tak i obsahem. Obsahují magické
zaklínací lékařské formule k zahánění padoucí
nemoci, zimnice, či k vypátrání zloděje.
Po této kapitole následuje nejcennější dokument -
- Kronika česká (Chronica Bohemorum), sepsaná
děkanem pražské kapituly Kosmasem (1045 -
1125). Tento opis patří k nejstarším a nejlepším.
Na úplný závěr je vypsán přehled dnů, na které
v průběhu dalších let připadnou Velikonoce.
Ďáblovo dílo
Existence knihy je spojena s legendou o ďáblovi,
podle níž dostala i lidový název Ďáblova bible
a samotný obraz čerta je její nedílnou součástí.
Pověst vypráví o mnichovi, který kdysi žil
na východě Českého království, v podlažickém
klášteře, a za svůj hříšný skutek byl odsouzen
k zazdění za živa. Aby se vyhnul trestu, nabídl,
že za jedinou noc napíše největší knihu,
jakou kdy svět viděl. Již o půlnoci ale zjistil,
že to nestihne. Povolal si tedy na pomoc ďábla.
Pověst říká, že podobiznu ďábla zakreslil mnich
do knihy z vděčnosti. Přestože však unikl trestu,
život se mu změnil v peklo.
I přes satanskou legendu nebyl Kodex nikdy
zatracen inkvizicí, ale naopak stal se středem
zájmu učenců i milovníků umění a kuriozit


























