Rozličné diskuse na psychospirituální, paranormální, ale i veděckofantastická témata

Nedavno se me stala takova divna vec a porad na to musim myslet. Bylo neco kolem 2 hodiny rano a sedela sem u pocitace a mela na usich sluchatka a najednou se me nekdn zezadu dotkl, polozil mi ruce na ramena a pak je zas odendal. Myslela sem si, ze me strasi bratr, ktery se vratil v noci domu, tak sem mu jeste rekla neco v tom smyslu ze je fakt vtipnej a otocila sem se a v pokoji nikdo nebyl. Kdyz sem se pak vyptavala, tak nebylo mozny, aby prisel protoze se vratil az rano. Vybavuju si to jako dotyk od cloveka, jako kdyz vas nekdo opravdu chyti za ramena. Mela sem opravdu divny pocit, sevrelo se mi v hrdle a nechtela sem se ani pohnout. Bydlim v panelaku a nikdy se mi nic takoveho nestalo i kdyz spousta clenu me rodiny ma roblemy s nadprirozenem. Nevim jestli to muze mit neco spolecneho s tim, ze jsem par dni predtim byla s kamarady opulnoci na hrbitove. Nic jsme tam neprovadeli, jsme sli na takovou stezku odvahy a prochazeli se tam a ze srandy se vyfotili. Tak nevim jestli blaznim nebo jestli to ma nejake vysvetleni ale je to pro me nezapomenutelny zazitek.

No nevím, spíš mi to přijde jako souhra únavy a vsugerování si. Například záchvat paniky, ten dokáže s myslí dělat divy.

Jak jinak, zase musím souhlasit se Samem. Tyhle mozkové zkraty jsou dost časté,
zvlášť u lidí, kteří si to vsugerují a podobně. Někdy se mi to stává taky, ale podívej se, proč by na tebe
"jen tak" šahala duše někoho, kdo je mrtvý? Nepříjde ti to trochu.. divné?
Proč jste se fotili na hřbitově? Je to místo mrtvých, jejich památka.. Kdyby to byl nějaký duch (Což si nemyslím,
ale jen KDYBY!), tak bych se mu ani trošku nedivila.

Souhlasím se Samem a Killer stává se to při vyčerpání v průběhu dlouhého sezení u počítače a je to vyvoláno jak máš předsunotou hlavu vpřed tak dochází k únavě vyvolané napětím vzpřimovačů a následně dochází k blokádě od krční páteře a ten pocit se rovná námaze trapézových svalů, pomáhá zakroužit rameny dozadu a bradu přitáhnout k tělu a prodýchat to.
No a taky ten hřbitov ti přidal stres a emoce a to všechno má vliv.
Jarda EPRV777

Taky nepopisuješ projev toho domělého doteku ducha . Byl chladný nebo hřejivý?
To jsou důležité informace a tak to popiš podrobně.
Jarda EPRV777

...nojo, kdo s cim zachazi, tim take schazi.
Ja bych rekla, ze to ma co spolecneho s tim hrbitovem.
Ty jsi sla za nima, tak oni zase prisli za tebou.
Ale prijde mi to nevinny...nikdo neonemocnel ani neumrel a od te doby se to neopakovalo, mam pravdu?
Jednou budes taky mrtva a nevis, co budes sama provadet,
byt Tebou tak to nejak zvlast neresim;
co bych si ale z toho vzala je fakt, ze jsi citliva a pokud bys v teto oblasti chtela cokoli delat,
vypada to, ze nebudes mit problemy.

PS: ten strach je prirozeny, svet, v kterem je clovek po smrti je velke neznamo
a kazde takto hluboke neznamo v nas instinktivne vyvolava strach.

Myslim to same co Akyana. Nekdo za Vami prisel, kdyz Vy sla za nim. Pozdravil Vas, dotknul se Vas. Nic to neni a nemusite mit strach.

Stalo se mi něco podobného. Byla jsem venčit psa. Bydlíme v bytovce ve městě, takže je jen málo míst kde je krásně. Shodou okolností je vedle naší bytovky malý parčík. Šla jsem se psem ven, bylo odpoledne, svítilo sluníčko,nefoukal vítr. Opřela jsem se o strom a dívala se, jak jezdí auta. Najednou jsem měla pocit, jakoby se mě něco nebo někdo dotkl/o. Bylo to zvláštní, najednou jsem cítila strašný chlad a jako bych tam nebyla sama. Něco jsem cítila. Doteď jsem přesvědčená, že jsem tam nebyla sama. Věřím na duchy a na vše, co je s nimi spojeno, ale docela mě to vyděsilo. Takže nebudeš sama, kdo něco takového zažil.

Ano, obyvatele "druheho brehu", lide, Duse zesnulych se nas nekdy dotykaji. Oni maji jeste spojeni s timto svetem, nektere Duse prave zemrelych vetsinou rychlou smrti, ani neuvedomi si ze jiz jejich tela neziji,a tak na tento svet se vraci.
Jsou Duse, ktere citi ze telo je mrtve, i citi utrpeni spojene s rozkladem tela,ale nedokazi jit z tohoto sveta do Svetla,a tak jsou mezi nami. Jsou Duse ktere tento svet navstevuji..v tom parku mohl byt nekdo kdo v zivote v tech mistech bydlel a tak se vratil na misto kde zil a mozna i zemrel. Toto neni nebezpecne, ty Duse nas jen se chteji dotykat, jako my chceme kontakt s "onim svetem" i obyvatele "onoho sveta" chteji dotykat se nas. Nemejte strach.

No každopádně se mi hned nějakým způsobem vytvořil v hlavě obrázek nějaké ženy, kterou jsem nikdy neviděla, nevím asi bujná představivost,ale když si na to vzpomenu, tak mám hodně divný pocit ... Ale co když třeba něco chtěla? Já vím, blbá otázka, ale co když .. ..

TheMisa5 píše:Ale co když třeba něco chtěla? Já vím, blbá otázka, ale co když .. ..

To není blbá, ale důležitá otázka - "Co po nás duchové chtějí?"
Většinou na sebe chtějí upozornit a tak zvýšit svou šanci, že jim někdo z jejich situace pomůže. Sami se z ní hned tak nedostanou, protože zůstat uvízlý v podobě ducha je forma negativní karmy, která často trvá hodně dlouho. V moderní době, kdy obřady za zemřelé přestávají být běžné, jsou nahrazovány duchovně neúčinnými světskými nebo úplně opomíjeny, je takových duchů stále více.

Když jste tam byla se psem, reagoval nějak? Zvířata jsou v těchto případech dobré indikátory.

Hari Hari
H.

Ano v tom mate pravdu. Ja mam 2 kocoury, ktere reaguji na vse. Nemusi byt nikdo evokovan, ale mnoukaji jiz kdyz nekdo je na parkovisti. Zvirata citi co my ne, maji lepsi cich, sluch i jsou vice vnimava. Ano, nekteri Duchove jsou spjati s timto svetem, chteji za svetlem, ale perispirit jeste Duse vaze na tento svet,a oni jsou mezi timto a"onim svetem". Mnoho tez je ze smutek pribuznych i pratel, plac, narek, brani Dusim zemrelych na "onen svet". Pokun nam nekdo zemre a my placeme, styska se nam po nem, prosime zesnuleho zpatky na tento svet, jsme smutni nad jeho umrtim- on jiz vrait se nemuze, neb Duse je oddelena od hmoty,ale muze byt castecne asi jako nit, spojena s telem pomoci perispiritu. Pokud placeme, Duse citi to a nemuze dal, stesk, strast a nase bolest po zemrelem, Dusi zemreleho drzi u nas, na tomto svete. Prejme zesnulym, at jdou dal, za svetlem na onen svet!! Neplacme, netruchleme prilis!! Kazde truchleni, plac i stesk, drzi Dusi zemreleho na tomto svete, i kdyz Duse potrebuje jit dal, na "druhy breh". Nechme mrtve odejit!! Nevezneme je zde na tomto svete vzpominkami, placem i steskem, narkem. Pomodleme se za mrtve,ale nechme je jit, tam, kde jim bude dobre. Modleme se za zesnule,ale nevolejme je zpatky!!!!

Lidi zameřujte se nejdřív na to, zda šlo o paranormální zkušenost. Až pak můžeme řešit, co "duch" chce. Nepřijde mi totiž na místě, kdy se může čistě jednat o fyziologii dotyčného, hned hledat spirituálno.

jan_veda píše:

TheMisa5 píše:Ale co když třeba něco chtěla? Já vím, blbá otázka, ale co když .. ..

To není blbá, ale důležitá otázka - "Co po nás duchové chtějí?"
Většinou na sebe chtějí upozornit a tak zvýšit svou šanci, že jim někdo z jejich situace pomůže. Sami se z ní hned tak nedostanou, protože zůstat uvízlý v podobě ducha je forma negativní karmy, která často trvá hodně dlouho. V moderní době, kdy obřady za zemřelé přestávají být běžné, jsou nahrazovány duchovně neúčinnými světskými nebo úplně opomíjeny, je takových duchů stále více.

Když jste tam byla se psem, reagoval nějak? Zvířata jsou v těchto případech dobré indikátory.

Hari Hari
H.

No to už nevím, bohužel --> ale občas tak jako strnule kouká do jednoho místa, ale doma, né v tom parku ..

Proč si každej myslí, že duchové chtěj upozorňovat?! Co když se může i jednat o neopodstatněný opakování minulý skutečnosti, co když ten duch kolikrát ani neví?! Nemám rád když je duch, či jakákoliv forma spirituální energie považována hned za iniciátora, když se v podstatě může jednat například i o "naprogramovaný" opakování rutin.

Misa jasne uvedla, ze se ji neco dotklo. To, co mas na mysli - otisk minulosti - neni interaktivni, ale neco jako film.

Hari Hari
H.