Řeč mozku

Řeč mozku

Příspěvekod martink » 29 srp 2013, 23:16

Najít způsob komunikace pro pacienty s celkovým ochrnutím těla je obtížné. Přesto se to vědcům podařilo. Díky speciálnímu přístroji mohou paralyzovaní lidé psát dopisy, používat e-mail či internet. Pokud mají dostatek motivace.

Jednou z chorob, která může způsobit celkovou paralýzu, je amyotrofická laterální skleróza, zkráceně ALS. Jde o onemocnění s postupnými obrnami způsobené poškozením motorických částí centrálního nervového systému. Většinou vzniká po padesátém roce života a postihuje asi dva lidi ze sta tisíc. Pacienti nejsou mnohdy po několika letech schopni ani samostatně dýchat. Mozek a jeho činnost však zůstávají zcela neporušené. Tito lidé jsou doslova uvězněni ve svém těle a potřebují nějakým způsobem komunikovat s okolím. Umožňuje jim to mimo jiné přístroj nazvaný Thought Translantion Device, což znamená něco jako "myšlenkový překladač".

Jako vůbec první začal tento přístroj používat Hans-Peter Salzmann, který pracoval jako právník ve Stuttgartu, než jej zasáhla choroba ALS. Překladač využívá elektrické aktivity mozku. Salzmann nejprve trénoval na jednoduché počítačové hře, při které se snažil přemístit kurzor k určeným cílům. Když byl po několika týdnech tréninku schopen zasáhnout cíl v osmdesáti procentech případů, přešel k psaní.

Silou vůle

Základem přístroje jsou dvě elektrody umístěné na hlavě, které měří elektrický signál vysílaný z mozkového kortexu těsně před vznikem myšlenky nebo akce. Tyto signály jsou předávány počítači. Změnou jejich amplitudy může pacient pohybovat kurzorem a zvolit si vždy jednu ze dvou polovin abecedy, které se postupně ukážou v dolní části obrazovky. Pokud se v dané polovině nachází písmeno, které pacient potřebuje, pohne kurzorem směrem dolů a tuto část abecedy vybere. Pokud v ní písmeno není, snaží se nevysílat žádnou myšlenku a zabránit tak pohybu kurzoru. o každém výběru se zbývající část abecedy opět rozdělí na dvě poloviny. Tímto způsobem nakonec pacient dostane písmeno, které chce napsat.

Jak je patrné, jde o poměrně zdlouhavou proceduru. Salzmannovi zpočátku trvalo napsání čtyř set znaků šestnáct hodin, dnes to při dobré kondici dokáže za pouhé tři hodiny. Celý proces je pro něj rozdělen do dvou fází. V první fázi, kdy ještě nelze hýbat kurzorem, si Salzmann připraví mozkové napětí pomocí určitých představ, například napínaného luku nebo semaforu, na němž z červené naskočí oranžová. Posléze, ve fázi druhé, kdy je potřeba pohnout kurzorem, použije vytvořené napětí a nechá ho explodovat opět pomocí představ. Například toho, jak šíp vystřelí z luku nebo jak se na semaforu objeví zelená.

Technika není vše

S myšlenkovým překladačem, jehož duchovním otcem je psycholog Niels Birbaumer z univerzity v Tübingenu, zatím pracovalo patnáct vážně ochrnutých pacientů. Velká část z nich však nebyla schopná ovládnout přístroj natolik, aby s jeho pomocí dokázali účinně komunikovat. Podle Birbaumera je hlavním kamenem úrazu to, že se dosud nikdo nezabýval otázkou, proč a k jakému účelu používají ochrnutí lidé tento způsob komunikace. Jinými slovy mají-li dostatek motivace pro navazování spojení s okolním světem.

Jeden z pacientů například dokonale komunikoval pomocí tohoto přístroje do chvíle, kdy jej opustila ženy. Narušení rodinných svazků často oslabuje vůli pacientů ke komunikaci. V takovém případě je třeba najít jiný druh motivace. Pro jednu ochrnutou ženu byl navržen program, při němž píše pomocí přístroje svůj životopis, rozesílá jej prostřednictvím e-mailu všem podobně postiženým lidem a dostává od nich zpětnou vazbu. Jiný pacient rád sleduje nahé dívky. Odborníci mu navrhli program založená na elektronické poště, díky níž si může prohlížet obrázky nahých dívek, kdykoli se mu zachce.

Dalším problémem překladače je relativně náročná manipulace. Přístroj měří signály, kterým se říká "pomalé kortikální potenciály", jejichž amplitudu lze ovládnout myšlenkovým úsilím. Birbaumer tento druh signálů zvolil záměrně, protože mohou být snímány z povrchu lebky i přes kůži a nevyžadují riskantní chirurgické zákroky. Elektrody ale měří pouze průměrnou činnost velkého počtu neuronů, které mají v mozku nejrůznější funkce. K manipulaci s počítačem je tedy třeba naučit se dokonale ovládat myšlenkovou činnost, což je velmi nesnadné.

Jiná řešení

Existuje ještě jiná varianta komunikování, alespoň pro některé pacienty. Spočívá ve využití zbytkové svalové aktivity. Nepatrné pohnutí obočím nebo pohyby očí mohou řídit pojízdné vozíky, ovládat vypínače, dveře a řečové syntetizéry. I to má své stinné stránky. Pacienti si musí dávat pozor na každý pohyb oka nebo mimických svalů, neboť vše má svou vypovídací hodnotu. Tím také ztrácí jistou dávku soukromí. jako nejlepší řešení se jeví implantace elektrod přímo do mozku, kde mohou zachycovat impulzy jednotlivých neuron. Do takové varianty se ale pacienti příliš nehrnou.

Kód: Vybrat vše
zdroj: www.ereska.cz
martink

Webmaster
 
Příspěvky: 1699
Obrázky: 0
Registrován: 18 srp 2007, 11:39
Bydliště:

Na ruce: 31.16
Banka: 0.00

 Poděkoval za: 11 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 16 příspěvky

Karma: 3




Zpět na všeobecné informace o ALS

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků



Zásady ochrany osobních údajů