od zanetasagii » 01 srp 2011, 08:09
Máš pravdu a já si vážím toho, že se přišla rozloučit. Vůbec jsem z ní strach neměla, naopak bylo to příjemné. Babičku jsem vždy měla a mám ráda a v úctě.
Stále mi říkala, než zemřela, že si přeje abych bydlela v jejím bytě až tu jednou nebude, mě se nechtělo. Při rozvodu, mi to má mamka připoměla, momentálně jsem u mamky ve druhém patře, ale přízemní byt po babičce renovuji.
Jednou jsem se chtěla podívat jestli jsem nezapoměla zavřít okna, ale byla jsem unavená a nechtělo se mi jít po svých a tak jsem si astrálně vycestovala a šla se podívat tak, okna jsem zavřít nezapoměla, vše bylo v pořádku, když jsem však chtěla z bytu odejít, oběvila se babička u schodů a šla za mnou do toho bytu. V tu chvíli jsem byla zmatená, babičku jsem pozdravila a netušila jsem, jestli je mrtvá, nebo se mi to s její smrtí jen nezdálo. Vypadala totiž tak skutečně. Stála tam a dívala se, jak to tam pěkně dělám, měla milý a spokojený úsměva pokyvovala si hlavou- to dělala vždycky, když byla spokojená. Pak se šla podívat po celém domě, zřejmě co je kde ještě nového.
Myslím, že se přišla podívat, jestli jsem se skutečně vrátila a jak vypadá byt. 6 let tam nikdo nebyl a práce je spousta a ještě chvíli potrvá, než se tam nastěhuji, ale už se nemůžu dočkat.
Anúpev kcher senef onu chebist neb reb ankh