Rozličné diskuse na psychospirituální, paranormální, ale i veděckofantastická témata

Popíši co přesně cítím a můžeme se o tom dále bavit. Jsem taková hříčka přírody, která chce vidět jiné logické vysvětlení.

Myslím si, že smrti se člověk nemusí bát kromě těch bolestí, které si většinou lidé musí prožít, když naše duše opouštějí svojí dočastnou schránku. Naše duše si najdou jiné tělo - plod v ženském těle získá svou duši - člověka. Získá od rodičů DNA (podobu, schopnosti a dovednosti), aby byl rodině podobný, ale podstatě jde o jiného člověka, který kdysi žil jiný život třeba na druhém konci světa.

Takže po smrti opět žijeme... můžeme být v jiném prostředí... Například v klidném prostředí se staneme slušným a celkem neomezeným člověkem s novými schopnostmi. Dost lidí nemá ani příležitost se delšího života dožít, myslím, že vesmírná magie ví s naším osudem a životama nakládat podle vlastní potřeby. Ne že by nám sepsal scénář od narození do smrti, ale pokládá nám překážky, které přelezeme a od, kterých se naopak odrazíme zase zpátky.

A já si nesčetněkrát říkal, že i když jsem celkem nespokojený jak žiji, tak příští život bude úžasný... Když ne ten, tak jich bude nesčetně dalších a dalších. Jako to je se samotným vesmírem?Říká se, že je to něco jako aktuální obraz v realitě. Ve vesmíru je nekonečně mnoho stejných obrazů a i to dost souvisí s naším narozením. Když nový člověk se "utvoří" v břiše ženy - podstatě z energie žijicího člověka výjde nová ernegie člověka,... Tak jak to je s vesmírem. Z obrazu výjde nový obraz, který "plodí" další obrazy (galagie, supernovy, slunce,...). Pokud si matka příroda bude přát pustit do svého světa nějakou lidskou duši, která už ve světě byla, tak jí to umožní.

Vesmír, Země, my a zvířata kolem nás jsou energie, které spolu spolupracují a ne vše je náhoda. Nakonec kdo ví, třeba lze poručit, abych v příštím životě byl slavný a bohatý, když mi to v tomhle životě chybí.

PS: Pokud se o tom zde někdy bavilo, tak se omlouvám - nezaregistroval jsem to zatím, jsem tu chvílku (hlavně myslím tu teorii o jiných životech). :)

Indiczech: Já se v této oblasti ztotožňuji s tím, co je řečeno v tomto článku . Býval bych to zde ocitoval, ale rozsah je dost značný a nechtěl jsem tím zaplácnout půl vlákna :))

Děkuji za velice zajímavě obsáhlý text plný informací. Byl problém některé věci pochopit, ale nakonec jsem to dočetl. Jsem z toho celkem zmatený a o to více otázek mám...
Nakonec si říkám, že bych se měl meditaci více věnovat. Chci vydržet do konce a ne omdlít. :D :))

Pokud máš otázky, tak to je jedině dobře. O to na fóru jde :) Klidně se ptej.

Píše se tam, že záře se dostane do srdce.

Zajímalo by mě jak je to u člověka, který srdce třeba nemá ani pohromadě. To nikdy jeho duše se nedostane do poslední fáze v Diamantové cestě a uvízne "někde"? To si moc neumím představit,... To je jako bez hrnce uvařit jídlo. Nejdřív potřebuji přeci hrnec, abych do něj vložil potraviny a nakonec uvařil. Jak tedy po smrti může k něčemu takovému dojít, pokud jak se píše jak celá záře prochází tělem, když opravdu člověk ani to tělo nemá. To jeho duše bude uvězněna v našem světě jako duch?

Srdeční centrum je oblast uprostřed hrudi na úrovni srdce. Se skutečným orgánem příliš nesouvisí. Jde o jedno z energetických kol, která se v těle nacházejí (také čakry). Během procesu umírání se nejprve vědomí stahuje z periferií těla do centrálního energetického kanálu a v něm pak do srdečního centra.

Ach tak. :) Děkuji za vysvětlení.

Bolesti ve smrti nemusí se bát ten,
kdos rodinný kruh svůj neporušil.
Ten, který jej utváří ,
v milosti Země odchází.

Lidský život,
je jako devět plodů z šípku,
navázaných na nit.
Co plod,
to křižovatka tvojí mysli,
a pak i směr tvé cesty.

I kdybys celým vesmírem proletěl,
jen na jedné planetě zakopneš o kámen,
který otočíš a bude na něm,
tvé jméno.

Co bude ti ze slávy ,
z blesků fotoaparátů a řádků novin,
protože až budeš pro svět chřadnout a
ztuhne ti vlas , staneš se jen vzpomínkou,
na kterou se zapomene.

Co budeš mít z bohatsví,
a proudů peněz,
když nikdy nepoznáš to,
co poznat máš ,a jsou to daleko,
větší poklady ,které ani za minci
nekoupíš. ...............................

Co budeš mít bez bohatsví, to že budu zabezbečen. Co budu mít ze slávy, podívej se na "hvězdy", vojevůdce, myslitele a hybatele, na ty se stále vzpomíná i učí podle nich. Co budeš mít z letu vesmírem co nekonečný poznání absolutního ticha a plazivce dýchající na tvý rameno :D Já chápu všeobecnou oblibu v klišé normálnosti a mrzkosti, ale to všechno je jen abstrakce kterou někdo pěkně obalil. Jinak já osobně chci mít klid a Razorečku. Klid je pro mě tou slávou, kterou potřebuju. Jelikož se ho moc v dnešní době nedostává a bohatsví je pro mě Razorečka, která zabezpečuje mé city a duševní rovnováhu :) a co se týče těch stezek..ty nikdy nezavěšuji na jednu šňůru, jelikož základ je dannej a jediný co musíš dotvořit, je ta cesta k cíly, žádný výběr v možnostech. Jelikož jediná jasná možnost je i pádným koncem a to ať přebíráš jak chceš :D

A právě ta nit .
Klid a ten co tvou duši i tvář pohladí.
Pohlazení co dostaneš teď i za mnoho let.
V těchto časech nedostatkový to špás.

S tady tím souhlasím. Ta záře, to světlo je vlastně entita zrození. Jinak.. to už bude jen stěží po smrti připomínat člověka, v astrálnu nehrají orgány žádnou roli :D

Nevím, když je směr určený, tak vlastně žádný odbočky a křižovatky neexistují, jelikož jsou zbytečný. Prostě a jasně, narodíš se a umřeš :D

Co tu čtu, tak mi to sedí do mé teorie, kterou si dovolím ocitovat :)

Razorka Tektzby píše:Každej člověk má nějaký množství energie (výchozí řekněme), podle toho, jak žije, jak se snaží být lepším, jak o sebe pečuje fyzicky i psychicky, jak se chová k ostatním apod., tak se mu energie navyšuje, a když jí dosáhne určitý množství, tak po smrti může přejít na další hladinu (klidne do další dimenze). Když energie nezíská dost, tak si to pěkně zopakuje (tím by se mohly vysvětlit vzpomínky na předchozí životy?). Nemusí to být zrovna zmiňovaná energie, může se tomu říkat jinak, třeba i karma (bojler :D) apod. a nemusí se tomu říkat navýšení, ale třeba čistota apod.

A myslíš si, že zavrhnutí Ježíše Krista a jiných bohů je jako si hodit zámek na ruce a uzamknout proudění energie? Jako já hodně zanevřel bohy (kromě naší matky přírody - v ní nejvíce věřím, protože je kolem nás a jsem její součástí), ale u těch božstev co si vymyslela církev mi moc do hlavy neleze.
Je možné, že mě trestá pokud něco takového existuje?Nebo nejsem připravený s energií manipulovat?Protože mám sakra velký problém s třetím okem... Nevím jestli ta energie je teplá, ale jakoby to tak cítím, ale nevidím a to mě strašně žere. Myslel jsem, že trénování oka dělám teď chvilku, ale vzpoměl jsem si, že jsem to zkoušel i když jsem byl menčí a tak mi je to podstatě divné, že za tu dobu nejsem schopen vidět žádné aury a energie.

To co píše Razorečko je i logický, vem si že ta energie se samotná nerozplyne :)

Indiczech: Podle mě si tím určitě žádnej zámek nehodíš. O církvi nemám moc dobrý mínění, jsou to manipulátoři ve svůj prospěch (netvrdím, že všichni členové). Přinesli víc zla než dobra, když se podíváš do historie. Ve jménu dobra jsou kolikrát spáchaný strašný zločiny a tomu církev odpovídá. Já jsem pro víru, ale v podobě ty a Bůh (pro každýho může být jinej), v tvém případě to je ty a matka příroda. Pokud tě něco trestá, tak to rozhodně není proto, že jsi zanevřel na církev, její Bohy apod. :)

Drahý: Sama nerozplyne a nikdy neztratí :)