Magie skřítků a víl

Magie konkrétně i všeobecně

Magie skřítků a víl

Příspěvekod barunkabarborka » 09 bře 2008, 19:40

KDO JSOU SKŘÍTCI?

Skřítci jsou malé kouzelné bytosti nadané čarodějnou mocí a schopností učinit se neviditelnými. Zmínky o jejich existenci v té či oné podobě - najdeme skoro v každé kultuře. Anglický název pro skřítka "fairy" je odvozen z latinského slova Jata, tj. osud, sudička. Sudičky byly tři staré ženy, které snovaly a kontrolovaly vlákna osudu. Skřítci se často objevují v keltském folkloru, tedy ve Walesu, Irsku, Bretani, Cornwallu, v severní Evropě, ve Skandinávii a na Islandu.

Existence skřítků bývá vysvětlována různě. Věří se, že to jsou přírodní duchové, Luciferovi padlí andělé, případně strážci
uší mrtvých. Jsou pro běžné lidi neviditelní, s výjimkou těch, jimž se zjevit chtějí, anebo těch, kdo jsou schopni je vidět svým vnitřním zrakem. Obývají rostliny a stromy anebo žijí v podzemí, kde se zastavil čas. Různým způsobem trápí a zlobí lidi, zejména ty, kteří jim nabídnou nějaké jídlo.
Na druhé straně však odměňují smrtelníky, kteří jim nezištně pomohli. Nosí jim nejrůznější dary a plní jejich přání: skřítkové totiž umějí přenášet věci i lidi jakýmkoli prostorem. V mnoha pohádkách najdeme příběhy o chudých chlapcích, kteří pomohli stařence, což byla vlastně přestrojená víla anebo skřítek. Na oplátku jako odměnu dostali kouzelné dary, které jim přinesly štěstí a umožnily jim oženit se s princeznou. Skřítci se také mohou proměnit ve vrány či havrany. Takovéto proměny využívají především v případech, kdy chystají nějakou neplechu či zločin.

HISTORICKÉ VYSVĚTLENÍ

Zdá se, že severoevropské příběhy o skřítcích mají svůj původ ve vzpomínkách na trpasličí neolitickou populaci, která se stáhla do odlehlých oblastí a na ostrovy pod tlakem nové migrační vlny, jejíž příslušníci již znali a používali železo. V těchto odlehlých oblastech dožívali, dále používajíce své pazourkové nástroje a zbraně. Živili se lovem či sběrem anebo primitivním zemědělstvím. Nálezy pazourkových nástrojů jsou v některých oblastech označovány jako zbraně elfů.

Tito lidé doby kamenné byli nositeli kultu Bohyně přírody, a protože žili vlastně vskrytu, dali vznik pohádkám, které vyprávěly o jejich tajemném království a o jejich neviditelnosti. Začalo se o nich hovořit jako o "malých lidech" - elfech.jejich bázeň z nájezdníků ozbrojených železnými zbraněmi má svůj odraz v tvrzení, že se elfové bojí kovů, především železa.


Také jejich stará božstva byla pozměněna na démonické bytosti anebo ve skřítky. Bohyně přírody se v mýtech a v tajných kultech proměnila na Dobrotivou vládkyni, Pramáti skřítků, na Královnu všech elfů. Keltská Maeve, královna z Connaught, jinak také bojovná královna, se stala královnou Mab - tedy královnou elfů neboli Titanií, tak jak ji popsal Shakespeare ve Snu noci svatojanské. Rohatý bůh byl přeměněn na krále elfů Oberona a bůh-šprýmař, ja¬kým byl například v severském folkloru Loki, se proměnil v uličnického Puka, jak ho známe ze Shakespeara.

EXISTUJÍ SKŘÍTCI?

J. M. Barrie napsal ve svém Petru Panovi že, když se první lidské mládě poprvé rozesmálo tak, že se jeho smích rozpadl na tisíce kousků, byl to počátek elfů. Zvonečková víla, která nalezla Petra a ujala se ho v Neexistující zemi, také varovala, že jakmile někdo přestane na skřítky věřit, hned některý z nich umírá.

Teorie hovořící o neolitické populaci pouze jedním z mnoha vysvětlení - a jednou z pohádek, které o skřítcích vznikly. Ještě dnes, v našem moderním světě, existují lidé, kteří prohlašují, že skřítka spatřili na vlastní oči. Julie, která je dnes médiem, vyprávěla, že jako dítě žila ve velké zahradě a v jedné její části, kde si hrávala, měla několik malých přátel, kteří vypadali jako skřítci. Pro ni to nebyli jen kamarádi, které si vymyslela, aby si měla s kým hrát. Říká, že je viděla i jako dospělá, když byla na návštěvě v Devonu. "Moje děti je spatřily také. Jednou jsme se s nimi setkali celá rodina pohromadě, to mému staršímu synovi bylo devět a nejmladšímu asi čtyři." Popsala je jako "poletující, velmi pohyblivé motýlky, ale ne tak malé - spíš jako veverky".

ZOUBKOVÁ VÍLA

Sad každé dítě v Anglii věří v Zoubkovou vílu, která proměňuje vypadlé zoubky za mince. Děti spávají na replice viktoriánského "zoubkového" polštáře. Ten má kapsičku, kam je možné uschovat vypadlý dětský zoubek. Zoubková víla je bytost s velmi starou minulostí, která měla chránit děti před čaroději. Dříve se totiž věřilo, že čarodějové mohou ublížit dětem, pokud se zmocní jejich ustřižených vlásků anebo vypadlých zoubků. Takové obavy byly zcela pochopitelné v dobách, kdy existovala vysoká dětská úmrtnost. Kromě toho se tehdy dodržoval zvyk, že je potřeba uchovávat první odstřižené vlásky dítěte a jeho první vypadlý zoubek, a to po celý zbytek jeho života. Ty se pak ukládaly do rakve zemřelého a měly zajistit, aby jeho duše měla tělo úplné.

COTTINGLEYŠTÍ SKŘÍTCI

K nejznámějším příhodám spojovaným se "skřítky z dolního konce zahrady" patří bezesporu cottingleyská příhoda, o niž se ještě dnes, po osmdesáti letech, lidé přou. Jedenáctiletá Frances Griffithová a její šestnáctiletá sestřenice Elsie Wrightová vystoupily roku 1917 na veřejnosti s tvrzením, že si hrály se skřítky v rokli u Cottingley v Yorkshiru v severní Anglii. Svoje tvrzení doložily fotografiemi, které experty šokovaly. Byli mezi nimi odborníci z fotografické firmy Kodak, spiritisté, ale také sir Arthur Conan Doyle, tvůrce slavného detektiva Sherlocka Holmese. Na jedné fotografii bylo vidět skupinu bytostí připomínajících skřítky, jak tancují před děvčátkem. Na druhé byla bytost podobná gnómovi v blízkosti skloněné dívčí hlavy.

Teprve po šedesáti letech obě sestřenice přiznaly, že fotografie byly podvrhem. Vystřihly podoby skřítků z papíru, postavily je do strže a vyfotografovaly se s nimi. To ale ještě není konec příběhu, protože Frances tvrdila, že udělaly i jednu pravou fotografii. Joe Cooperovi, psychotronickému badateli a autorovi mnoha psychotronických knih, řekla: "Bylo sobotní odpoledne, právě po dešti, a my se tam motaly s našimi aparáty a Elsie ještě neměla nic připraveného. Najednou jsem viděla skřítky šplhající po trávě, a tak jsem udělala jejich obrázek." Elsie trvala na tom, že všechny fotografie jsou falešné, ale stejně jako Frances tvrdila, že skřítky skutečně viděly. Falešnými fotografiemi chtěly přesvědčit dospělé, že skřítci skutečně existují.

PODVRŽENÉ DĚTI

Pověsti obvykle popisují podvržené děti jako scvrklé, nevydařené, vlasaté tvory s velkou hlavou. Skřítci anebo divoženky je nechávají v kolébkách výměnou za lidská nemluvňata. Podvržené děti obvykle nerostou (pokud ano, tak mají zpravidla nějakou tělesnou vadu) a neustále pláčou. Skřítci a divoženky si odnášejí lidská nemluvňata do lesů anebo do podzemní říše, kde jsou velmi ceněna.

Lidová moudrost zná celou řadu způsobů,jak rozesmát věčně uřvaného podvržence anebo jak ho trikem donutit k přiznání jeho pravé identity. Příběh o vojáku Vařícím pivo ve výdunku se traduje v různých verzích a znají ho mnohé evropské národy. Vypráví se, že po dvacetileté vojenské službě se vysloužilec vrátil domů a naše svého mladšího bratra, víc než dvacetiletého, jak stále ještě leží v kolébce. Vysloužilec vyfoukl vajíčko, výdunek naplnil vodou a začal ji v této podivné nádobce na ohništi ohřívat. Podvrženec se ho z kolébky zeptal, co to dělá, a vysloužilec odpověděl, že vaří pivo. Projev takové hlouposti podvržence velmi pobavil, takže se rozesmál a prohlásil: ,Jak jsem starý, tak jsem za celý svůj život neviděl vojáka, aby vařil pivo výdunku." Tím se podřekl a vysloužilec ho začal bít bičem, dokud nezmizel. Na jeho místě se objevil dávno ztracený bratr, ze kterého mezitím vyrostl pěkný mladík. V některých verzích příběhu se ale ztracený mladík ze svého návratu neradoval, protože v zemi skřítků žil v květinových loubích a jeho krmí byl nektar. A tak nad svým novým, těžkým údělem farmáře neustále hořekoval. V jiných variantách se motiv vaření piva ve vaječné skořápce vůbec neobjevuje a vysloužilec rovnou začne podvržence bičovat. V tom okamžiku se zjeví elf, který provedl záměnu, a křičí: "Neubližuj mému dítěti, já jsem tvému také neubližoval." Pak vrátí vyměněné děcko.

Vzhledem k tomu, že příběhy o podvržených dětech jsou tak časté, bylo by zajímavé znát důvody, které vedly k jejich vzniku. Byl to snad způsob, jak si rodiče z nedostatku jiných znalostí vysvětlovali narození svých postižených dětí?
Dle studií se usuzuje, že pokud se rodičům narodilo dítě, které vypadalo neobvykle, pak v minulosti jedním z možných vysvětlení bylo, že je posedlé ďáblem."

Podvýživa, v minulosti dosti běžná, mohla být příčinou malého vzrůstu a zastavení vývoje, a to zejména mezi chudinou. Bylo celkem normálním jevem, že většina dětí zdravotně neprospívala a dětská úmrtnost se pohybovala mezi padesáti až šedesáti procenty. Teorie o podvržených dětech byla pro nešťastné rodiče, kteří přivedli na svět další postižené dítě, dostatečně přijatelným vysvětlením.
Dítě považované za podvržené mělo nejspíš velmi těžký život, zejména v případech, kdy se rodiče anebo lidé z jeho okolí rozhodli zjistit jeho pravý původ bičováním.

Roku 1843 vyšel v novinách WestBriton článek, který popisoval vyšetřování případu J.Trevelyana z Penzance v Cornwallu. - Jmenovaný byl obviněn, že špatně zachází s jedním ze svých dětí. Ukázalo se, že děcko bylo pravidelně mláceno jak rodiči, tak služebnictvem a že od patnácti měsíců svého věku muselo spát venku, mimo dům. Rodiče se hájili tvrzením, že dítě není jejich, že je podvržené, a obvinění bylo staženo.
"Před sto padesáti lety, byla právě postavena první železniční trať vedoucí do Cornwallu; do té doby byl tento kraj fakticky odříznutý od světa. Když v osmdesátých letech osmnáctého století navštívil Cornwall John Wesley (zakladatel metodismu, žijící v letech 1703-1791), našel tu zemi přeplněnou pohanstvím a pověrami. Cornwall byl v té době nesmírně zaostalý, hrozně chudý a tamní lidé tak nevzdělaní, že to Wesleye až vyděsilo."


ÚTĚK Z MOCI SKŘÍTKŮ

Skřítkové ale mohou zajmout i dospělého člověka, zejména v době nočních čarodějných slavností. Královna víl dokáže - podle pověstí - zbavit pěkného mladého muže rozumu a přimět ho, aby jí sloužil. K nejznámějším příběhům, vyprávěným i zpívaným, patří vyprávění o osudu Tam Lina, rytíře, který spadl z koně a byl zajat královnou víl. Omámila ho svými kouzly a pak ho nechala hlídat jeden ze vchodů do světa lidí, nacházející se ve studánce v Carteraugh blízko skotských hranic. Mladé dívky byly varovány, aby z této studánky nepily vodu, protože se pokaždé při napití poškrábaly o šípkové růžičky, které rostly kolem ní. Tam Lin se tu ale mohl dívce zjevit a požádat ji o záchranu. Zachránit ho ovšem mohlo jen děvče, které by mu věnovalo svůj zelený vínek, tedy své panenství.


DRUHY SKŘÍTKŮ A VÍL

Rozlišují se dvě skupiny skřítků. První z nich obývají zemi skřítků, kde jim vládne král s královnou. Neexistuje tu čas a nikdo tu nestárne ani neumírá. Druhou skupinu skřítků tvoří individualisté žijící v domech a usedlostech. Svoje rodiny si vybírají sami.

Šotci
Ve Skotsku jsou šotci-skřítkové hospodáříčci považováni za přátelské brachy. Žijí doma s rodinou, a zatímco její členové spí, vykonávají nejrůznější práce.

Divoženky
Říká se o nich, že nemají duši. Představy o jejich existenci vznikly v Německu. Mají
uličnickou povahu, ale pokud potkají někoho, kdo strádá anebo je v nouzi, mohou mu pomoci.

Ochránci země
Vyskytují se především v severní Evropě a na Islandu, kde jim jsou zasvěceny některé části půdy a kopce. Na této posvěcené půdě nesmí být zabito žádné zvíře ani zničena jakákoli rostlina. Žádný člověk sem také nesmí přijít s neumytým obličejem. Někteří z ochránců země se chovají jako strážci usedlostí nebo celých vesnic obvykle cestují po elfích stezkách a kontrolují milníky na rozcestích, posvátné stromy a vztyčené kameny. Chrání také obydlí před neštěstím po celou noc až do rána.

Gnómové a goblini
Jsou to bytosti se špatnou náladou, obývající temná zákoutí; mohou být ale velmi užiteční všem, kdo pracují v domě a v jeho okolí. Původně to byli domácí duchové,
ve které věřili Francouzi. Goblini nejraději žijí v dolech, kde těží rudy a kde shromažďují a ukrývají svoje poklady.

Skřítkové
Původně prý pocházejí z Irska a tvrdí se o nich, že nebývají vyšší než pár desítek centimetrů. Zpravidla se živí šitím bot a jsou prý velmi bohatí. O svoje peníze se ale obávají, a proto neustále hlídají své hrnce plné zlaťáků. Často je zakopávají na tajných místech, která snadno prozradí barevná záře anebo duha. Kde se konec duhy dotýká země, tam lze nalézt zakopaný poklad skřítků. Z pověstí i pohádek ale víme, že poklady se při sebemenší nepozornosti propadají do země anebo mizí.

Trpaslíci
Jsou dobrými kováři a velmi šikovnými pekaři, krejčími a věštci. Mohou se zjevovat a mizet, jak se jim zlíbí, velmi ale milují společnost. Někdy vám mohou poskytnou ti dobrou radu, avšak jedná-li se o šperky či o drahé kameny, nevyplatí se přílišná důvěra. Pokud si vás trpaslík oblíbí, může vám darovat předmět, který se později promění ze zlatý. Obvykle obývají jeskyně a chrání ložiska drahokamů a vzácných kovů. Proto se tak často objevují v dolech a zprávy o jejich existenci lze nalézt v hornickém folkloru snad všude na světě. Antický spisovatel a učenec Plinius Starší zaznamenal zprávu o trpaslících žijících v Africe; měl ale na mysli předky dnešních Pygmejů. Trpaslíci jsou hrdiny mnoha pověstí a bájí jak germánských, tak skandinávských - často v nich vystupují jako kováři a zlatníci, jako lidé pracující s kovem.

Bludičky
Podle názoru odborníků se vůbec nejedná o nadpřirozené bytosti. Fosforeskující plamínky, mihotající se nad močály a bažinami, vznikají tlením rostlinných zbytků ve stojatých vodách. V lidovém podání však bludičky hlídají skryté poklady. Vábí za sebou každého, kdo je ochoten je následovat, a mnoho pocestných tak zavedly do bažin a močálů, kde je čekala smrt utonutím.

Trollové
Co do velikosti to jsou buď trpaslíci, nebo obři. Obývají jeskyně v útesech nad mořem a nad horskými úbočími. Často škodí rybářům. Navěky je zapsal do paměti lidstva norský hudební skladatel Edward Grieg, když ve své svitě Peer Gyntpopsal ná¬vštěvu svého hrdiny v Síni krále hor.

PŘEDSTAVY O SKŘÍTCÍCH

Pokud necháte přes noc na stole nějaké jídlo, skřítci si ho vezmou a přinesou celému domu štěstí. Chcete-li si zajistit štěstí na celý rok, nechte na stole jídlo o novoroční noci.

Stezky skřítků

Za stezky skřítků jsou v Irsku považovány posvátné louky a plochy ležící na zemských siločarách, které obvykle spojují dávné stavby s jinými kouzelnými místy. O čarodějných nocích, jako je předvečer Prvního máje anebo Halloween, se nedoporučují procházky v jejich blízkosti. Stávají se totiž rejdištěm nejrůznějších nadpřirozených bytostí, které na nich pořádají své slavnosti. Na těchto místech se většinou nestavějí domy. Stezky skřítků bývají vedeny přímo a často jsou vyznačeny hlohy (tento strom mají skřítci v oblibě), rostoucími v pravidelných vzdálenostech.

OCHRANNÁ MOC SKŘÍTKŮ

Třebaže si někteří lidé myslí, že ochranní duchové domů a usedlostí jsou vyháněni neorganizovanou urbanizací a znečišťováním ovzduší, přesto je možné zajistit si jejich ochrannou sílu ku prospěchu vlastních záležitostí a k zabezpečení domu.
John žil v nově vystavěné čtvrti v Berkshiru a pracoval převážně o nočních směnách.jeho ženu ale každou noc děsilo klepání na okno. Policie nikdy nic nezjistila, a tak požádalo pomoc domácí skřítky hospodáříčky. Příští noc Johnova žena zaslechla opět ono klepání a venku uviděla i mohutný stín. Pak uslyšela výkřik a od té doby ji už nikdo neobtěžoval.

Umístění hlídek

Pokud býváte v noci nervózní anebo vás obtěžují nepříjemní sousedé, můžete si vytvořit vlastní "stezku skřítků" a hlídková místa, kde budou vaši domácí ochránci pečovat o váš klid a bezpečí. Vhodnými stromy jsou dub, jasan anebo hloh, protože jsou hodně rozvětvené, a tak mohou spojovat nejrůznější místa, jako třeba křižovatku dvou pěšin anebo cestičku vedoucí přímo k hlavnímu vchodu či k patru. Budete potřebovat šest až osm význačných bodů, které by kolem vašeho domu vytvořily ochranný kruh.

Stejně dobře ale můžete použít kameny a postavit po jednom před předním (hlavním) a zadním vchodem a další rozestavit v každém rohu pozemku. Pokud obýváte byt, položte po jednom kameni po obou stranách vchodových dveří a další čtyři do čtyř nejvzdálenějších rohů svého bytu. Kameny nemusí být velké, ale měly by být protáhlé a nahoře zakulacené, aby připomínaly miniaturu menhirů. Pokud jste je získali na vrcholku nějakého kopce anebo z nějaké dávné zříceniny, budou působit zvlášť mocnou kouzelnou silou. Pochopitelně nebudete vylamovat kameny z nějaké historické památky či památníku, ale najdete si nějaké vhodné v těsné blízkosti - tedy v místě, které je také prostoupeno mocnou silou sousední památky.
Za soumraku, kdykoliv budete odcházet z domu anebo se budete cítit bezbranní, se zadíváte na klidné, vševědoucí, hnědé plochy těchto zástupců země a zapomenete na všechno, co vás trápí a co by mohlo narušit vaši duševní pohodu.
Každé ráno jim obětujte květinku, nejlépe hnědavé anebo zlatavé barvy, a ujistěte se, že vaši domácí ochránci mají i plnou misku vody. Pokud jste ony hraniční kameny zasadili do hlíny, přidejte k nim kousek křemene anebo kus nějakého bělavého kamene, které ještě zesílí jejich moc.

ZAHRADNÍ GNÓMOVÉ A PENĚŽNÍ KOUZLO

Zahradní gnómové jsou duchové jednoho ze čtyř živlů. Nepodobají se trpaslíkům z Disneyova filmu Sněhurka a sedm trpaslíků, jsou také mnohem starší. Pokud máte to štěstí a podaří se vám nějakého zahlédnout, třeba ve vlastní zahradě, pak počítejte s tím, že vám nejspíš dá nějakou radu ale stěží nějaký poklad. Váš zahradní gnóm. vám ovšem může pomoci i s finančními starostmi a s mnoha praktickými záležitostmi.
Pokud nemáte vlastního zahradního gnóma, kupte si jeho sošku v zahradnictví anebo si ho vymodelujte vlastníma rukama. Není zapotřebí nějaké zvláštní zručnosti, stačí trochu opracovat starý trámek. Máte-li rádi keramiku, můžete si jeho podobu vymodelovat z červené či červenohnědé hlíny a pak ji vypálit v peci.
Napište na čtvercový kus oranžového papíru svoje přání a do papíru zabalte minci, která má stříbrný anebo zlatý povrch její skutečná hodnota není rozhodující Papír s mincí pak zakopejte do země při západu slunce a nezapomeňte na místě nechat i misku s vodou a nějaká semínka anebo oříšky. Budou jak pro gnóma, tak pro ptáčky, se kterými se o krmení rozdělí. Pátého dne dostanete odpověď z nečekaného pramene, která vyřeší váš problém.

PALOUKY VÍL

Palouky víl jsou vlastně kola z nejedlých muchomůrek, nejčastěji s červenou hlavičkou a bílou nohou, tak jak je popisuje každá druhá pohádka. Rostou v lese i na travnatých plochách v Evropě i v Severní Americe a objevují se především po deštích. Podle lidové tradice vytvářejí kruhy s magickým nábojem, v nichž se setkávají víly, skřítci a také čarodějnice. V nočním čase v nich tančí a zpívají. V Británii se těmto muchomůrkovým kruhům říká kruhy čarodějnic, protože je prý vydupaly ze země nohy tančících čarodějnic.
Jedna pověra praví, že pokud někdo vstoupí do takového kruhu za úplňku a vysloví nějaké přání, přání se mu vyplní. Jiná pověra říká, že pokud chceme uvidět víly, které jsou neviditelné pro všechny s výjimkou lidí obdařených vnitřním zrakem, musíme o úplňku devětkrát oběhnout jeden takový muchomůrkový kruh. Rozhodně to ale nezkoušejte v předvečer prvního máje anebo o Halloweenu víly či skřítci by se mohli cítit ohrožení a mohli by vás odnést do své říše.

Posilovací obřad s pomocí palouku víl

Možná budete mít štěstí a najdete palouk víl lemovaný muchomůrkami někde v lese. Pokud ne, tak si na lesní mýtině či světlině připravte náhradní kruh z devíti červených a devíti bílých sklíček nebo kamenů. Pokládejte je na zem počínaje severní stranou po směru hodinových ručiček. Najděte si nějaké klidné a bezpečné místo a vykonejte tento obřad po setmění při světle úplňku.
Postavte se tak, abyste stáli vně kruhu, obličejem k Měsíci. Pak devětkrát obejděte kruh a opakujte v duchu, případně polohlasně, své přání anebo formulujte žádost o pomoc, kterou potřebujete. Od kruhu na chvilku odstupte a posaďte se do měsíčního světla. Pak znovu obejděte kruh proti směru hodinových ručiček, přičemž napoprvé posbíráte všechny červené kameny a napodruhé všechny bílé. Všechny kameny pak zakopejte do země uprostřed bývalého kruhu, abyste obnovili ty síly země, které jste předtím pro své účely odčerpali. Dříve než půjdete spát, sepište si krok za krokem, co všechno musíte udělat, abyste dosáhli svého cíle. Pokud nebudete mít v něčem jasno, raději nechte v textu volná místa, a až se ráno vzbudíte, uvidíte, že jakoby kouzlem budete umět všechny problémy rozřešit.

OBŘAD ŽÁDOSTI O SPLNĚNÍ PŘÁNÍ

o skřítcích se říká, že poletují jako motýlci, jako chmýří pampelišky anebo jako chmýří bodláku. I když to zahradníci ani rolníci nemají rádi, od nepaměti foukají děti a milenci do odkvetlých pampelišek, aby hledali odpovědi na svou lásku a své příští štěstí, a tím současně posílají skřítky do celého světa.

Můžete použít obyčejný dětský bublifuk anebo si udělat speciální roztok z vody a saponátu. Pak vezměte velkou slánku a zvolte si nějaké symboly, které vám budou vyhovovat: klíč jako symbol nového domu, dětské autíčko náhradou za nový automobil, minci za větší sumu peněz, květinu jako symbol lásky, dětské letadélko jako znamení daleké cesty a tak podobně. Položte vybrané symboly na pařez stromu, nejlépe hlohu, anebo na zem mezi dva duby. O takové dvojici se říká, že je branou do světa skřítků. Pak začněte směrem k symbolům vyfukovat bubliny, stále výš a výš, a přitom si přejte, aby se vaše přání vyplnila. V každé bublině můžete spatřit skřítka, který vám možná splní vaše přání.
Uvidíte-li odkvetlou pampelišku anebo bodlák s chmýřím, hned do nich fouknte, abyste skřítkům pomohli najít cestu domů. Své symboly si odneste domů a položte je na okenní parapet. Večer před spaním k nim připravte malý dárek pro skřítky: kytičku anebo barevnou stužku. Každé ráno se svých symbolů dotkněte a teprve potom jděte po své práci, skřítkové vám vaše sny vyplní.
Obrázek
Uživatelský avatar
barunkabarborka

Učeň
 
Příspěvky: 207
Registrován: 11 lis 2007, 15:08

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Příspěvekod jesterM60 » 15 bře 2008, 14:27

pokud já vím,tak gnóm je elementární bytost zemského charakteru.
Obrázek Magia scientia est et scientia potestia est!!
Uživatelský avatar
jesterM60

Čaroděj
 
Příspěvky: 448
Registrován: 17 zář 2007, 19:34
Bydliště: Praha

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Příspěvekod barunkabarborka » 15 bře 2008, 15:24

To je možné...zdroj kde jsem čerpala, je řadí i mezi skřítky...
Obrázek
Uživatelský avatar
barunkabarborka

Učeň
 
Příspěvky: 207
Registrován: 11 lis 2007, 15:08

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Příspěvekod jesterM60 » 16 bře 2008, 22:20

to jsou mi věci...
Obrázek Magia scientia est et scientia potestia est!!
Uživatelský avatar
jesterM60

Čaroděj
 
Příspěvky: 448
Registrován: 17 zář 2007, 19:34
Bydliště: Praha

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0





Zpět na Magie

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník



Zásady ochrany osobních údajů