Rozličné diskuse na psychospirituální, paranormální, ale i veděckofantastická témata

Protože zde není žádný topic přímo věnovaný praxi s Necronomiconem a Mythosem, dovolil jsme si založit tento topic. Nechť se zde sdílí myšlenky a nápady, a obecně se jedná o kreativní atmosféru.

Necronomicon osobně dělím na tři větve, presentuji zde text k článku jež píši o versích Necronomiconu.
První větví je Lovecraftovský Necronomicon
Úplně prvním Lovecraftovským Necronomiconem je Sussex Manuscript Freda S. Peltona. Tento spis též zvaný Cultus Maleficarum, název očividně inspirovaný Maleus Maleficarum, kladivem na čarodějnice. Pelton za svého života napsal i A Guide to the Cthulhu Cult a nepublikované eseje o předlidských jazycích. Tento Necronomicon je velmi podmíněn vlivu Mythosu Augusta Derletha. Kniha o úctyhodné rozloze 80 stran vypráví historický příběh, uctívačů Elder Gods, kteří se později stali heretiky a začali uctívat Great Old Ones. Osud Peltonova manuskriptu je velmi podobný mýtům o pravém Necronomiconu. Původní umělecky ztvárněný manuskript plný iluminací a precizně vázaný, poslal Pelton Augustu Derlethovi, který byl prací nadšen tak že Sussex Manuscript užil v jedné ze svých povídek a slíbil Peltonovi publikaci u Arkham House. K tomu však nedošlo, protože ostatní kolegové z Arkham House nesdíleli jeho nadšení, dle nich se jednalo o přepsanou historii Lovecraftovy mytologie, které nemůže poskytnout žádné nové informace. Původní manuskript se ztratil.
Nejznámějším z Lovecraftovských Necronomiconů byl vydán u Skoob Esoterica pány Hay, Wilson, Turnerem, Longfordem, jedná se o Necronomicon: Book of Dead Names, tuším že to byl Hay, který řekl, že se jedná o hoax už jen protože jeho překlad je chybný Book of Dead Names. Tento spis byl později rozšířen ještě o R´lyeh Text, který je inspirován povídkou Augusta Derletha. Zde však figuruje jako Hidden leafs of the Necronomicon. Turner byl hlavou magického řádu Order of Cubic Stone. Samotný Necronomicon v knize obsahuje asi 20 stran, zbytek jsou eseje a pseudohistorie textu. Tento Necronomicon ač se snažil přiblížit Lovecraftovi, se spíše klonil k Derlethově Mythosu s Elder Gods, špatně identifikoval Great Old Ones jako soudkovité bytosti z Antarktidy. I přes to však jde o zajímavý text, zcela se inspirutjící existujícími grimoary, výrobou oltáře, magických propriet a evokací bytostí. Yog-Sothoth zde získává 13 sfér, což přejmou později i další autoři, každá sféra však souvisí s goetickým duchem.
1988 vytvořil italský okultista Frank Giano Ripel svou ideu Necronomiconu. Ripel sečtělý v pracích Carlose Castanedy a Thelemy, V knihách La Magia Estellar a Sauthenerom presentuje vlastní Mythos. Vystupují zde zcela nová jména, Naryx která se stane Naxyr, personifikace nemanifestovaného a manifestovaného kosmu.
Páni pláště, jsou něco jako alternativa za Elder Gods. Ripel presentuje vlastní pohled a primárně čerpá inspiraci z Hay, Turner, Wilsonova Necronomiconu. Ve své gnosi zašel tak daleko, že sefirot obohatil o 3 sféry, aby pasovaly na 13 sfér Yog-Sothoth. Gnosi Mythosu začlenil i do dalších děl kde je například pasáž věnovaná Labirintům Zinu. V roce 2010 vydal knihu Antichi Dei, která se opět k Mythosu navrací. Tohoto autora s vypětím sil překládám z italštiny do češtiny tak abych aspoň trochu pochopil oč se tam jedná, musím říci že Riplův Mythos je vážně vtipný a v některých směrech kouzelný. Momentálně čekám až mi dorazí Antichi Dei.
Lin Carter Necronomicon, je jednou z nejdelších versí kdy publikovaných. Carter byl systematizér Cthulhu Mythosu, tam kde docházelo k rozporům, tam Carter přišel s řešením. Například Elder Sign v podobě Lovecraftově („větvička“), zcela jiný než Derlethova verse (pentagram s okem) spojil tak, že do oka vložil Lovecraftovu větvičku. Carter se snažil držet co nejvěrněji poznatků o Necronomiconu, a tak do knihy začlenil příběhy mladého AlHazreda a jeho putování. V dalších částech je už popis rituálů. Carter koncipoval své dílo i jako takový úvod do okultismu a tak zde radí o meditaci a dalších v tomto oboru důležitých aspektech. Carter do své práce začlenil i Hay, Turner, Wilsonovu versi, proto je možné že chtěl integrovat i Sussex Manuscript a Simonův Necronomicon. Náznak Simonomiconu je v 50 jménech Kthanida.
Nejnovějším publikovaným Necronomiconem je Donald Tysonův. Tyson též praktikující okultista a gnostik, literárně známý jako autor magických spisů pro začátečníky, či návodu jak praktikovat Enochianskou magii, nebo souložit s egregory. Napsal vlastní versi Necronomiconu ve třech dílech.
Wandering of AlHazred
AlHazred Autor of the Necronomicon
A Grimoire of the Necronomicon
Osobně zastávám názor, že se Tyson přiblížil původní koncepci Lovecrafta asi nejvíce ze všech. Přesto však lze na jeho práce nahlížet spíše jako na literární poctu Lovecraftovi, než jako knihy magické. Ač v Grimoire of the Necronomicon přímo presentuje systém invokací a evokací, které jsou z okultního hlediska použitelná, jeho systém je v mnohém příliš naivní a jeho sigilia tvořená dle vlastní metody vynalezené pro jeho knihu, jejíž jméno si nepamatuju, jsou moc artifikální. Tyson vydal na konci roku 2010 dvě obohacující knihy zabývající se okultním aspektem Mythosu. 13 Gates of Necronomicon, což je ve skutečnosti encyklopedie Lovecraftova Mythosu obohacená o okultní ideje Tysona a Dream Word který popisuje život Lovecrafta.

Pseudosumerský Necronomicon
Nejznámějším Necronomiconem mezi učenci však bude vždy takzvaný Simon Necronomicon, vydaný roku 1977. Kolem tohoto Necronomiconu se vytvořil mýtus sám o sobě. Jako jediný nikdy nepřiznal, že jde o falsum. Ač investigativní práce Dana Harmse a Johna Wisdom Gonce prokázala tento fakt a odkryli, že za tvorbou stojí Peter Levanda jako Simon. Simonův Necronomicon je knihou inspirující se primárně chaldejskou mystikou. Kloubí do sebe Lovecraftovy elementy avšak značně pokřiveně. Azathoth je zde Azag-Thoth, Cthulhu, KutuLu, Hastur, Xastur a tak dále. Síla v tomto Necronomiconu spočívá v integraci elementů Mythosu do samotného mýtu Mezopotámie. Je zde pokřivená verse Enuma Eliš, i Ištařina putováni do podsvětí. S nadsázkou lze říci, že tam kde je v překladu z klínopisu napsáno řádek chybí, tam Simonova skupina dodala řádky o Mythosu. Kniha je plná nepřesností a chyb. Harms v Necronomicon Files uvádí myšlenku, že kniha je svou podstatou klifotická, odkazující do planetárních antizón. Invokace, které mají sloužit k napojení na konkrétní sférou, jsou ve skutečnosti zažehnávání. Tento grimoár je jediný považován ceremoniálními mágy za funkční, a vzniklo kolem něj mnoho řádů, například Disciples of EnKi. Ohledně této knihy se napsalo nejvíce magických pojednání a sama byla rozšířena autory o Necronomicon Spellbook, Gates of Necronomicon či History of Dead Names.
Mýtus Simonova Necronomiconu byl rozšířen německým vydáním Gregoryova Necronomiconu, Das Necronomicon (1978). Gregor A. Gregorius byl hlavou německé okultní lóže Fraternitas Saturni odnože Ordo Templi Orientis. Kniha je plagiátem Simonova Necronomiconu do kterého je jen na konci vložena Goetie. Nic víc nic míň.
Dalším z méně známých je Necronomicon Merlyn Stonea, autora který přejal přezdívku po pornoherečce. Autor zde kombinuje znalosti kabaly, satanismu, druidismu a Simonova Necronomiconu. Pátral jsem po tomto člověku a zjistil, že Merlyn Stone, nyní užívá jméno Joshua Free je hlavou okultní lóže Mardukite a autorem Necronomicon Anunaki bible a dalších, vydávaných kolem roku 2010.
Crossover
Existují i crossovery mezi Simonomiconem a Lovecraftovým Mythosem, jedním z nich je Necronomicon přiřazovaný Johnu Dee, dá se spekulovat že se jedná právě o Quinův Necronomicon, neboť obsahuje totožné pasáže, ale spíše mu říkáme Yellow Necronomicon. Kniha krásně prolíná tyto dva proudy a je pěkně zbastlená. Knihu jsem přeložil do „češtiny“.
Dalším Crossoverem je práce mých přátel z ruska, kteří krom De Vermis Mysteriis a Book of Dagon, které jediné byly přeloženy do angličtiny, vydali i mnohaset stránkové Necronomicony, Dholské zpěvy, Nevyslovitelné kulty Von Juntze a další fiktivní spisy. Velmi vydařený je i jejich Book of 1000 names, věnovaný čistě pseudosumerské tradici. Komrads byli tak laskavi, že mi dali svolení k překladu a publikaci do češtiny.
Nomiconů je celá řada, některé jsou lepší, některé horší, každopádně na každém jsme našel něco zajímavého co stálo za integraci. Osobní Necronomicon zvu Ownomicon (jméno jež jsem vyděl ve snu, jak vidno jména vyextrahovaná ze snů u mne stojí za pendrek).

Ještě bych doplnil literaturu pro zájemce o tuto problematiku. Velmi čiperní jsou v Polsku, nejen že tam vydali vlastní versi Al-Azíf, která je takový kompilát Simonomiconu a Hey Turner Longford Wilsonomiconu ehm, ale také tam je LHP řád Lodge Magan, který publikuje mnoho poznatků o Lovecraftově nomiconu i Simonomiconu, členka Asenath Mason, napsala kvalitní knihu Necronomicon Gnosis a Exploring of Unnamable Labirints of Zin, či jak se to... druhá zmiňovaná kniha je zaměřená na dreamworking a práci s DreamLandem, inspiruje se prací Fra nepamatuji si jeho Book of Key (též jsme přeložil, ale budu dělat korekci), která se zabývá snovým putováním Zinem.
Za naprosto perfektní považuji práci kolegy Stephena Senitta Infernal Texts Nox&Liber Koth, která obsahuje krom gnose Order of Nine Angles (z jejichž manter na Atazotha jsem brečel smíchy) také Senittovo dílo Liber Koth, v ACETDA nazývaný familiárně Kothtě, který obsahuje sérii invokací Lovecraftovských jmen. Je viděl velký vliv Granta. No a samozřejmě též Grantovy knihy, které se zabývají Mythosem zatraceně často, čest jeho památce.
Z chaos mágů pak Phil Hine, který napsal mnoho pojednání o Lovecraftovské magii, uceleně presentuje v Pseudonomiconu. PJ Carroll se o Necronomicon otírá jen zběžně, avšak v Liber Kaos presentuje celkem pěknou invokaci Azathotha, jen ty jeho názory na Azathothovu slepotu jsou trochu... no ... ehm.
Pro teoretické zázemí doporučuji práce Dana Harmse, jeho Necronomicon Files a Encyclopedia Cthulhiana. Pak Robert M Price má osobité analýzy Mythosu. Můj kolega Ryan Parker je též skvělý, je úzce zaměřen na paralely mezi arabským folklorem a Mythosem, též mám svolení jeho práce překládat a publikovat. Dan Clore, který se ale nějak odmlčel, též přispěl vydatně, taktéž mám povolení k překladu, některé překlady jsem uveřejnil na Koubic-sytes. Ještě si dovolím udělat reklamu svému příteli a kolegovi z Řecka George Ioannidisovi, který by měl vydat co nevidět druhou knihu zabývající se Necronomiconem, žel v řečtině, poprosil jsem ho zda by nenapsal nějaký článek o svém výzkumu, pokud se mu povede udělat si čas tak prý ano.
Co považuji za ztrátu času jsou knihy Vengera Satanise, šéfa Cthulhu Cult, jeho texty jsou plné blábolů ve stylu Laveye.

Simonomicon
Aktuální články jež jsem na téma Simonomiconu napsal:
O Klifotické teorii Simonomiconu
http://koubic-sytes.mysteria.cz/necrono ... icon1.html
Proč Simonův Necronomicon není autentický
http://koubic-sytes.mysteria.cz/necrono ... micon.html
Teoretické zázemí při sestupu do podsvětí
http://koubic-sytes.mysteria.cz/necrono ... Ganzir.php
rozbor Simonomiconských Tří pečetí Mašu, sigilií ARRA, AGGA, BANDAR, po stránce lingvistické, velmi zajímavé a humorné zjištění
http://koubic-sytes.mysteria.cz/necrono ... ateway.php
O sumerských Sebettu, jejich zjevování v Simonově Necronomiconu
http://koubic-sytes.mysteria.cz/necrono ... ztemna.php
rituál sestupu do sumerského podsvětí, využívající poznatků o sumeru
http://koubic-sytes.mysteria.cz/necrono ... temna2.php
(díl druhý, zaměřený na sestup dle Simonomiconské tradice snad někdy též uveřejním)
A zde něco na zasmátí, aneb Peter Levanda aka Simon měl sympatický smysl pro humor, při tvoření inkantací v sumerštině, stejně jako při tvorbě pojmů pro ochranné znaky. Viz Tři pečetě Mašu. Tohle stálo za překlad, těším se až si udělám čas na přeložení dalších perel, samozřejmě to není 100% nejsem expert na sumerštinu.
Invokace GIBILa
Duchu Ohně, Rozpomeň se!
GIBILE, Duchu Ohně, Rozpomeň se!
GIRRO, Duchu Plamenů, Rozpomeň se!
Ó Bože Ohně, Mocný Synu ANUÚV, Nejděsnější mezi svými Bratry, Povstaň!
Ó Bože Výhně, Bože Záhuby, Rozpomeň se!
Povstaň, Ó Bože Ohně, GIBILE ve svém Majestátu a pohlť mé nepřátele!
Povstaň, Ó Bože Ohně, GIRRO ve své Moci a spal čaroděje, jež mne pronásledují!
GIBIL GASHRU UMANA YANDURU
(GIBILe GAZ-zabít RU – znič UMANA – hmyz YAN/AN –stát se DUR – prdel)
(volně přeloženo: GIBILe nakopej prdel škůdcům (to není vtip))
TUSHTE YESH SHIR ILLANI U MA YALKI!
(TUŠ.TE – přijít domu, EŠ – mnoho, ŠIR – svíce, varle ILLANI – asi bůh/ILLAMU – zpívat, U –a, MA – jít AL – oplotil KI – země)
(přijď domů kde je mnoho svící pěj a oploť zemi, alternativní překlad přijď domů bože mám tu mnoho varlat a oploť zemi)
GISHBAR IA ZI IA
(Duchu přírody Sláva)
IA ZI DINGIR GIRRA HASASU!
(Sláva duchu, bože Plamene/ GIRRA pamatuj)
Povstaň, Synu Planoucího Disku ANUOVA!
Povstaň, Ratolesti Zlaté Zbraně MARDUKOVY!
Nejsem to Já, ale ENKI, Vládce Mágů, kdo Tě povolává!
Nejsem to Já, ale MARDUK, Zabiják Hada, kdo Tě sem nyní volá!
Spal Zlo a Zločince!
Spal Čaroděje a Čarodějnice!
Sežehni je! Spal je! Znič je!
Pohlť jejich Síly!
Odnes je pryč!
Povstaň, GISHBAR BA GIBBIL BA GIRRA ZI AGA HASASU!
(Povstaň, GIŠ – přírodní úkaz BAR – z venku) (BA-otevřít) (AGA – plavidlo, sekyra)
(Povstaň, otevři se přírodě z venku, GIBBIL otevři, GIRRA duchu koruny pamatuj)
Duchu Boha Ohně, jsi Vyvolán!
KAKKAMMANUNU!
(KAK – kost/ KAG - ústa, ÁMA – buď, ANA –nebe NU – obrazem)
(Kosti buď nebi obrazem/ ústa buďte nebi obrazem)

Jak hodnotíš nebezpečí této magické nauky?

shewolf píše:Jak hodnotíš nebezpečí této magické nauky?

Vše je nebezpečné, či bezpečné stejně :) záleží na individuálním pohledu. Pokud věříme, že je něco nebezpečné tak to nebezpečné bude, a naopak. Je nutné též říci, který Necronomicon z toho kvanta je nebezpečný a jak. protože co Necronomicon, to jiný egregor.
Nejsilnější egregor má bezesporu Simonomicon, který je pro jisté řády Biblí svatou, a jejich fanatizmus nezná mezí, tento Necronomicon vykazuje u praktikantů dosti shodné prvky, sny kdy se něco snaží dostat skrz bránu, dveře, okno, portál, zeď, do naší reality + manifestace paranormálních úkazů, či nástup paranoidního chování, to je však pouhá sugesce/egregor. Tato kniha je klifotická, odvolává do antizon, samotné inkantace jsou banišing zonárních entit, a volání azonárních entit (fakt nevím jak nazvat tyto dva tábory).
Osobně jsem neměl sebemenší problémy s první lunární branou náležící Sínovi, dál jsem nepracoval, nechovám zrovna sympatie k Mardukovi ani Šasmašovi. Má antipatie k Mardukovi se promítla v praxi s Mardukovou 50, zde se dostavily jisté fenomény, chtěla mne sníst lednička a podobně.
Simonomicon je podělaný, protože dochází k rozkolu mezi sumerskou mytologií a Mythosem, což sviní tento egregor, neboť většina praktikantů chápe entity obsažené v Simonomiconu, jako entity Mythosu, viz Azag-Thoth jako Azathoth, KUTU.LU jako Cthulhu, Xastur, Hastur etc. s tím rozhodně nesouhlasím, tyto entity jsou pseudosumerkého charakteru, antropomorfizované a lidské, ať se snažil Levanda aka Simon jak chtěl. Moji kolegové z Disciples of EnKi, provedli řadu práce při průzkumu Simonomiconského egregoru, pro mne nejzajímavější je právě část týkající se pseudosumerských entit. Kde například Azag-Thoth vystupuje jako zeď křičících duší.
Tedy abych to shrnul, na někoho kdo nevěří, že mu může Simonomicon, vtipné a zajímavé falsum, ublížit, nemá šanci nijak došlápnout. Vždyť jde o pouhé egregory, stejně jako Jahve, teplouš satan, nebo EnKi, Bible, Korán, Zohar, vše vytvořili lidé, tak proč se toho obávat.

Já bych řekl že u magické praxe je nejnebezpečnější duševní rozvoj, který vede vždy k desintegraci, to vyústí buď v neúspěch (mág zešílí, uteče pod ochranu silného egregoru, např křesťanství, nebo spáchá suicide) nebo v úspěch mág to přežije a úspěšně se vrhne na další sebevražednou akci za účelem utužení ducha a načerpání experience.

Ohledně dalších versí: Hay Turner Longford Wilson Necronomicon je asi druhý nejpoužívanější, jelikož Turner byl okultista a Wilson tak trochu taky, tak vzniklo dílo, které je použitelné při ceremoniální magii. Průser je v obsahové stránce věci, která pracuje hlavně s Derlethovým mythosem a pracuje s Old Ones tedy Soudky z Antarktosu a do toho míchá Dho-Hna což zase náleží Great Old Ones. tedy míchá jabka a hrušky.
Z tohoto spisu jsem prováděl evokaci Yog-Sothoth, která byla nesmírně silná, žádné negativní účinky neměla. Pouze divné sny, což jak jsem řekl je pro Necronomicon courrent běžné. Invokace na Cthulhu byla zvláštní, už protože jsem podstupoval spánkovou deprivaci, takže došlo k desintegraci samo o sobě.
Za nejzajímavější spis z okultního hlediska považuji Liber Koth, tento spis je od mého kolegy z EOD, a jedná se o sérii invokací osmi Mythos jmen na kole CHaosu, každé invokace je neuvěřitelný nářez, Sennitt to komentuje slovy, extrémní paradigma pro extrémní gnosi. Egregor je čistý, protože tuto knihu praktikuje celkem málo lidí. Taková invokace Azathotha, nebo Shub-Niggurath, nebo Kadathu, to je zážitek, a hlavně jsem díky tomu mnoho pochopil o těchto bytostech, jejich povaze.
Nic však nemá na vlastní postupy, po sestavení vlastní invokace na Daolotha, zvedače opon a pána reality, který je neuvěřitelně potentní entitou, jsem zažil asi nejsilnější desintegraci, tato bytost je analogická k Daathu a je to zatraceně znát. Zdá se že funguje jako brána do dalších sfér (popřípadě tunelů Séta), ale cenou za svezení je psychická nestabilita (což ale když uvážíme že má jít o klifot je logické).

Ty máš jak vidím hodně zkušeností v praxi,zajímalo by mě jaký
démoni dokážou projít zdí a kteří mají tmavé křídla jako anděl smrti,
jestli by jsi dokázal najít obranu nebo mi napsat odkaz,díky moc.

Démoni, nebo spíš bytosti (z hlediska Mythosu), jsou například Tindalosi tedy Great Old Ones, kteří nejsou z tří rozměrné reality a tak je pro ně zeď jednoduše průchozí, ale obecně kterákoliv astrální entita ti může projít pevnou hmotou, protože astrál je jen minimálně ovlivňován naší realitou, bytosti tam bytující se mohou pohybovat jak chtějí, protože pro ně neexistuje zeď jako překážka.
Tmavá křídla mají Night-Gaunti, jinak zvaní noční vyzábliny nebo noční zebouni. HPL pospal Night-Gaunty v několika dopisech zde můj překlad:

"Když mi bylo 6 nebo 7, byl jsem neustále sužován zvláštním druhem vracejících se nočních můr, kde obludná rasa bytostí, které jsem pojmenoval Noční vyzábilny, (nevím, kde jsem to jméno sebral) vzaly mne za břicho a odnášely skrz nekonečné svazky černého vzduchu přes věže mrtvých a hrozivých měst. Nakonec mne daly do šedavé prázdnoty, kde jsem mohl vidět jehlicovité vrcholky obrovských hor kilometry dolů. Oni mne pak pustili a já nabíral rychlost jako nořící se Ikarus. V takovém strachu jsem se probudil a nenáviděl myšlenku, že budu znova spát. Noční vyzábliny byly černé hubené kaučukovité věci s odhalenými ostnatými ocasy, netopířími křídly a žádnými tvářemi. Nepochybně šlo o obrazy odvozené z pomíchané paměti z Dorových kreseb (velkou měrou obraz Ztracený ráj) jež mne fascinoval v bdělých hodinách.“
"a pak se stalo, že má povznesená nálada upadla. Začal jsem mít noční můry nanejvýš šeredného popisu, obsazené věcmi, které jsem nazval "night-gaunts" - složené slovo mého vlastního ražení. Byl jsem zvyklý je kreslit po probuzení (možná idea těchto figur přišla z luxusního vydání Paradise Lost s ilustracemi od Doréa, které jsem objevil jednoho dne ve východním saloně). Ve snech byli zvyklí točit mnou prostorem v nechutné rychlosti, přičemž se o mne otírali a hnali mne jejich ohavnými trojzubci. Je to celých patnáct let-ano, více, od té doby, co jsem viděl "night-gaunt", ale i teď, když napůl spím a proháním se podél mlhavého moře myšlenek z dětství, cítím strach...
A instinktivně se snažím zůstat vzhůru. To byla má osobní modlitba dříve v roce 96. Každou noc-zůstat vzhůru a odehnat noční vyzábliny!"

Ohledně obrany stačí bohatě vědomí, že na tebe nic nemůže. To můžeš posílit i hmotnými prvky, jako je pentagram, nebo Elder Sign. Pokud potřebuješ momentální obranu, tak imaginace štítu, nebo banišing pomocí LBPR (nebo jak se to).

Tohle nebylo ve spánku prošlo a chtělo
to mě zabalit do těch křídel proč?
Tomu nerozumím,když jsem to zaříkavala
sprostě to nádávalo,že není ještě konec,že
se vrátí.

Tak buď to s tebou chtělo obcovat, nebo tě to chtělo sežrat, nebo což je pravděpodobnější si to jen dělalo srandu. Oni mají dobrej smysl pro humor. Mne už chtěla snís lednička, stromová věc mne chtěla prorvat ve spánku zdí, slyšel jsem jí ještě potom. Rituál který jsem díky tomu snu mohl sestavit vyústil v to že mne přivolaná entita kousla do ramene za což jsem jí poděkoval. Jednou v noci ze mne strhlo cosi peřinu a řvalo to na mě, když jsem pak šel na záchod, tak mi na záchodě bimbaly umíráčkové zvony. Něco mi dýchalo do ucha a dělalo bordel kolem skříní. Na to je nejlepší lék říct, nemám čas si s váma hrát, děte do prdele zítra musím na rozdíl od vás jít do práce.

Ale ted taková otázečka je možný,že se by se dotyčná osoba mohla
převtělit do démona nebo ho vyslat?
když to odcházelo viděla jsem obličej,černého mága,které znám
proč? myslím,že to chtělo obcovat po pravdě,můžou nás přenést jinam??
Sežrat ne,ale cítila ten chtíč,jenže já se tak něčeho nebojím a s klidem to
taky pošlu....

Samozřejmě je možné že se tak někdo manifestoval v této podobě, je taky možné přenést do astrálu, sám jsem tam souložil s Milou Jovovich (nebo aspoň říkala že jí je). Takže tohle problém není. Takže nejspíše šlo o nadrženého mága.

Jak se tomu dá zabránit,když jich je víc mohou se klidně střídat,
co by jsi doporučil? A to by vysvětlovalo,proč to tak sprostě nadávalo
a bylo to ai 2 metry vysoké temnné černé křídla ale pěkně to vypadalo.
Já to postříkala ž.vodou a zaříkavala pak to zmizlo,překvapilo mě to
z ničeho nic.Co si myslíš o skřítcích co schovávají věci,četla jsem to
v jedné magické knize,jsou nebo nejsou?