Rozličné diskuse na psychospirituální, paranormální, ale i veděckofantastická témata

ZPRÁVA O A.’.A.’.
sub figura XXXIII

Publikace ve třídě C
Poprvé psaná v jazyce své doby Kancléřem Von Eckartshausenem
a nyní revidovaná a přepsaná v Univerzální Šifře
A.’. A.’.

Oficiální publikace ve Třídě C

Vydáno příkazem:
D.D.S. 7° = 4°
O.S.V. 6° = 5°
N.S.F. 5° = 6°


ZPRÁVA O A.'. A.'.

Je nezbytné, mí drazí bratři, dát vám jasnou ideu vnitřního Řádu, oné osvícené společnosti, jež je roztroušena po světě, ale jíž vládne jediná pravda a jež je sjednocena jediným duchem.
Tato společnost vládne Školou, v níž jsou všichni kdo žízní po poznání poučováni Duchem Moudrosti samotným; a všechna mystéria přírody jsou touto školou zachována pro děti světla. V této škole se vyučuje dokonalému poznání přírody i lidstva. Právě z ní proniká do světa veškerá pravda; je to škola všech, kdo hledají moudrost a pouze v této společnosti lze nalézt tuto pravdu a vysvětlení všech mystérií. Je to společnost ze všech nejskrytější, a přesto obsahuje mnoho členů z mnoha kruhů; a není jediného Střediska Myšlení, jehož aktivita není působena přítomností jednoho z nás. Po všechen čas existovala vnější škola založená na této škole vnitřní, jíž je pouhým vnějším vyjádřením. Po všechen čas, tedy, existovalo skryté shromáždění, společenstvo Vybraných, těch, kteří hledali a mohli obsáhnout světlo, a toto vnitřní společenství bylo Osou R.O.T.A. Vše, co jiné vnější řády vlastní v symbolu, obřadu či ritu je písmenem vedeným ven z onoho ducha pravdy, který sídlí ve vnitřní Svatyni. A protiklad vnějšího není překážkou harmonii vnitřního.
Proto tedy byla tato Svatyně, složená ze členů roztroušených široko daleko ale sjednocená pouty dokonalé lásky, zaměstnána od počátku věků budováním velkolepého Chrámu (skrze evoluci lidstva), jehož prostřednictvím by mohlo být zjeveno království L.V.X. Toto společenstvo se skládá z těch, kdo jsou mají největší schopnost obsažení světla; jsou sjednoceni v pravdě, a jejich Vůdce je Světlem Světa samotným, V.V.V.V.V., Jediným Pomazaným ve Světle, jediným učitelem lidské rasy, Cestou, Pravdou a Životem.
Vnitřní Řád byl utvořen okamžitě po prvním postřehnutí širšího lidského dědictví, které bylo vloženo na první adepty; obdržel z první ruky od Mistrů prostředky, jimiž může být lidstvo povzneseno ke svým právům a zbaveno utrpení. Obdržel primitivní závazek ke všem zjevením a mystériím; obdržel klíče ke skutečné vědě, božské i přirozené.
S tím, jak se lidstvo množilo, stalo se nezbytným vytvoření vnější společnosti, která zahalila onu vnitřní, jelikož mnozí lidé nemohli pochopit velkou vnitřní pravdu. Proto byly vnitřní pravdy zaobaleny do vnějších a pochopitelných obřadů, aby mohli lidé pochopením vnějšího, které je pouze symbolem vnitřního, postupně bezpečně dojít k vnitřním duševním pravdám.
Ale vnitřní pravda byla vždy svěřována tomu, který měl za svých dnů největší schopnosti k osvícení, a který se tak stal jediným strážcem původní Pravdy, Veleknězem Svatyně.
Když se stalo nezbytným zahalit vnitřní pravdy do vnějších obřadů a symbolů, z důvodu opravdové slabosti lidí, kteří nebyli schopni naslouchání Světlu Světel, začalo vnější uctívání. To však bylo vždy druhem či symbolem vnitřního, to jest, symbolem skutečné a Tajné Svátosti.
Vnější uctívání by nebylo nikdy odděleno od vnitřního, kdyby nebylo slabosti člověka, který příliš snadno zapomíná na ducha v písmu; ale Mistři bdí a všímají si ve všech národech těch, kteří jsou schopni přijmout světlo, a takové osoby jsou zaměstnány jako agenti šířící světlo podle lidských možností a oživující mrtvé písmo.
Těmito nástroji byly vnitřní pravdy Svatyně zaneseny do každého národa a symboly byly upravovány podle jejich zvyků, schopnosti vyučovat jim, podle klimatu a vnímavosti. Proto tedy všechny vnější druhy každého náboženství, uctívání, obřadů a Svatých Knih obsahují více či méně jasné vnitřní pravdy Svatyně, a jejich předmětem je dovedení člověka k univerzálnímu poznání jediné Absolutní Pravdy.
Čím více vnějšího uctívání lidí zůstalo spojeno s duchem esoterní pravdy, tím čistější náboženství; ale čím větší byl rozdíl mezi symbolickým písmem a neviditelnou pravdou, tím nedokonalejším se náboženství stávalo. Nakonec se zřejmě vnější forma zcela oddělila od své vnitřní pravdy, takže zůstaly pouhé obřadní zvyklosti bez duše či života.
Ve středu toho všeho zůstává neporušená pravda ve vnitřní Svatyni.
Věrni duchu pravdy, žijí členové vnitřního Řádu v tichosti, ale ve skutečné činnosti.
Přesto, vedle své tajné svaté práce, se čas od času rozhodli k politickému strategickému činu.
Tak, když na zemi zavládla noc zcela zkažená Velkým Čarodějnictvím, vyslali Bratři Mohameda, aby přinesl svobodu lidstvu mečem.
Jelikož se tento čin setkal pouze s částečným úspěchem, vynesli na světlo jistého Luthera, aby učil svobodě myšlení. Avšak tato svoboda se vbrzku zvrátila v pouto ještě těžší než dříve.
Pak Bratři předali člověku poznání přírody, a její klíče; ale to bylo také překaženo Velkým Čarodějnictvím.
Nyní tedy konečně bezejmenným způsobem, jak jeden z našich Bratří hodlá nyní předložit, určili Toho, který má lidem předložit klíče Duchovního Poznání, a podle svého díla bude On souzen.
Toto vnitřní společenství světla je sešlostí všech těch, kdo jsou schopni přijmout světlo a je známo jako Společenstvo Svatých, primitivní nádobou veškeré síly a pravdy, která mu je po celou dobu svěřována.
Jím byli v každém věku tvořeni agenti L.V.X., kteří přecházeli ze společenstva vnitřního do vnějšího a vnášeli duhu a život do mrtvého písma, jak již bylo řečeno.
Tato osvícená komunita je skutečnou školou L.V.X.; má své Vedení, své Doktory; má pravidla pro studenty; má své formy a studijní předměty.
Má také hodnosti pro úspěšný rozvoj do větších výšin.
Tato škola moudrosti byla vždy pečlivě ukrývána před světem, protože je neviditelná a podléhá pouze osvícené vládě.
Nikdy nebyla odhalena událostmi času, ani slabostí člověka, protože do ní byli vybíráni pouze ti nejschopnější, a tito vybraní neučinili žádné chyby.
Díky této škole se vyvinuly zárodky všech vznešených věd, které byly nejprve předány vnějším školám, poté zahaleny do jiných forem a nakonec zdegenerovaly.
Podle času a podmínek tato společnost mudrců sdělovala vnějším společnostem své symbolické hieroglyfy, aby přitáhla lidi k velkým pravdám její Svatyně.
Vnější společnosti však přetrvávají pouze díky vlastnostem té vnitřní. Jakmile se vnější společnosti pokusí přeměnit chrám moudrosti v politickou stavbu, vnitřní společnost ustoupí do ústraní a zanechá po sobě pouze písmo bez ducha. Je tomu tedy tak, že vnější společnosti moudrosti nejsou ničím jiným, než hieroglyfickými zástěnami, pravda zůstává neporušena ve Svatyni, aby nemohla být nikdy zprofanována.
V této vnitřní společnosti člověk nachází moudrost a s ní Vše - ne moudrost tohoto světa, která je pouhým vědeckým poznáním, které se neustále otáčí okolo, ale nikdy se nedotkne středu (v němž je shromážděna veškerá síla), ale skutečnou moudrost, pochopení a poznání, obraz svrchovaného osvícení.
Všechny disputace, všechny rozpory, vše, co náleží k falešným starostem tohoto světa, zbytečné zárodky názorů rozsévajících semena nejednoty, všechny chyby, schismata a systémy jsou zapovězeny. Nactiutrhání, ani skandály nejsou známy. Každý člověk je ctěn. Pouze láska vládne.
Nesmíme si však představovat, že tato společnost připomíná jakoukoli tajnou společnost, schůzky v určitých časech, vybírání vůdců a členů, spojení nějakým zvláštním předmětem. Všechny společnosti, ať už jsou čímkoli, mohou pouze vycházet z tohoto vnitřního osvíceného kruhu. Společnost nezná žádné formality, které náleží vnějším kruhům, dílu člověka. V tomto království moci ustávají všechny vnější formy.
L.V.X. je Silou vždy přítomnou. Největší člověk svých časů, samotný vůdce, nezná nikdy všechny členy, ale ve chvíli, kdy je potřeba dokončit jakýkoli úkol, nalezne je kdekoli na světě, připravené mu k ruce.
Tato společnost nemá žádných vnějších hranic. Ten, kdo by mohl být vybrán, je jako první; představuje sám sebe jiným bez předsudků, a je ostatními přijímán bez žárlivosti.
Pokud by bylo nutné, aby se skuteční členové setkali, najdou a poznají jeden druhého s dokonalou jistotou.
Žádné přestrojení, ani pokrytectví, ani předstírání, nemohou skrýt charakteristické vlastnosti, kterými se vyznačují členové této společnosti. Veškerá iluze se rozplývá, a věci se jeví ve své skutečné podobě.
Žádný člen nemůže vybrat druhého; je třeba jednohlasné volby. Přestože nejsou voláni všichni lidé, mnozí z volaných jsou vyvoleni, a to ihned jakmile jsou připraveni ke vstupu.
Každý člověk může hledat vchod, a každý, kdo je uvnitř, může druhému v jeho hledání pomoci; ale pouze ten, kdo je k tomu připraven, může vstoupit.
Nepřipravení lidé způsobují nesoulad ve společnosti, a nesoulad nepatří do Svatyně. Tak je tedy nemožné zprofanovat Svatyni, protože přijetí není formální, ale skutečné.
Světská moudrost hledá marně tuto Svatyni; neplodné budou i pokusy zlovolnosti o proniknutí k těmto velkým tajemstvím; vše je nerozluštitelné pro toho, kdo není zralý; takový nemůže nic vnitřního vidět, nic vnitřního přečíst.
Ten, kdo je připraven, je připojen k řetězci, snad nejčastěji tehdy, kdy to sám považuje za nejméně pravděpodobné, a v bodě, o kterém sám neví.
Stát se připraveným by mělo být veškerou snahou toho, kdo hledá moudrost.
Existují však metody, jimiž lze této připravenosti dosáhnout, neboť toto svaté shromáždění je primitivním skladištěm nejstarší a původní vědy lidské rasy, s primitivními tajemstvími každé vědy. Je to jedinečná a vskutku osvícená společnost, která vlastní absolutně všechny klíče ke všem tajemstvím, která zná střed a zdroj veškeré přírody. Je to společnost spojující svrchovanou sílu se svou vlastní silou, a čítá své členy nejen z jednoho světa. Je to společnost, jejíž členové tvoří republiku Génia, Regentku Matku celého Světa.
[Ti, kteří revidovali tento text, by velmi rádi poděkovali překladu Madame de Steiger, který volně citovali.]

© Translation Martin Zapletal (2000)

ahoj , nemohl by to být o kapku stručnější článek ????????????????????????????????????????????
děkuji za pochopení

Hm... důvod?

nechce se mi to číst celé :)

Chacha, tak to pak není určeno tvým očím XD

a co dál ?..........

moc zajímávý článek,každý se si po přečtení hluboce zamyslí.

Víte já si přečetl první větu tedy ten sloh od 1/3 přibližně a začátek věty "Drazí bratři" ve mne vzbudila menší rozpaky. Celkem se mi příčí toto oslovování. Přeci jenom existuje bratr pokrevní i nepokrevní, ale kdo z těch členů by dal ruku do ohně za jiného člena? No uvidím, jestli si najdu čas a přečtu si to...