Rozličné diskuse na psychospirituální, paranormální, ale i veděckofantastická témata

Už hrozně dlouho jsem sem nepsala ale nedalo mi to a o tohle se s vámi musím podělit...Jde o zážitek který není zrovna dvakrát příjemný takže jdu na popis zážitku...

Je to dva roky co mi umřel můj děda a pohřeb se konal přesně na jeho narozeniny.v tu dobu jsme si chtěli koupit psa a tak mamka hledala na internetu nějaké inzeráty a najednou se stalo něco co se z prvu zdálo jako náhoda.Na stole leželo CD a zničeho nic se rozlítlo asi na 6 ostrých kousků a mamku to minulo jen okousek,nebýt toho že jí spadl mobil na zem a neskrčila se tak by měla ten kousek CD v oku.Brali jsme to všichni jako náhodu nehledě na to že to bylo den po dědovích narozeninách...Celý rok byl klid až zase teď po dědovích narozeninách se něco stalo mě...Navečír jsem si šla lehnout a usnula jsem...Vstávala jsem asi ve 22:30 nemohla jsem nikde najít telefon zatím jsem se tomu nijak nevěnovala a šla jsem si udělat pití...Udělala jsem si šťávu do pulitru dala jsem peřinu z postele a položila jsem pulitr na kovový tácek na prostředek postele...Šla jsem si půlčit mamky telefon abych mohla prozvonit ten můj...Byl pod kobercem , vůbec nevím jak se tam dostal protože když jsem usínala byl na stole a to vím zcela přesně...Když jsem telefon vyndala z podkoberce tak jsem šla vrátit mamce telefon a když jsem překročila práh mého pokoje ozvala se rána jako z děla...Opravdu velikánská rána a zvuk roztříštěného skla...Položila jsem mámě telefon na stůl a rychle se vrátila do pokoje abych viděla co se stalo...Nevěřila jsem vlastním očím ! Pulitr na koberci roztříštěný na hodně malých kousků ani jeden větší kus...A co mě ještě víc udivilo tak to je to že tácek byl na stejném místě ani se nepohnul...Neváhala jsem a vzala jsem si k ruce metr a pravítko...Na co ? :-D Měřila jsem vzdálenost tácku od okraje postele bylo to 43 cm a to pro mě bylo zvláštní protože mi někdo vysvětlete jak se pulitr může tak hodně roztříštit když se skutálí z postele a ještě ke všemu na koberec...Vzala jseem do ruky pravítko a jeden střep...To sklo bylo 8mm tlusté a všechny střepy měli kolem 5 cm.Šla jsem do kuchyně a vzala skleničku která má 2x tak hubenější sklo...Skutálela jsem skleničku z postele nerozbila se,pustila jsem jí z větší výšky a taky se nerozbilaa...Nechápu to,tak divně ve mě mrazilo...Byl to hnusný pocit...Myslíte si že to byla náhoda ?

Na náhodu v tomto případě nevěřím. Náhodu by bylo možné nějak rozumně vysvětlit. Pro něco takového však mne žádné vysvětlení nenapadá. Podle doby, ve které se tyto věci u vás dějí, by mohlo jít skutečně o spojitost se zesnulým dědečkem. Určitě nejde o žádnou sílu, která by chtěla někomu ublížit, ale přesto se může zdát, že rozbíjení věcí nedává žádný smysl. To se ale stává docela často. Z mých dost bohatých zkušeností vím, že vše je o energii, kterou v některém místě po sobě zanechávají ti, kteří odcházejí do jiného světa, nebo i ti, kteří se se smrtí někoho blízkého nemohou smířit. Jiná energie pochází také od bytostí, které nazýváme duchy. S tou se můžeme setkat, pokud nastane souhra několika faktorů a dojde k něčemu, co si lze představit jako prolnutí dvou současně existujících, ale oddělených, světů. O tom, co všechno dokáže lidský mozek, nemají dodnes ani největší vědecké kapacity páru. Stačí si uvědomit, že pouhou myšlenkou již dnes lze ovládat počítač, protézy, nebo dokonce invalidní vozík. Využíváme jen malou část kapacity mouzku a neumíme si vůbec představit, jaká síla se ve zbylých částech skrývá. Je možná jen dobře, že jí zatím neumíme využívat. Je jisté, že po zemřelých lidech může na některém místě zůstat docela hodně energie, kterou svými vzpomínkami stále doplňujeme. Ve dnech, kdy si vzpomeneme, že by měl náš blízký zesnulý narozeniny, výročí umrtí nebo pohřbu, se pak stávají takové věci, jako že ze zdi spadne nějaký obrázek, praskne sklenička, praskne zrcadlo, zastaví se hodiny a pod. Stává se to také o Dušičkách nebo o Vánocích. Pokud jde o návštěvu ducha, který se vám chce nějak připomenout, stačí jej příště oslovit. Nemusí to být nahlas. Je možné mluvit s ním jen myšlenkami. Řekni něco v tom smyslu - dědečku, pokud jsi to ty, neměj obavy, vzpomínáme na tebe a máme tě rádi. Můžeš se ho také zeptat, jestli třeba nemá nějaké přání, jestli třeba nestihl někomu něco důležitého sdělit a vyzvat ho, aby dal nějaké znamení. Pak chvíli počkej, jestli se ozve nějaký zvuk. Pokud ano, je jediným způsobem jak se s ním spojit a dozvědět se více, uspořádání spiritistické seance. Já si ale myslím, že pravděpodobně jde o ten první případ. Návštěvu ducha provází ještě další jevy, nejčastěji závan mrazivého vzduchu. Co dělat, pokud nejde o návštěvu ducha? Prostě vzniklý nepořádek uklidit a být v klidu. Je to jen projev vzájemné lásky, která trvá až za hrob. Pokud se to děje jen jednou v roce, dá se to dost dobře snést. Časem bude energie slábnout. Pokud vás ale tyto příhody budou děsit a budete na ně příliš myslet, je možné, že energii, která u vás zůstala tím budete posilovat a takové události se budou opakovat. Mám zkušenosti, že když lidé přestanou tyto události vnímat příliš emotivně, jevy zeslábnou a časem úplně zmizí. Držím palce.

Ahoj Veunkaao,

četla jsem dnes co se ti přihodilo a jediné co mne napadá je, že tvůj dědeček zřejmě nemá klid. Je pár vysvětlení proč se stále připomíná v čase jeho narozenin: 1) pokud se před jeho smrtí mělo něco zařídit,či koupit, co pro něj bylo nějak důležité - mělo by se to dokončit a dotáhnout do finiše 2) nemá klid jelikož se od vás nemůže odpoutat a aby jste na něj nezapoměli,chodí se připomínat 3)může vám hrozit nějaké nebezpečí a takto vás chce varovat,nebo vám něco sdělit
Možná by se našly i další možnosti - začněte třeba tím, že na večer za něj zapalte bílou svíci, je třeba nahlas mu sdělit, že na něj myslíte, že vždy bude vaší součástí. Musíte mu také říci, že věci které se dějí, když na sebe upozorní vám nedělají dobře. Někteří totiž potřebují vědět, že na ně nezapomeneme a že se o sebe dokážeme postarat.
Jestli se rozhodnete vyzkoušet mou radu ( je to jen vaše rozhodnutí) budu ráda za info, jak to dopadlo.

Teus(Suzanne - můj e-mail: teus@seznam.cz)

co se týče duchů jsem celkem skeptik, ale jednou večer jsem si s kamarádama připíjel na "život po smrti" a byla to tragikomická náhoda že děda umřel zrovna tu noc..druhý den v noci jsem na něj myslel a ačkoliv jsem zatím neměl problém s osvětlením, zhasla mi jedna žárovka na lustru, což se samozřejmě může stát,ale já si říkal, co když je to děda, přece jenom jsem takový snílek, takže si v duchu říkám; dědo zhasni ještě jednu:o) no a za minutu jsem utekl na chodbu, protože jsem málem dostal infarkt..zhasnula totiž druhá žárovka a ta co už byla zhasnutá se pro změnu ve stejnou chvíli rozsvítila, nevim co si o tom mam myslet, nikdy jindy se to už znovu nestalo,preventivně jsem dotáhnul všechny žárovky:D Tenkrát jsem z toho pokoje vyběhnul fakt jak malej kluk:oDD

souhlasím s kajrou dobře napsaný
teus-taky správné rady a myslím,že 100 procentní odhadnutí problému.

darren-spencer-myslím,že jsi dokázal sám sobě,že máš rád nadpřirozeno,nevěřil jsi na duchy!
ale žárovky se rozvítily a tebe to vyšokovalo!bylo to znamení,abys věděl,že je něco mezi náma,že tu nejsme rozhodně sami,a že nerozhodujeme tak úplně o všem.třeba v sobě skrýváš dobré medium,a nemusel a nemusíš mít k tomu jakýkoliv vztah.někdo to má sám od sebe aniž by chtěl nebo o to stál!zkus to znovu a zkus komunikovat s dědou a sám uvidíš jak to doopravdy je.