Rozličné diskuse na psychospirituální, paranormální, ale i veděckofantastická témata

panter píše:Ako vôbec vyzerá vesmír ? Nevieme ani kde sa nachádza stred vesmíru, ani kde sú jeho hranice. Myslím, že pre ľudí táto otázka nie je podstatná. Skôr by som sa pýtal, kto sme a odkiaľ pochádzame.

Jisté je, že Vesmír neni temný a tmavý,naopak velmi jasne září, je plný hmoty - galaxií a mezihvězdného plynu. Zřejmě má sférický tvar a čím více ke středu vesmíru,tím více je tato hmota zhuštěná. 1 Parsek ve vesmíru představuje vzdálenost 206 265 Astronomických jednotek (AU-vzdálenost Země od Slunce) Tuto vzdálenost urazí světlo za 3,26 let. Průměr galaxie je cca. 28 000 parseků (necelých 100 000 světelných let) Toto je její centrum:




V naší galaxii je cca 300 biliónů hvězd, jedna z nich je naše Slunce..pokud bychom letěli ze Země v hvězdné lodi rychlostí světla, trvalo by nám 100 000 let než bychom se dostali do mezigalaktickeho "prázdného" prostoru a viděli tento pohled:



Ovšem i v tomto radoby prazdnem prostoru bychom mohli minout opuštěné hvězdy, toto je pohled z tzv. intergalaktické planety obihajici kolem jedne z nich:



Místo hvězd bychom na obloze viděli pouze galaxie..

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pro tento pohled by nám cesta trvala 100 milionu světelných let - pohled na kupu galaxií. V této kupě jsou další miliony menších seskupení, z niž jedna se nazývá "Místní skupina" - do té patří naše galaxie




-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

31.2 Megaparseků - Jasný objekt uprostřed je galaktická kupa z předchozího obrázku




3D průlet: - světelné body jsou galaxie




--------------------------------------------------------------------------------------------

125 Megaparseků:



--------------------------------------------------------------------------------------------
Čára představuje vzdálenost 1.6 bilionu světelných let ( 0.5 Gigaparseků) :



--------------------------------------------------------------------------------------------

Zhruba takto vypadá vesmír,neustále se rozpíná rychlostí světla, každý pixel představuje seskupení galaktickych kup:



1 gigaparsec = 3.262 billionu světelných let

-------------------------------------------------------------------------------------------
Jedna z hypotéz;






V roce 2002 astronomové oznámili, že jen v naší galaxii musí být biliony "druhých Zemí" - planet pozemského typu nacházející se v tzv.zóně života - ve vhodné vzdálenosti od svého slunce,kde jsou ideální podmínky pro život pozemského typu.(Tím, že může existovat život na naprosto odlišné bázi vyžadující odlišné podmínky pro život, se zatím zabývat nebudeme ) ..Toto oznámení přišlo krátce poté co byla objevena stá exoplaneta. Vědci reagovali; Zatím byla prozkoumána většina hvězd do vzdáleností 100 světelných let. Z těchto zhruba tisíce hvězd byl pouze u 10% z nich nalezen planetární systém, čili s 300 biliony hvězd v naší galaxii zde může být 30 biliónů planetárních systémů a v nich biliony terrestrických planet podobných Zemi. Biliony pouze v naší galaxii, a pokud se podíváte na obrázek výše, dělá to v podstatě nekonečné množství civilizací,ktere na techto planetách mohou žít. Zajímavá náhoda... zrovna teď když toto píšu je na hlavní stránce Seznamu aktuální zpráva, kde mi dává za pravdu i hlavní astronom Vatikánu José Gabriel Funes:

http://www.novinky.cz/clanek/161769-mim ... ikanu.html

Pekná práca.Počul som už skôr o tejto teórii,ale v takejto grafickej podobe som ju ešte nevidel.

Tak toto téma mě opravdu hodně zajímá, třeba by mě velice zajímalo co si myslíš že je mezi těma vesmírama ( poslední obrázek ) chápu to dobře že jsou to vesmíry na sobě nezávislé, ale co je ta modrá prázdnota?

úžasné spracované...jj to by zaujímalo aj mna a isto aj viacerých:) Možno je tam prázdno ale to slovo dávat dokopy s vesmírom asi velmi nejde..lenže je dobré si položit otázku či vobec niekde vesmír má koniec ked ani presne nevieme či má vobec začiatok..resp.kde ho má ak už nejaký je, bol..

Netroufam si rict co je ta modra prazdnota, ze by hyperprostor? Viz. muj clanek Cestovani v case

Mimochodom, a koľko parsekov má jedna tá fialová guľa? A si si istý, že vesmír má guľový tvar?
Ak nie, potom si neodpovedal ani na jednu z tých otázok, ktoré si citoval.

Mě to připomíná buňky jak to běží furt v televizi a takový ty věci ohledně umělého oplodnění...

Na jednom videu jsem nedávno viděl takovou zajímavou teorii, že vesmír je kulatý jako planeta, ale průhledný. Když se dostanete přes vrstvu, která tvoří jeho kulatý tvar, jste ve vesmíru, kde jsou galaxie, souhvězdí a tak... Tak jsem to pochopil já. Nebylo to špatný, vidět prázdnou planetu alias vesmír obsahující další prázdno s několika dalšími planetkami ;)

panter píše:Mimochodom, a koľko parsekov má jedna tá fialová guľa? A si si istý, že vesmír má guľový tvar?
Ak nie, potom si neodpovedal ani na jednu z tých otázok, ktoré si citoval.

No pokud je teorie velkého třesku správná a vesmír je starý 13.7 miliardy let, pak má opravdu kulový tvar s průměrem cca 24 gigaparseků (78 miliard světelných let) a pořád se rozpíná. Poslední obrázek jsem vytvořil já a je to čistě moje hypotéza..pokud je například správná teorie superstrun pak by ta "gula" byla rozmázlá v nekonečné přímce ale vypadalo by to opravdu nevzhledně tak jsem vytvořil radši tento obrázek ;)

no nejspíš máš pravdu s tím kulatým vesmírem a velkým třeskem ale muže to bejt třebas uplně jinak.Bohužel ani netuším jak a nejsem sám to je na lidské chápáni trochu moc.Ale i když to je tak jak říkáš tak i před tím třeskem ten vesmír existoval jen bez těch planet prostě prach a plyn a i předtím musel bejt kulatej hranatej nebo buh ví jakej a kde ten se tu vzal.To jsou otázky na které odpověd asi nikdá nebud.Ta teorie velkého třesku se jeví jako nejvíce pravděpodobná při našich současných znalostech a vědomostech.Není ale vyloučeno že za čas to bude jinak.Ono v dávných dobách při znalostech tehdejších obyvatel bylo celkem jasné že země byla placek nakonec jak by se udržela voda na kouli .Zajímavé ale je že poměrně vyspělé civilizace věřili tomu placku a nejenom díky církvi a přitom primitIvní lidé třebas ti mayové znali pravdu

jsou to moc hezky fotky,dokud to člověk nevidí moc se nad tím nezamyslí.vesmír je stejně zahádnej.

darren_specter píše:No pokud je teorie velkého třesku správná a vesmír je starý 13.7 miliardy let, pak má opravdu kulový tvar s průměrem cca 24 gigaparseků (78 miliard světelných let) a pořád se rozpíná. Poslední obrázek jsem vytvořil já a je to čistě moje hypotéza..pokud je například správná teorie superstrun pak by ta "gula" byla rozmázlá v nekonečné přímce ale vypadalo by to opravdu nevzhledně tak jsem vytvořil radši tento obrázek ;)

To, že je vesmír guľatý, je iba teória, a takýchto teórií o tvare vesmíru je viac. Napríklad Frank Steiner, nemecký fyzik si myslí, že vesmír môže mať aj tvar pneumatiky. Stále sa robia nové merania, a nové technológie môžu priniesť aj nové teórie. Takže s tým tvarom vesmíru by som si nebol taký istý.

Kód: Vybrat vše

bohužel je to tak jak říkáš, všechno jsou to pouze teorie,věřím ale tomu že není nekonečný a nějaký finální tvar musí mít. btw dnes jsem vám fandil na MS ve fotbale, škoda že to nevyšlo ale i tak je vaše první ukázka na MS celkem úspěšná ;)

Áno, ušlo to. Ten zápas s Talianmi bol dobrý.

Mně to popravdě nepřipomíná buňku jako takovou (standartní, pravidelná věc), ale neuron. Tzn. je možný, že jsme součástí o tolik většího celku, že je to pro nás nepředstavitelné, jednoduše řečeno-matrioška. Je to poněkud fantastická představa a docela divná, ale vyvrátit zatim nelze. Btw. jaký si myslíte, že má náš vesmír tvar/podobu?

Mohol by mať napríklad aj podobu človeka. Ľudské telo je zložené z buniek, molekúl, atómov,
a tie z ďalších ešte menších častíc. Keď porovnáme počet atómov ľudského tela s počtom hviezd vo vesmíre,
mohli by sme tu nájsť určitú podobnosť.
Ďalšia vec je organizácia. Vesmír nemusí byť len priestorom plným voľne poletujúcich objektov,
ale môže to byť vysoko organizovaná štruktúra, taká ako je ľudské telo.
Mohli by sme napríklad porovnávať vývoj ľudského tela s vývojom vesmíru.
Napríklad rast človeka môžeme prirovnať k rozpínaniu vesmíru. Pokiaľ by naozaj takáto podobnosť existovala,
mohli by sme ju využiť k riešeniu niektorých dnešných problémov, ako je napríklad cestovanie.
Ľudské telo používa k presúvaniu buniek srdcocievnu sústavu. Ak by sme niečo podobné našli vo vesmíre,
mohli by sme ním cestovať oveľa rýchlejšie ako doteraz.