Jedna z kinezí, která se nedá přímo nazvat kinezí, protože nepracuje s hmotnými věcmi, elementy nebo ostatním co patří do jiných kinezí (stejný případ jako telepatie), ale stejně zařazená do kinezí je CHRONOKINEZE. Proč jsem se rozhodl napsat další článek o CHRONOKINEZI? Zajimám se o ní, ovládám ji a vadí mi špatné vysvětlení kinezí, nebo skoro žádné co se týče obsahu internetu. Doufám, že dokážu vysvětlit těm, kterým ještě přesně není známo, co to vlastně ta chronokineze je.
Co je to Chronokineze?
Chronokineze je jedna z kinezí, pomocí které jedinec vnímá čas. Celkově se týká pouze času, který pro jedince buď utíká pomaleji, nebo rychleji.
Co ovlivňuje Chronokinezi?
Chronokinezi ovládá naše soustředěnost a psychika -> celkově celkové vnímání.
K čemu je Chronokineze dobrá aneb světlé stránky:
Dokážete se přemístit z místa na místo za rychlejší/pomalejší čas, můžete se lépe rozhodovat při určitých věcech, které vyžadují čas zpomalením času, můžete si zrychlit čas, aby vám například hodina ve škole rychleji utekla. Ovšem pozor! Nejedná se o schopnost zpomalovat či zrychlovat čas ve svém okolí, nýbrž o pouhé vnímání -> vysvětleno níže.
Jak Chronokineze funguje?
Případ číslo 1: Z místa Á do místa Bé
Vaším dalším plánem je dojít ze školy na nádraží. Prší a je hnusné počasí, chcete to mít rychle za sebou. I takové jsou všední lidské problémy a právě takový jsem vybral jako případ. To, jak rychle se dopravíme z místa Á do místa Bé závisí na tom, čeho si všímáme, jak rychle jdeme, jak se cítíme a spousty jiných aspektů. Jak si ovšem zkrátit nebo prodloužit cestu pomocí Chronokineze? Dejme tomu, že bez použití Chronokineze se ze školy na nádraží dostanete za 15 minut. S použitím Chronokineze se ze školy na nádraží dostanete za 15 a míň minut. Vidíte rozdíl? Ani moc ne, jde hlavně o vnímání. To, že jdete neradi takovou dálku na nádraží, to je v celku normální a jdete podle toho, jak potřebujete (máte na spěch, špatná nálada a další). Jenže Chronokineze funguje trošku jinak:
(Jeden z příkladů) Nic nevnímáte, soustředíte se na svoje nohy (například) a jdete známou cestou na nádraží. Když se na nádraží dostanete, cesta vám trvala patnáct minut, ale vy máte pocit, že uběhly 4 minuty. V čem je háček? Soustředili jste se na chůzi, nebo na jiný objekt a přestali jste vnímat všední sociální problémy lidí, že právě teď přijel autobus a spoustu dalších pro někoho nevýznamných věcí. Soustředili jste se na své nohy a nevnímali rychlost chůze a právě proto se vám zdálo, že to tak rychle uteklo.
Případ číslo 2: Čas na rozmyšlenou
Hrajete "šachy na čas" a chcete si promyslet váš další tah, když jste právě na tahu. Ubývá vám čas a vy nemáte čas na rozmyšlenou. Právě pomocí Chronokineze si dokážete získat čas na promyšlenou a to za pomocí soustředěnosti a vnímání. Vnímáte pouze hrací plochu a její figurky, na čas a ostatní hráče či lidi zapomenete a nevnímate je. To je jedna z možností, jak se dá získat čas.
Případ číslo 3: Ať už je to zamnou!
Chcete, aby vám rychle hodina ve škole utekla. Dobrým využitím Chronokineze je koukání "do blba", soustředění se na objekt či na myšlenku a to je vlastně vše. Veškeré úsilí vložíte do soustředění a vnímání a díky tomu vám čas uteče (ikdyž se to může zdát jako hloupost) rychleji.
Samotný výklad a příklady toho, jak Chronokineze funguje jde lépe v reálu, kdy vám člověk s časem poví více. Jednoduše řečeno -> vnímání času, neboli chronokinezi ovlivňuje vaše vnímání a soustředění. Vždyť to znáte "Cože? Zvoní už za 10 minut? Ta hodina nějak rychle utekla", "Už aby jsem z té práce vypadnul, vážně jsem nečekal, že je to teprve 40 minut co se tu namáhám", "To už jsem projel těch 6 zastávek?" Tak přesně toto je Chronokineze. Může být jak úmyslná, tak i neúmyslná a její využívání vyžaduje vážně mnoho tréninku a ovlivňuje jí mnoho aspektů.
Jak poznám, že provozuji Chronokinezi?
Většinou ze začátku se vám stává (pokud se snažíte), že stav Chronokineze zažije pouze na malou chvíli. Dobře to poznáte podle času, že právě při používání Chronokineze vám čas utíkal pomalu/rychleji, než právě teď. Dále ji můžete poznat podle výše zmíněných překvapených otázek stylu "To už? Teprve?".
Jak trénovat Chronokinezi?
Způsob číslo 1: Snažte se naučit to, jak jdou za sebou sekundy. V duchu si říkejte 1,2,3... a stále pokračujte, můžete třeba na 1,2,3 a další číslice vůbec nemusíte vyslovovat. Né nahlas, ale v duchu, protože se jedná o soustředění. Důležité je, aby jste počítali přesně. Poté se snažte v hlavě zrychlovat/zpomalovat sekundy a jak se vám v hlavě ozývá stále 1,2,3, musíte dosáhnout pocitu, že se změnilo tempo. Stále slyšíte 1,2,3, ale cítíte, že čas utíká jinak.
Způsob číšlo 2: Sledujte hodiny s ciferníkem, nejlépe přehledné. Dívejte se na rafičku a sledujte, jak utíkají sekundy. Důležité je, aby tikali. Těžko ovlivníte rychlost něčeho, co je mechanicky dáno. Stavem mysli a soustředěnosti se snažte tikání zrychlit či zpomalit, což zjistíte pocitem. "Právě se to tikání ozývá častěji" a naopak. V hlavě musíte slyšet pouze tikání a až si budete myslet, že znáte dokonale každý ťuk, začnete s ovlivňováním.
Způsob číslo 3:Trénink soustředení se na objekt (koukání do blba), neboli tranz. Dobré je zkoušet o přestávce, kdy vás z tranzu probudí zvonění na hodinu a vy sami budete vědět jak dlouho byla podle vás přestávka. Pozor, nesmí vás nikdo rušit a je potřeba se dobře soustředit.
Jak poznat lidi, kteří ovládají Chronokinezi?
Například říkají "To byla chvilka" (a podobně)
Je to stejné, jako se soustředěním, protože Chronokinezi ovlivňuje soustředění.
Pořád mele o nějakém soustředění, ale jak na to?
Soustředění je spojováno s meditací a vnímáním klidu. Zapomenete na vše, nejlépe neslyšíte nic jiného, než to, co chcete slyšet. Ať už nic, nebo jen určitý zvuk.
Návod číslo 1: Sledujte televizi a pusť te si na počítači se zapnutými repráky (může nahradit povídání osob, hluk a další) a to nejlépe ve stejném poměru, aby se vám to míchalo. Dobré je také dát si vaší oblíbenou písničku, kterou moc dobře znáte a dlouho jste ji neslyšeli (dobře upoutá vaší pozornost a nutí vás na ni myslet). Navíc je dobrá v mateřském jazyce, protože lépe rozptyluje vaší mysl (vnímáte slova ve vašem jazyce a musíte je odlišit od TV). Pozorně se dívejte na TV a znažte se slyšet to, co se ozývá z televize. Je to pracné, krade vám to energii, ale vyplatí se to. Pokud vám to nepůjde, začněte s lehčím (píseň méně nahlas, jiný jazyk a pod...) tréninkem. Ideální stav je tehdy, pokud slyšíte pouze televizi a její zvuk (můžete se na ni dívat, ale rozptyluje vás měnící se obraz) a ostatní neslyšíte.
Návod číslo 2: Soustřeďte se na nějaký pohybující se objekt, například když koukáte na nějakou slečnu z autobusu a snažte se vnímat pouze jí. Okolní lidi, auta a vše co se mihne když přechází přes chodník pro vás neexistuje.
Návod číslo 3:Když vám učitel vykládá poznámky, snažte si zapomatovat co nejvíce vět. Tím zajistíte plné soustředění a navíc trénujete paměť, která je ke soustředění také potřeba.
Jak poznat lidi, kteří se dobře soustřeďují?
1) Často vás neslyší a odpovědí na vaší otázku je "Co jsi říkal?"
2) Jsou zmatení
3) Upozorňují na něco, čeho jste si nevšimli pokud oba koukáte na stejnou věc
4) Bývají často unavení
Předpoklady k ovládání Chronokineze aneb lidé, kteří k ní mají blíže
Tito lidé často:
1) Mají představu (pojem) o čase, ikdyž jsou delší dobu bez hodin, nebo po probuzení ze spánku.
2) Je pro ně všechno rychlé, nebo pomalé
3) Dokáží rychleji podniknout nějaký impulz, protože na jeho promyšlení měli více času než vy.
a spousta dalších
Proč cesta zpět je vždycky kratší než cesta tam?
Toto téma mi včera proběhlou hlavou. Je to vážně diskutabilní a ikdyž jsme se nad ním snad všichni někdy pozastavili, celkem snadno na něj zapomínáme bez odpovědi. A tou odpovědí je právě psychika, soustředěnost a Chronokineze.
Pokud vememe v úvahu příklad číslo 1: Z místá Á do místa Bé (trasa neznámá)
Víme odkud kam jdeme a také víme, jak daleko jsme se dostali. Z psychické stránky cesta tam je daleko psychicky náročná, protože nevíme, jak dlouhá cesta je. Za to cesta zpět je jasná a víme, co nás čeká. Cestou jsme určitě potkali spoustu podezřelých, nebo zvláštních věcí, které upoutali naší pozornost a tak se rychleji orientujeme (pokud je znovu spatříme), jak daleko jsme od stanoviště Á.
Pokud vememe v úvahu příklad číslo 2: Z místá Á do místa Bé (trasa známá - zažitá)
Víme kam jdeme a také odkud. Je to ideální stav pro trénink Chronokineze, protože zde si můžeme měřit (pokud cestu chodíme vícerokrát - například cesta do školy) jak nám cesta rychleji utekla. Čím víckrát jdeme cestu, zpravidla se nám její čas krátí, aniž bychom využívali Chronokinezi.
Pokud vememe v úvahu příklad číslo 3: Z místá Á do místa iX (totální dezorientace)
Víme odkud jdeme, ale nevíme kam. Z psycické stránky je cesta někam velice stěžující. Nevíme jak je dlouhá cesta, co nás čeká a neznáme prostředí, kde si můžeme říct "právě sem jsem měl dojít". Cesta někam se nám maximálně prodlouží.
Závěrem
Ikdyž některé aspekty lidí, které mohou naznačovat ovládání soustředěnosti, či Chronokineze nemusí být vždy tyto dvě schopnosti. Může se jednat o zmatenost z unavení, nebo opravdové soustředění (upoutá ho slečna v bikinách) ;). Loučím se a děkuji za pozornost.
PS: Veškeré vaše dotazy rád zodpovím! Ptejte se...















