Zdravím a vítám vás všechny na novém topicu o Kabale. Nevím nakolik jsou "obyvatelé" místního fora s touto tématikou obeznámeni, takže začnu obecně tím co je Kabala.
Kabala je původní židovská mystika. Kabala je zdroj Západní esoterické tradice. Kabala je učení, které dokáže pomocí různých metod uvést člověka do kontaktu s Bohem. Bylo o ní napsáno mnoho knih, zabývali se jí slavní mágové všech dob. Podle tradice jde o učení, které si přinesl Abraham z Ur Chaldejských, čili jeho kořeny můžeme teoreticky vystopovat do období starého Sumeru. Podle jiných zdrojů vychází Kabala z chrámového učení Egypta, do nějž byl zasvěcen Mojžíš. Tím se můžeme dostat až ke kabalistickému odkazu starých Atlanťanů.
Co tato tvrzení znamenají? Podle mého názoru nejde ani tak o to, že by se Kabala předávala z úst do úst jednotlivých kabalistů Vyvoleného národa, ale spíše je tím, co sjednocuje a propojuje jednotlivá mystická učení všech mysterjiních škol starověku. Kdyby takové tvrzení slyšel nějaký rabín, určitě by mu vypadaly hrůzou všechny pejzy, protože "ta pravá židovská" Kabala je přece učení opírající se o výklad Tóry...
No, jediné co zde mohu v tuto chvíli pro chtivce poskytnout je překlad Úvodu ke Kabale MacGregora Matherse. Doufám, že není příliš dlouhý a plný chyb a že vám k něčemu i bude.
Úvod k
ODHALENÉ KABALE
S. L. MacGregor Mathers
ODHALENÁ KABALA
KABALA
Úvod.
První otázkou, kterou si položí čtenář nekabalista pravděpodobně bude: Co je to Kabala? Kdo je jejím autorem? Na jaké části se dělí? Jaké je její hlavní učení? A k čemu je potřeba v současnosti potřeba jejího překladu? ...
Nejprve odpovím na poslední otázku. V současnosti se společností rozlévá mocná vlna okultismu; přemýšlející lidé se začínají probouzet do skutečnosti, že „je více věcí v nebi i na zemi, než se jim zdá v jejich filosofii;“ a v neposlední řadě je nyní cítit, že Bible, která je snad nejhůře vykládanou knihou, jaká kdy byla napsána, obsahuje nesčetné obskurní a mysteriózní části, jež jsou zcela nerozluštitelné pro někoho, kdo nemá žádný klíč k odemčení jejich významu. TENTO KLÍČ NÁM POSKYTUJE KABALA. Proto by měla zajímat každého studenta biblistiky a teologie. Křesťan by se měl sám sebe zeptat: „ Jak si mohu myslet, že rozumím Starému Zákonu, pokud nemám vědomosti o konstrukci, jíž na něm vystavěl národ, jehož byl svatou knihou; a pokud neznám význam Starého Zákona, jak mohu pochopit Nový?“ Kdyby byla lépe náma skutečná a božská filosofie Bible, bylo by mnohem méně fanatiků a sektářů. A kdo může odhadnout rozsah obrovských škod způsobených ovlivnitelným a vnímavým osobám bigotními nadšenci, kteří neustále vystupují jako učitelé lidu? Kolik sebevražd je výsledkem náboženské mánie a deprese! Jaká míchanice svatokrádežných nesmyslů byla vyhlašována za pravý význam tajemství Proroků a Apokalypsy! S posvátnou hebrejskou knihou, často špatně přeloženou, jako základem, pracovala na něm zapálená a špatně vyvážená mysl jako dělník, a jaká stavba z toho mohla vzniknout? Beze strachu pravím ke všem fanatikům a bigotistům dneška: Vy jste svrhli Božského a Nekonečného z Jeho trůnu a na Jeho místo jste dosadili démona nevyvážené síly; božstvem nesouladu a žárlivosti jste nahradili Boha řádu a lásky; zkazili jste učení Ukřižovaného. Proto je v současné době anglický překlad Kabaly téměř nutností, neboť Zohar nikdy nebyl přeložen do jazyka této země, a pokud je mi známo, ani do žádného jiného moderního evropského jazyka.
Kabala může být definována jako esoterická židovská doktrína. V hebrejštině se nazývá QBLH, Qabalah, což je slovo odvozené z kořene QBL, Qibel, což znamená „obdržet.“ Toto označení se vztahuje ke zvyku předávání esoterické tradice ústním podáním, a je témeř spojeno se slovem „tradice.“
Jelikož je v tomto díle třeba psát mnoho hebrejských a chaldejských slov a počet učenců se znalostí semitských jazyků je omezený, považoval jsem za příhodnější psát tato slova obyčejnými latinskými písmeny za pečlivého dodržování přesné ortografie. Proto připojuji tabulku ukazující stručně a přehledně hebrejskou a chaldejskou abecedu (která je společná oběma jazykům), latinská písmena, jimiž jsem vyjádřil jejich význam; a také jejich jména, síly a číselné hodnoty. V hebrejštině a chaldejštině neexistují samostatné číslice; proto má, stejně jako v řečtině, každé písmeno svou zvláštní číselnou hodnotu, a z této okolnosti vyplývá skutečnost, že každé slovo je číslem a každé číslo slovem. Toto je naznačeno i ve zjevení, kde je zmíněno „číslo šelmy“ a na této korespondenci mezi slovy a čísly je založena věda Gematrie (první oddíl takzvané písemné kabaly). K tomuto předmětu se ještě vrátím. Pro vyjádření hebrejského písmena Qof či Kof jsem si vybral latinské písmeno Q, jak je uvedeno i v díle „Svaté knihy Východu“ od Maxe Müllera. Čtenář musí pamatovat na to, že hebrejština je téměř zcela souhláskovou abecedou, a že samohlásky se většinou vyjadřují tečkami a znaménky pod písmeny. Jinou obtíží hebrejštiny je velká podobnost mezi tvary určitých písmen - např. V, Z a koncové N.
Co se týče autora a původu Kabaly, nemohu učinit nic lepšího, než uvést následující výtah z „Eseje o Kabale“ dr. Christiana Ginsburga, a ještě dodat, že toto slovo bylo psáno již mnoha způsoby - Cabala, Kabalah, Kabbala, etc. Já jsem přijal podobu Qabalah, která se nejvíce podobá hebrejskému způsobu psaní (v češtině je lepší užívání přepisu Kabala, což také činím - pozn. překl.)
„Systém náboženské filosofie, nebo spíše teosofie, která nejenže vyvíjela pos taletí neobyčejný vliv na duševní rozvoj lidu tak ostrovtipného, jako jsou Židé, ale uchvátila i mysl některých z největších myslitelů křesťanstva v šestnáctém a sedmnáctém století, zasluhující nejvyšší pozornost filosofů i teologů. Můžeme uvést některé osobnosti, jež hodně ovlivnila: Raymond Lully, slavný scholastický metafyzik a chemik (zemřel roku 1315); Jan Reuchlin, známý učenec a obhájce orientální literatury v Evropě (1455-1522); Jan Picus de Mirandola, slavný filosof a klasický učenec (1463-1494); Cornelius Jindřich Agrippa, významný filosof, duchovní a lékař (1486-1535); Jan Křtitel z Helmontu, známý chemik a lékař (1577-1644); stejně jako náš krajan Robert Fludd, slavný lékař a filosof (1574-1637); a dr. Henry More (1614-1687); a tito muži po bezútěšném hledání vědeckého systému, který by jim odhalil „nejhlubší hlubiny“ božské podstaty a ukázal jimskutečné pouto, jež spojuje vše, shledali, že touhu jejich mysli může uspokojit tato teosofie. Tvrzení Kabaly se však nevztahují pouze na filosofy a literáty; básník v ní také najde bohatý materiál pro svého vznešeného génia. Jak by tomu také mohlo být jinak u teosofie, která se zrodila, jak jsme ujišťováni, z Boha v Ráji, byla vychovávána a pěstěna andělskými zástupy na nebesích a byla sdílena nejsvatějšími z dětí člověka na zemi. Poslyště příběh jejího zrození, růstu a dospívání, jak jej vyprávějí její následovníci.
Kabale nejprve učil sám Bůh vybranou spolěčnost andělů, který v Ráji vytvořil teosofickou školu. Po Pádu andělé andělé laskavě předali tuto nebeskou doktrínu neposlušným dětem země, aby vybavyli první lidi prostředky k návratu k jejich původní ušlechtilosti a blaženosti. Od Adama přešla na Noeho a pak na Abrahama, příteli Božímu, který ji zanesl do Egypta, kde dovolili patriarchové části této tajemné doktríny uniknout ven. Tímto způsobem získali Egypťané určité její znalosti, a tak je mohly východní národy uvést do svých filosofií. Mojžíš, který všechnu svou moudrost získal v Egyptě, byl do Kabaly zasvěcen právě ve své rodné zemi, ale zdokonalil ji až při svém putování na poušti, kde jí nejen věnoval ve svém volném čase po celých čtyřicet let, ale také v ní získával poučení od samotných andělů. Za pomoci této tajemní vědy mohl zákonodárce vyřešit obtíže, které vznikaly při jeho vedení Izraelitů, i přes putování, války a časté utrpení národa. Skrytě zachoval principy této tajné doktríny v prvních čtyřech knihách Pentateuchu, ale vyňal je z Deuteronomia. Mojžíš také zasvětil sedmdesát starších do této doktríny a ti je opět předávali z pokolení na pokolení. Ze všech těch, kdo tvořili neporušenou linii této tradice, byli David a Šalamoun největšími zasvěcenci Kabaly. Nikdo se však neodvážil její tajemství zapsat, až Šimon Ben Jochaj, který žil v době zničení druhého chrámu... Po jeho smrti jeho syn, Rabbi Eleazar, a jeho tajemník, Rabbi Abba, a jeho učedníci sebrali pojednání Rabbiho Šimona Ben Jochaje a tak vzniklo slavné dílo zvané ZHR, Zohar, Jas, jenž je největší pokladnicí Kabalismu.“
Kabala so obvykle dělí na čtyři oddíly:
(a) Praktická Kabala.
(b) Písemná Kabala.
(c) Nepsaná Kabala.
(d) Dogmatická Kabala.
(c) Translation Martin Zapletal, 2000









