Clapec a leukémie

Clapec a leukémie

Příspěvekod barunkabarborka » 04 pro 2007, 14:39

26-letá matka upřeně hleděla na svého šestiletého synka, který umíral na smrtelnou leukémii. Její srdce bylo plné smutku a zoufalství, ale přesto uvnitř cítila silné odhodlání, jako každý rodič. Přála si, aby její syn vyrostl a splnily se mu jeho sny... Nyní to již ale nebylo možné. Leukémie to rozhodla za ni. Avšak ona si přesto přála, aby se jejímu synovi jeho sny splnily. Vzala jej za ruku a zeptala se: Bene, přemýšlel jsi někdy, čím bys chtěl být až jednou vyrosteš? Měl jsi někdy nějaký sen a přání, co bys chtěl v životě dělat?"
"Mami, vždycky jsem si přál být požárníkem až vyrostu." Máma se na něj usmála a řekla: "Uvidíme, jestli se nám podaří ti tvůj sen splnit." Později ten den, zašla do místní požární stanice v Brisbane, kde potkala požárníka Boba, který měl srdce velké jako samotný Queensland. Vysvětlila mu poslední přání jejího syna a poprosila, zda by bylo možné svézt 6-letého synka v požárním autě kolem ulice. Požárník Bob řekl: "My můžeme udělat daleko více. Jestli bude Váš syn připraven ve středu ráno v 7 hodin, jmenujeme ho čestným požárníkem celého dne. Zůstane s námi na základně, bude s námi jíst, jezdit na všechny výjezdy, v plné parádě! A když nám dáte jeho velikosti, necháme mu vyrobit opravdovou uniformu, pravý požárnický klobouk, ne hračku - pravý, se znakem Queeslandské záchranné a požární stanice, žlutý gumový kabát, stejný jako nosíme my a gumové boty. Vyrábí se přímo tady v Brisbane, takže to bude vše rychle hotové." O tři dny později požárník Bob vyzvednul Bena, oblékl ho do jeho požární uniformy a doprovodil jej z nemocničního lůžka k čekajícímu požárnímu speciálu. Ben si musel sednout na zadní sedadlo a pomoci řídit ho zpět na stanici. Byl v sedmém nebi. Ten den byly v Brisbane tři požární poplachy. Ben se účastnil všech tří zásahů a řídil tři různá požární auta. Mimo jiné ho i natáčeli na filmový záznam pro místní zpravodajský kanál. Splněný sen a veškerá láska a ohromná pozornost, která mu byla věnována zapůsobily na Bena tak hluboce, že žil ještě další tři měsíce. Déle než všichni doktoři považovali za možné. Jednou v noci jeho vitální funkce začaly dramaticky klesat. Vrchní sestra, která věřila v princip hospice - domova - kdy by nikdo neměl umírat sám a opuštěný, začala volat rodinné příslušníky do nemocnice. Najednou si vzpomněla také na den, který Ben strávil jako člen požárního sboru a zavolala i na požární stanici. Požádala, zda by bylo možné, aby se jeden z požárníků dostavil v uniformě do nemocnice k Benovi a stát u něj jako čestná stráž v jeho poslední chvíli. Sloužící důstojník odpověděl: "My můžeme udělat daleko více! Budeme tam do 5 minut! Máme jen malou prosbu. Až uslyšíte houkat požární sirény a světla, můžete prosím oznámit v rádiu, že se nejedná o žádný požár? Že to jen Hasičský záchranný sbor přijíždí naposled vzdát čest jednomu z jeho nejlepších členů. A můžete prosím nechat otevřené okno do jeho pokoje? O 5 minut později za zvuku sirén a světel dorazilo požární auto a vysunulo žebřík do otevřeného okna Benova pokoje ve 3. patře. 16 požárníků v plné výzbroji vstoupilo dovnitř. S dovolením jeho mámy ho objali, drželi ho a řekli mu, jak moc ho mají rádi. Ben vzhlédl na velitele a s posledním dechem: "Veliteli, je ze mě už skutečně požárník? "Ano, Bene, jsi velkým požárníkem a nejvyšší velitel drží tvou ruku," řekl důstojník. S těmito slovy se Ben usmál a řekl: "Já vím, držel mě za ruku celý den a andělé mi zpívali." A naposled zavřel své oči.
Uživatelský avatar
barunkabarborka

Učeň
 
Příspěvky: 207
Registrován: 11 lis 2007, 15:08

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Příspěvekod martink » 04 pro 2007, 16:55

Tak tento příběh mě hodně chytil za srdce, nedokáži si vůbec představit že by se něco takového stalo mému synovy.
martink

Webmaster
 
Příspěvky: 1699
Obrázky: 0
Registrován: 18 srp 2007, 11:39
Bydliště:

Na ruce: 31.16
Banka: 0.00

 Poděkoval za: 11 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 16 příspěvky

Karma: 3




Příspěvekod barunkabarborka » 04 pro 2007, 20:52

To si asi nedokáže představit nikdo...většina lidí si to uvědomí, až když se to týká přímo jich...jinak dělají že nevidí... Tento příběh je krásnou ukázkou, že lidé mohou mít svá srdce otevřené pro ostatní...
Uživatelský avatar
barunkabarborka

Učeň
 
Příspěvky: 207
Registrován: 11 lis 2007, 15:08

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Příspěvekod hidrantt » 03 bře 2008, 11:33

Ani si nedovedu představit bezmoc rodičů.Tento příběh je hoden filmového zpracování.
Uživatelský avatar
hidrantt

V.I.P
 
Příspěvky: 17
Registrován: 08 pro 2007, 15:04

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Příspěvekod aldaron » 03 bře 2008, 14:41

velmi pekne... je to sice smutne ale sak zivot neni iba prechadzka zahradou (bohuzial)
aldaron
 

Na ruce: Uzamčeno
Banka: Uzamčeno






Příspěvekod zanetasagii » 05 bře 2008, 10:53

Myslím, že neexistuje nic horšího, než vidět umírat své dítě. Já ten dokument viděla v televizi.
Anúpev kcher senef onu chebist neb reb ankh
Uživatelský avatar
zanetasagii

Učeň
 
Příspěvky: 220
Registrován: 29 led 2008, 22:44

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Re: Clapec a leukémie

Příspěvekod pentagramové oko » 08 čer 2010, 00:03

nechtěla bych to nikdy zažít,už jsem o jedno své dítě bojovala a málem jsem to neustála.kdybych si něco měla přát-bylo by to aby neexistovali smrtelné zákeřné nemoci.
munera,crede mihi,capieunt hominesque desque
dárkem,to věř mi,si získáš každého z bohů i lidí.
Uživatelský avatar
pentagramové oko

Mág všech čarodějů
 
Příspěvky: 2755
Registrován: 08 bře 2010, 21:22
Bydliště: U MERLINA

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 5 příspěvky

Karma: 0




Re: Clapec a leukémie

Příspěvekod dorotka » 24 úno 2011, 14:17

Je to smutny ale aj krasny pribeh. Je krasne, ze este existuju ludia spravit nieco pre toho druheho, bez toho, aby hladeli na to, co z toho budu mat oni.
My doma tiez bojujeme s touto hroznou chorobou. Moj brat 12 rocny brat sa lieci uz skoro rok. Zatial ma velmi dobre vysledky, chvalabohu liecbu znasal a znase stale velmi dobre... Az na jeden krat, kedy dostal anafylakticky sok na chemoterapiu vsetko prebieha velmi dobre. Chvalabohu... Nech si hovori, kto chce, co chce, ale doma sme toho nazoru, ze mu velmi pomaha Boh a viera v neho. Ale urcite mu pomaha aj to, ze doma vsetci verime, ze inak, ako to ze vyzdravie to dopadnut nemoze. Sme stastni za kazdy novy den, za kazdy odber, ktory dopadne dobre... A silu bojovat?? tu ma v sebe, je to plavec, jazdi na motorke... Doma ho velmi lubime.. Mamina nas vzdy vychovala v duchu toho, ze sa musime lubit, nech je ako je, ze sa mozeme a budeme moct jeden na druheho spolahnut... Mamina je nas anjel.. Hlavne bratov, od zaciatku snim preziva vsetko... Aj jej sa zrutil svet, ked jej oznamili tu spravu, ze brat je chory spadla na zem a nebola schopna rozpravat... telefon musela do ruk vziat babka.. Ale postavila sa tomu hrdinsky, stara sa brata a ked su v nemocnici je informatorom celej rodiny, co a ako sa maly ma... Je to ten jauzasnejsi a najsilenejsi clovek, ktoreho poznam.. teda az na nasho maleho bojovnika, ktory ked sa na mna usmeje a povie, musis, ja som tvoj maly brat, neda sa mu nic odmietnut :)... Tak takto bojujeme, a ak vsetko pojde, este do buduceho roka do aprila a potom dufame, ze vsetko dopadne najlepsie ako moze...
Prave per tuto zivotnu skusenost maju vsetky matky a otcovia a vsetci co pomahaju chorym ludom moju uctu a obdiv... Aj ked oni on nestoja, su to anjeli bez kridiel a ti obdiv nepotrebuju na to, aby konali dobro...
dorotka

Školák
 
Příspěvky: 1
Registrován: 24 úno 2011, 13:56

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Re: Clapec a leukémie

Příspěvekod chmatak » 24 úno 2011, 18:41

Přečtěte si Sophiinu volbu, tam matka musí řešit dilema, které ze dvou dětí poslat do plynu a které nechat žít, taky silný příběh.
Memento mori
Uživatelský avatar
chmatak

Čaroděj
 
Příspěvky: 726
Registrován: 30 pro 2010, 17:23
Bydliště: Praha

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 1 příspěvky

Karma: 0




Re: Clapec a leukémie

Příspěvekod pentagramové oko » 24 úno 2011, 19:16

chmaták -to muselo být opravdu hrozné,nedovedu si to představit,když miluji všechny své děti stejně.
munera,crede mihi,capieunt hominesque desque
dárkem,to věř mi,si získáš každého z bohů i lidí.
Uživatelský avatar
pentagramové oko

Mág všech čarodějů
 
Příspěvky: 2755
Registrován: 08 bře 2010, 21:22
Bydliště: U MERLINA

Na ruce: 0.00

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 5 příspěvky

Karma: 0




Re: Clapec a leukémie

Příspěvekod Merlin z Teustoságu » 18 dub 2011, 08:40

!blazen!

Krásný příběh ,který není jen o nemoci =(

Je taky o tom ,že ve společnosti lidí ,když chtějí =)
dokáží splnit nejen dětské sny.
Merlin z Teustoságu

Mysterian
 
Příspěvky: 896
Registrován: 24 led 2011, 21:43
Bydliště: Valašské Království

Na ruce: 2,629.39

 Poděkoval za: 2 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 29 příspěvky

Karma: 2




Re: Clapec a leukémie

Příspěvekod soyss » 22 dub 2011, 20:01

krásne, niečo podobné som raz videl vo verte neverte :)... nikdy by som nechcel zažiť niečo takéto s pocitom že ide o mojho syna !41!
Čas je len ilúzia, lebo stále je teraz...
Uživatelský avatar
soyss

Učeň
 
Příspěvky: 206
Registrován: 09 říj 2010, 21:17
Bydliště: SK-Bratislava, Mysterian house

Na ruce: 19.59

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 1 příspěvky

Karma: 0





Zpět na Příběhy k zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků


cron

Zásady ochrany osobních údajů