Rozličné diskuse na psychospirituální, paranormální, ale i veděckofantastická témata

Hermes Trismegistos je označován za autora mnoha děl, která vznikla přibližně okolo začátku letopočtu a jsou shrnuta v tzv. Corpus Hermeticum. Tato díla pojednávají o tzv. hermetické filosofii či hermetismu. Různá další díla (převážně alchymistická) mu byla připisována i později. Často bývá označován za zakladatele alchymie a někdy též astrologie, jeho existence jako skutečné osoby však není prokázána a nezřídka bývá zpochybňována či přímo odmítána.

Hermovo přízvisko pochází z řeckého trìs mégistos a znamená „Hermes Třikrát veliký“, jako překlad se objevuje i „Hermes Třikrát mocný“, latinsky pak „Mercurius Tremaximus“.

Život
O životě Herma Trismegista existuje mnoho různých legend, ale nic konkrétního není známo, a to ani to, zda skutečně existoval. Přesto o jeho životě různí autoři psali. Ku příkladu arabský spisovatel z 12. století Ibu Arfa Ras tvrdí, že Hermes byl synem samotného Adama. Měl se údajně narodit v Číně, poté odcestovat do Indie a nakonec se usadit na Ceylonu, kde prý objevil jeskyni plnou různých pokladů. Byl tam i portrét jeho otce a Smaragdová deska (podle tohoto podání by autorem Smaragdové desky vlastně měl být sám Adam).

V I. sv. „Histoire de la Philosophie Hermétique“, kterou napsal Leget du Fresnoy, se uvádí, že Hermes Trismegistos žil v roce 1996 př. n. l. v Egyptě jako egyptský král pod jménem Sifaos. To by časově zapadalo do tzv. I. přechodného období, ale žádný vládce toho jména není znám.

Thovt, Hermés, Henoch?
Hermés Trismegistos bývá také ztotožňován s egyptským bohem Thovtem (též Thot, Džehutej nebo též Ezhovtej), což vzniklo z identifikace Thovta s řeckým bohem Hermem. Později byl ztotožňován i s biblickým Henochem. O možné totožnosti těchto postav se vedou různé spory - H. Biedermann (Handlexikon der magische Künste, Graz 1986, str. 202) soudí, že jméno Hermés Trismegistos pochází ze „synkretického duchovního světa helénistické Alexandrie a označuje egyptského boha moudrosti Thota, který měl zanechat četné spisy o tajných vědách, medicíně, umění rozlučování kovů a alchymii atd. a na jehož moudrosti spočívá také Tabula Smaragdina.“ Na druhé straně např. významný český hermetik Pierre de Lasenic tvrdí, že existovali dokonce tři mudrci toho jména a až poslední z nich, který žil za časů Mojžíše, byl oním Hermem Trismegistem, který napsal mnohá pojednání o hermetismu. Upozorňuje ale také, že na otázku zde Hermes či Thovt byli jednou osobou nebo několika nejde odpovědět kategoricky. Nabízí proto tři teorie:

* 1. Hermes, Henoch a Thovt byli tři různí jedinci žijící v různých obdobích, ale všichni byli vysokými zasvěcenci a všichni se drželi jedné a té samé nauky, která je společná všem náboženstvím a kultům (s tímto názorem se pravděpodobně ztotožňuje sám Lasenic).
* 2. Hermes, Henoch i Thovt jsou jednou a toutéž osobou, která se projevovala v různých časově blízkých dobách (tzn. nějaký čas pobyl u Egypťanů, potom pod jiným jménem u židů atd.).
* 3. Třetí teorie předpokládá, že existoval pouze jeden Thovt, který žil ještě před potopou světa - pravděpodobně v Atlantidě. Pozdější Hermes, Henoch atp. jsou jen mytologickými reminiscencemi tohoto prvního Thovta (ať se již původně jmenoval jakkoli), který stojí u počátku kultury všech národů, jež přečkaly potopu.

Dílo
Hermes Trismegistos je považován předně za vynálezce alchymie a sami alchymisté se k němu často hlásili (přitom ve spisech z Corpus Hermeticum nejde ani tak o alchymii jako spíše o druh specifické přírodní filosofie). Bývá mu také připisován vynález písma (které měl vynalézt egyptský Thovt), což ovšem závisí na tom, zda dotyčný autor Herma s Thovtem ztotožňuje či nikoli.

Jemu připisované dialogy, které jsou součástí Corpus Hermeticum, mají často formu rozhovorů mezi ním a jeho synem Tatem. Mimo to je mu připisována i velice populární Smaragdová deska, která byla od středověku hojně komentována (leč do Corpus hermeticum nepatří) a je považována za jeden ze základních textů o alchymii či hermetismu obecně. Existuje ještě další množství spisů, kterých by měl být autorem, zpravidla se však jedná o díla pocházející minimálně ze středověku.

Zdroj: Wikipedie

Kód: Vybrat vše

Čo si myslíte o tejto historickej osobnosti, a o jeho vplyve na rozvoj mágie? Čítali ste niektorý
z jeho textov? Máte nejaké informácie, ktoré sa v článku nenachádzajú? Napíšte svoj názor.

Díky,nádhera budu číst jak divá.

Thovt

Thovt je v řečtině používané (v různých variantách, např. Θωθ – Thóth) a z egyptštiny ne zcela jasným způsobem odvozené jméno staroegyptského boha Džehutiho zobrazovaného v podobě muže s hlavou ibise (méně často ibise samotného) nebo v podobě paviána a ztotožňovaného s řeckým bohem Hermem. Přestože jej jménem nelze prokázát před 4. dynastií, badatelé považují za jisté, že ikonograficky je doložen už v Předdynastiské době v podobě ibise na standartě, svém symbolu užívaném po celé faraonské období. Tento symbol ostatně sloužil jako ideogram pro variantu hieroglyfického zápisu Thovtova jména.

Thovt původně nejspíš byl především bohem Měsíce. V rozvinuté teologii Střední a především Nové říše se stal jedním z bohů – stvořitelů, původcem božské moudrosti a poznání ve všech jeho formách. V pozdějších obdobích se stává také bohem magie a čarování: v této souvislosti Cicero poznamenává, že Egypťané se bojí už jen vyslovit jméno boha. Pokud je toto sdělení pravdivé, mohlo by Džehutiho řecké pojmenování Thovt být odvozeno z některého z mnoha dalších pojmenování či epitet, jimiž Egypťané pozdní doby boha nepřímo označovali ve snaze vyhnout se použití jména. Město Hermapolis uctívalo boha Thovta. Tento bůh má stejné charasteristiky jako Atum je tím nestvořeným před existencí všech věcí v univerzitu, Thovt je tím nestvořeným, co existuje ve vesmíru,je moudrostí,mírou všech věcí. Zobrazuje se s hlavou ptáka ibise. Je ssoučasně písařem,který vede záznamy o všech věcech,pravou rukou spravedlnosti a tím ,který na hrnčířském kruhu vytváří tělo člověka z prvotní hmoty a jeho duch z prvotní duše.

Hlavním střediskem Thovtova kultu bylo hornoegyptské město Chemenu (dříve přepisováno jako Chmunev, řecky ‛Ερµουπόλις μεγάλη - Hermopolis Megalé, tedy Velká Hermopolis) v oblasti dnešního Ešmúnénu ve středním Egyptě, kde mohl být v pozdní době spojován s teologickým konceptem Osmera bohů.

Řekové Thovta ztotožnili s Hermem. Nejpozději od přelomu letopočtu až do moderní doby Thovt (ovšem ve výrazně modifikované podobě) představuje jako Hermes Trismegistos ústřední postavu hermetismu. Vedle toho je jedním z nejčastějších objektů uctívání kemetistů.





Etymologie jména

Etymologie jména Džehutij (eventuelně Džehutej nebo Džehuty) je neznámá a je vykládána různými způsoby. Sami Egypťané je vykládali prostřednictvím slovních hříček, z čehož se usuzuje, že jeho původ byl už ve starověku nejasný.

Moderní badatelé jméno překládali jako „pocházející z Džehutu“, což by mělo odkazovat na místo nazývané Egypťany Džehut, kde snad byl tento bůh původně uctíván. Džehut ovšem není nikde v nám známých staroegyptských textech zmíněn a pravděpodobně ani nikdy neexistoval. Z tohoto důvodu je dnes nejčastěji (a to různými způsoby) odvozováno od staroegyptského označení pro ibise, který byl jednou z Thovtových podob. Existují ovšem i jiné názory, např. že jméno by mělo být přeloženo jako „Vyměřovač“, což by odkazovalo na zřejmě původní roli Thovta jako lunárního boha (podle fází Měsíce byl měřen čas).


Thovt v mimoegyptských systémech

Nejpozději od Pozdní doby začal být Egypt ve starověkém světě pokládán za zemi mimořádného vědění a moudrosti, v níž „bohové žili mezi lidmi“, takže „pro mnoho cizinců všech společenských vrstev byly egyptská kultura a náboženství natolik přitažlivé, že byli odhodnáni urazit poměrně dlouhou a časově náročnou cestu“; toto vědění bylo vzhledem k egyptskému pojetí spojováno s Thovtem. Řekové jej ztotožnili s Hermem a s využitím domácí tradice jej začali označovat jako Herma Trismegista (přímo doloženo ovšem s jistým zpožděním až kolem roku 240). V této podobě začal být Thovt od ptolemaiovské doby postupně pokládán za zakladatele širokého proudu synkretických hermetických nauk, pro něž byl z řady důvodů „přijatelný i pro některé židovské a raně křesťanské autory jako jeden z dávných proroků“. Podle shodného mínění egyptologů (a v rozporu s vlastní hermetickou tradicí přetrvávající do moderní doby) ovšem tyto představy, přestože je jim v textech dáván egyptizující nádech, odrážejí jen málo z původního egyptského pojetí. Thovt zde už nevystupuje jako bůh, ale jako nejmoudřejší z egyptských kněží; v angelologii může být ztotožňován s duchem času Rafaelem.


Ikonografie

Thovt je v základní podobě zobrazován jako muž se zeleně vybarvenou hlavou ibise, svého posvátného zvířete (jako ibis samotný je zobrazován méně často). Kromě obvyklých božských atributů bývá přepásán šerpou odkazující na jeho roli původce posvátných náboženských rituálů, jako božský písař může být zachycen s písařskou paletou a rákosovým pisátkem. V roli boha času a trvání, kdy obdarovává panovníka dlouhou vládou, drží v rukou hůl s řadou zářezů sloužících k počítání (patrně osekanou palmovou větev) nebo zapisuje královo jméno na listy posvátného stromu išed. Často bývá zobrazován ve společnosti bohyně Maat nebo bohyně Sešat.

Druhým typem zobrazení je podoba paviána, dalšího Thovtova posvátného zvířete. V tomto případě ovšem nejsou kombinovány zvířecí znaky s lidskými. Nejtypičtěji je využívána na sochách písařů: Thovt – patron písařů zde sedí jako pavián na podstavci vedle zobrazované osoby.

Egyptolog Erik Hornung upozorňuje na to, že vedle těchto způsobů Thovt může být, byť velice zřídka, zobrazován v čistě lidské podobě: snad tomu tak je v Chonsuově kapli jedné ze staveb v Luxoru. To podle Hornunga „nabývá na významu vzhledem k tomu, že v Hermu Trismegistovi bývá spatřován nikoli bůh, nýbrž moudrý člověk.“

Zobrazován může být s pokrývkou hlavy i bez ní, typickou ozdobou pro všechny typy Thovtových podob je zlatý sluneční kotouč (případně měsíční úplněk) vsazený do měsíčního půlměsíce.


Zdroj: Wikipedie

Kód: Vybrat vše

Jen si dovolím připomenout, že Hermes Trismegistos může v posunutém významu znamenat i Merkuria jako takového, tedy alchymickou pralátku. Celý popis jeho chování a vlastností je shrnutý ve Smaragdové desce.
Trismegistos pak znamená, že tato substance je činná v minerální, rostlinné i živočišné říši.
Další význam Herma-Merkuria je jeho působnost ve třech sférách jako "posla bohů", tedy na nebi, na zemi a v podsvětí, kam všude může volně procházet.
Jeho trojí význam pak souvisí s bytostmi, které hlídají hranice sfér, viz. Hekaté (sféra Měsíce jako hranice mezi sférou čtyř živlů a sférou éteru), Kerberos jako strážce hranice mezi světem živých a mrtvých apod. Tyto bytosti jsou zobrazovány jako trojhlavé - tj. troj-mocné ve své působnosti.

Jakou stím máš zkušenost to by mě zajímalo?díky.p.o.

pentagramové oko píše:Jakou stím máš zkušenost to by mě zajímalo?díky.p.o.

... pokud je to otázka pro mě, tedy odpovím, pokud ne, přejděte to s klidem...
Osobní zkušenost s Hermem-Merkuriem? Pokud jde o boha Herma samotného, dosud jsem neměl tu čest osobně, stejně tak (naštěstí) s jeho divočejší podobou v osobě Pan-a.
Pokud jde o práci s Merkuriem jako substancí, dovolil jsem si provést několik skromnějších pokusů, které dopadly chemicky naprosto nepravděpodobně, tedy alespoň co se mého VŠ chemického pohledu týče, na druhou stranu z mého začátečnicky alchymického pohledu to bylo celkem v pořádku.
Na třetí stranu: Merkurius coby pralátka je všadypřítomná, tudíž má s ní osobní zkušernost v podstatě každý, už jen z toho důvodu, že je z něj vytvořeno lidské tělo - viz. Adam z "červené země". Ovšem jako ryba si neuvědomuje vodu, stejně tak si všechno živé neuvědomuje přítomnost Merkuria. Tato záležitost souvisí s XI tarotovou kartou (Síla). Na Crowleyho tarotu (Thovth Tarot) je to sedmihlavé apokalyptické zvíře, na druhou stranu se setkáme jinde s obrazem jednorožce, zvíře je obraz nezpracovaného a neočištěného Merkuria, jednorožec je čistá substance, ovšem jak víme, jednorožec umí také pěkně kopnout, pokud člověk není úplně čistý, proto ho ovládne jen panna, přesněji řečeno čistá duše (nikoliv ovšem Russel Crowe).

Zaujímavá teória. Možno Hermes Trismegistos naozaj znamená pralátku. Mňa však zaujíma človek, ktorý je považovaný za zakladateľa hermetizmu, a ktorý bol pravdepodobne jednou z najdôležitejších osobností staroveku.

Je zaujímavé, ako sa rôzne veci prelínajú, aj keď spolu nesúvisia. Keď sa na tú dobu pozriem z pohľadu súčasníka, nie som si istý, či naša civilizácia ide kupredu, alebo schádzame zo správnej cesty a dostávame sa do slepej uličky. Zatiaľ, čo sa jedni snažia odhaliť pravdu, a ukázať ju svetu, iní sa snažia ešte viac, aby túto pravdu zakryli.

Tak ako listy v jeseni pokrývajú chodníky v parku, tak aj nánosy rôznych dezinformácií padajú na historické udalosti, a čas, ten nenásytný maškrtník, pohlcuje všetko dianie, ktoré sa stráca v jeho útrobách. Pravda sa hanbí ukázať svoju nahotu, a tak využíva všetky možnosti, ako sa pred nami ukryť. Starovekú mlčanlivosť vystriedali novodobé výmysly a zkresľovanie, takže dopracovať sa k pravde vyžaduje niekdy nadľudské úsilie.