Čarodějnictví u nás - včera a dnes

Tajemství předávaná celé věky

Čarodějnictví u nás - včera a dnes

Příspěvekod Merlin z Teustoságu » 25 čer 2014, 20:38

!blazen!

Pěkný dokument CT.2
1/
http://www.youtube.com/watch?v=tMDmlFLJGoM
2/
http://www.youtube.com/watch?v=YAWCT5Hc_-k
================================================================================================================================================
Kladivo na čarodějnice
http://www.youtube.com/watch?v=UP4lJ3pkjlg

================================================================================================================================================
:krec:

- v čarodějnictví , využívání magie, nadpřirozených sil a bytostí k dosažení kontroly nad jednáním jiných lidí i zvířat a k ovlivnění jejich osudu, zdravotního stavu; v evropském kulturním prostředí pod vlivem křesťanství vnímáno jako negativní činnost, v jiných kulturách tomu může být jinak (viz též šamanismus).

Ottův slovník naučný

Čaroději (staroslověn. čaroďj, čaroďjati) nazývají se lidé, kteří pomocí rozmanitých čar a kouzel konají věci nadpřirozené, jiným smrtelníkům nemožné. Původ čarodějství třeba klásti do nejstarší doby člověčenstva, kdy bylo v úzkém spojení s náboženskými výkony. Dějiny starého věku učí, že čarodějství v dobách pohanských spojeno bylo s kněžstvím; kněží indičtí, perští, chaldejští, egyptští a jiní byli zároveň čaroději: chodili vzduchem, zaháněli krupobití a bouřku. vyluzovali jiskry z hvězd, hojili nemoci, věštili budoucnost a p. U Řekův obmezovala se čarodějná moc kněží hlavně na věštění a předpovídání budoucnosti, za to u Římanů bylo čarodějství záhy zakořeněno, bezpochyby vlivem Etruskův a Sabinů; svědčí o tom zvláště zákon římský, t. zv. desíti tabulí, který zapovídá dělati bouřky a krupobití, přeháněti obilí s cizího pole na vlastní a jiná kouzla. Také pohanští Němci a Slované, pokud se u nich zvláštní stav kněžský vyvinul, připisovali kněžím svým moc čarodějnou. Národ židovský pokládal čarodějství za dílo zlého ducha, a tento názor přijalo též křesťanství. Křesťanství pak majíc všecky pohanské bohy za běsy, t. j. zlé duchy, prohlašovalo také vyznavače jejich za služebníky běsovy čili čaroděje. Tím způsobem se stalo, že i jednotlivé bohoslužebné obřady pohanské, pokud se jejich památka v lidu zachovala, klesly na pouhé pověry, tvoříce podstatnou čásť pozdějšího čarodějství. K vývoji čarodějství ve středověku přispělo také nedokonalé poznání vědecké. Učenci přírodními vědami se zabývající považováni byli za lidi vyšší, mocí obdařené, a mnozí z nich nevědomý lid úmyslně v domnění tom utvrzovali, tak že si učence středověkého o přírodě badajícího sotva bez kouzelných příznaků mysliti můžeme. Mystický středověk byl vůbec čarodějství v té míře přízniv, že v něm netušeného rozšíření došlo. Pozdější theologové rozeznávali celou řadu jednotlivých druhů čarodějů. Český spisovatel Matouš Konečný († 1622) jmenuje ve svém spise »Theatrum divinum« tyto druhy čarodějů: věštce, kteří z nadšení ďáblova tajné nebo budoucí věci předpovídají; planetáře, kteří z planet o budoucích osudech věští; čarodějníky, kteří rozmanitých figur, čar a slov i z písma svatého užívajíce, nadpřirozené věci tvoří; kouzelníky, kteří obzvláště zrak lidský mámí; losníky, kteří losů při kouzlech užívají; zaklinače, kteří služeb satanových k čarování užívají; hadače, kteří z rozmanitých zjevův o osudu hádají; černokněžníky, kteří duchy z hrobů vyvolávají a pomocí jejich divy tvoří. – Vedlé čarodějů vyskytují se ve středověku u větší ještě míře čarodějnice, které považovány byly za milenky ďáblovy. Církev katolická vystoupila se vší přísností proti čarodějství a začala domnělé čaroděje a zvláště pak čarodějnice krutě pronásledovati; nejvyššího stupně dosáhlo pronásledování toto v XV. a XVI. stol. Soudy nad čarodějnicemi, mučení a pálení jich náleží k nejsmutnějším zjevům poblouzení ducha lidského. Nejvíce čarodějnic upáleno bylo v Německu a v zemích románských, méně v zemích slovanských; v Čechách vzmohlo se teprve po bitvě bělohorské a zákonitě zrušeno bylo v Rakousku z části za Marie Terezie (1768), úplně pak za císaře Josefa II. (Více o tom viz: Oběti pověry. O čarodějství a pronásledování jeho v zemích křesťanských. Matice lidu, 1871, roč. V. č. 6.) – Vedlé obvyklých slov čaroděj, čarodějník, čarovník, téměř všem Slovanům známých, zajímavy jsou některé názvy prostonárodní, které se u Slovanů čarodějům přikládají a z nichž jednotlivé stránky jejich činnosti poznati můžeme. U Rusů známo jest jméno koldun, souvisící bezpochyby s vlastním jménem Chaldej; kromě toho vyskytuje se kudes, kudesnik, dial. též okudnik, což se na staroslov. kouditi, srb. kuditi (= haněti, tupiti) vztahovati zdá Se slovem vlbsniti (= breptati) souvisí staroslovanské vlchv (věštec), rus. volchv, volchit, chorv. vuhvec, vuhovec; od slovesa bajati (=čarovati, srv. čes. bájiti) odvozuje se název staroslovanský bajalnik, slovin. bajalec, srb. bajač. Poněvadž čarodějij dle názoru lidu obdařen jest věděním větším než člověk obyčejný. sluje bulh. a srb. vještac, sloven. vedomec, rus. vědmak, vědun, věščun, čes. věď; od slova znáti odvozena jsou jména ruská a maloruská znachar, znachor. Ježto. znají tajemnou moc bylin, říká se jim rus. travovědi, od slovesa vražati (= věštiti, rus. vorožit, vorožbit, pol. wrožyć) odvozeny jsou názvy chorv. vraž, rus. vorožbit, pol. wrožbit; ze slova šeptati (tajemná slova) vykládá se ruský název šeptun. Z cizích slov vytknouti sluší sloven. strigón (z ital. strega, čarodějka), chorv. maćionik (z ital. magia, slovin. coprnik (z něm. Zauberer) a j. Ml.

Čarodějnice jsou ženy, které pomocí zlého ducha tvoří věci nadpřirozené. O původě čarodějství, rozšíření a pronásledování jeho promluveno v článku o čarodějích. Celkem možno říci, že pověry o čarodějicích, jak nám je podávají nynější tradice lidové, ustáleny byly větším dílem už ve středověku a že jsou téměř všem národům evropským společny. V národním podání slovanském představují se čaroději obyčejně jako ošklivé stařeny, někdy též jako svůdné krasavice. Když čarují, rozplétají si své vlasy a oblékají se v dlouhé, bílé košile. Význačnou vlastností jejich jest možnost proměňovati se; nejraději mění se ve psy, kocoury, kočky, ptáky, žáby a p. Mohou také létati vzduchem a to rychlostí větru; k tomu účelu maží se čarovnými šťavami, aby byly lehké. Mnohdy osedlávají si spící lidi a jezdí na nich; za tou příčinou maží jim šlapadla a dlaně zvláštními šťavami nebo jim dávají na hlavu koňský ohlav. Člověk, na němž čaroději jezdí, schne a hubení. Osedlávají si také koně, vlky, kocoury a j., ale spokojují se i pometlem, pohrabáčem neb lopatou. V temných a bouřlivých nocech, zvláště o vánocích, na začátku vesny a v noc svatojanskou jezdí na sněmy odbývané na Lysých, Babích horách, na Bachmáči. Na sněmích těch, jimž předsedá čert nebo čaroděj, hodují, zpívají, tančí a jiné nepřístojnosti tropí. Kdyby se někdo čaroději jedoucí na sněm chytil, uvidí vše, co tam dělají; musí s nimi jísti, píti a tančiti, ale musí slavně slíbiti, že nepoví, co viděl. Čarodějicím přikládá se moc ovládati zjevy přírodní; posílají na zemi kroupy, bouře a vichřice, skrývají rosu, déšť a nebeská světla, a mají vliv na úrodu zemskou. Chtíce ukrásti s nebe hvězdy, vylézají nohami vzhůru na kříž. Čarodějnice znají tajemnou moc bylin a trav; za tou příčinou přikládá se jim moc léčiti nemoci, zacelovati rány, zastavovati krev, vyháněti červy a pomáhati při uštknutí zmije nebo vzteklého psa. Léčivé byliny sbírají jmenovitě v tajemnou noc svatojanskou. Všeobecně rozšířena jest pověra, že čaroději mohou škoditi dobytku, zvláště kravám. Před východem slunce chodívají prý s trávnicí nebo rozsívkou na pole, stírají do ní rosu, čímž nabývají moci dojiti mléko těch krav, které na oné trávě se pásly; přišedše domů přehazují trávnici přes bidlo a dojí z ní mléko. Bulhaři míní, že snímají lunu s nebe, proměňují ji v krávu, kterou dojí. Na štěstí zná lid také rozmanité prostředky, jimiž možno moc čarodějic seslabiti nebo úplně zmařiti. Obecně se věří, že čaroději jsou ve spojení s čertem, s nímž činí smlouvy, oddávajíce mu svou duši. Umírajíce trpí hrozná muka; zlí duchové vzcházejí v ně, trhají jim vnitřnosti a vytrhují z hrdla jazyk. Při smrti čaroději celá příroda se třese, země se chví, zvěř vyje, vrány a havrani se sletují. Tělo jejich v hrobě neshnije. – Podání prostonárodní o čarodějicích jsou vůbec velmi četná a bohatá, o čemž svědčí také hojná literatura ve všech zemích sebraná. Nejúplněji podává ji Sumcov, Kolduny, vědmy i upyri (Bibliograf. ukazatel. Charkov 1891); srv. H. Máchal, Nákres slov. bajesloví, str. 172–175. – Rozmanité názvy, které se u Slovanů čarodějicím jako čarodějům přikládají, jsou hlavně tyto: sloven. volhvica, chorv. vuhvica; bulh. bajilka, srb. bajalica; stslov. vêštica, slovin. věšča, věsna, bulh. věštica, vještirica, sloven. vedomkyně, pol wieszcza, wiedma, malorus. viďma, bělorus. vědzma, rus. vědma, věščica, věščunja; sloven. znacharka, rus. zelenice, travnice, slovin. štrija, sloven. stryga, pol. strzyga; v Dalmacii říkají čaroděci eufemisticky také krstača (křížem znamenaná) nebo rogulja, roguša (rohem opatřená). u Slovinců hmana žena; na Moravě slují bosorky, bobonice a újemnice.
================================================================================================================================================
http://www.youtube.com/watch?v=gIU63gFxcw4
================================================================================================================================================
http://www.youtube.com/watch?v=sBxPMhPsATY
================================================================================================================================================
Merlin z Teustoságu

Mysterian
 
Příspěvky: 896
Registrován: 24 led 2011, 21:43
Bydliště: Valašské Království

Na ruce: 2,629.39

 Poděkoval za: 2 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 29 příspěvky

Karma: 2




Re: Čarodějnictví u nás - včera a dnes

Příspěvekod SidDarkVader » 19 srp 2017, 15:42

Nesu šetci magove špatní de oto aký mág je a odkial známa magia je aj wicca a dalšie

čierna a biela magia na slovensku
https://www.youtube.com/watch?v=-GQ1tH13WHM
SidDarkVader

Školák
 
Příspěvky: 6
Registrován: 10 srp 2017, 22:53

Na ruce: 44.40

 Poděkoval za: 0 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 0 příspěvky

Karma: 0




Re: Čarodějnictví u nás - včera a dnes

Příspěvekod Sam Tektzby » 22 srp 2017, 08:01

Další nesprávné mínění, jelikož wicca je spíše kněžstvím a rituálním směrem, než zrovna magií.
Zálěží na využití magie samotné, než jakým druhem je.
Rozmazávat a barvičkovat magické zásahy na černou a bílou je opravdu dětinské.
Na začátku bylo slovo, pak těch slov už bylo mnoho, ruka byla v rukávu a Sam s Razorkou pomálu, čekajíc co řekl jejich text by, stali se Razorkou a Samem Tektzby :D
|\/|1|_µ_|1 .-420.-3č|<µ 73|<728¥ |\|4\/ž|)¥
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Sam Tektzby

Site Admin
 
Příspěvky: 9326
Obrázky: 3
Registrován: 10 čer 2011, 12:57
Bydliště: Sídhe

Na ruce: 7,264.62
Banka: 0.00

 Poděkoval za: 74 příspěvky
 Obdržel poděkování za: 94 příspěvky

Karma: 7





Zpět na Učení starých mistrů

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků



Zásady ochrany osobních údajů