zdravím všechny. předem se omlouvám pokud pokud sem téma založil ve špatné sekci nebo tak nějak ale to co se děje s mojím kolegem v práci je promě doslova nevysvětlitelný.
já a můj kolega spolu děláme cca 3 a půl roku, sme oba dvoumetrový chlapi a jen tak něco nás nevyvede z míry a pro strach máme celkem uděláno koneckonců děláme u výjezdové jednotky, sme borci do pohody a o zábavu snama není nouze prostě srandysti no nebo aspoň do nedávna sme byli.
Cca před 4 mesíci sme byli povoláni abysme uprostřed noci zkontolovali podzemní chodby ( takzvané Kolektory ) v jedné z našich hlídaných lokalit protože čidla hlásili narušení protostoru, do kolektorů se lozí jedním z mnoha poklopů v celkem rozlehlém areálu, koletory sami osobě působí dost klaustrofobicky uličky asi metr a půl do šířky dva mtry na výšku ale zpět k mému příběhu.
vše sme zkontorolovali a narušení nebylo zjištěno tudíž sme se dali na odchod, asi 20 metrů před východem se kolega zastavil, otočil se na mě a říká slyšíš to? říkám jako co ? najednou se mu udělalo špatne a šel do kolen, vůbec sem nevěděl co mu je nic trvalo to asi 20 vteřin najednou se sám zvedl a říká to nic dem pryč.
od té doby se jho chovaní hodně mění dá se říct z minuty na minutu, jednu chíli je v pohodě a za další minutu sedí mlčí a je schopnej hodinu sedět a koukat nehnutě do zdi, v noci se zničeho nic zbudí že ho děsně bolí hlava zachvíli třeba usne ale jen na pár minut prakticky naspí třeba 4 hodiny denně, když byl unás na návštěvě můj pes kterej je vyloženě lidumil ho nemohl ani vystát neustále se poněm díval jak udělal prudší pohyb začal vrčet a šel do veldejšího pokoje kde si stoupl mezi dveře a pořád ho se sježeným hrbem a skloněnou hlavou sledoval, po dnešním zažitku sem se rozhodl napsat vám sem protože už je toho namě dost a začínám se ho doslova bát,sedím si totiž takhle v kanclu u noťasu a čtu si tu vaše příběhy a podobně já rád tajmno ale v určitých mezích, najednou se otevřou dveře přistoupí kemě kolega v tu chvíli se mě zježí celá levá ruka a de to až zezadu na hlavu na zátylek přitom pravá ruka je zcela v normalu, já se naněj dívám a on mi řekne jen bud v klidu toe normalní nevnímej to, otočí se a odejde zase pryč a v tu chíli je vše ok jak kdyby tady vůbec nebyl.
když sem se ho ptal co mu je co se sním děje a podobně řekl mi at to neřeším že je lepší se v některejch věcech nerejpat a nechat je tak jak je, jediné co se mi zněj podařilo dostat je to že mi řekl toto cituji : jak říkám neřeš to, mysli si co chceš, hráli sme si sněčím čemu sme nerozuměli a dopadlo to takhle už tam nikdy nejdu nikdy.
co to znamená fakt já fakt nevím, sčím si kde a ským zahrával taky nevím, od nikoho pomoc nechce tak fakt nevím co sním už, chvílema mi příde jak kdyby ani nevnímal realitu a byl někde úplně jinde, někdy když se semnou baví mi připadne jak kdyby se bavil s někým úplně jiným fakt už sem zněho celkem bezradnej, sedí v kanclu najednou se otočí a zničho nic uprostřed bílýho dne se mě zeptá : nemáš někdy v noci pocit že tady někdo chodí? já slyším v noci kroky a vím že ty to nejseš. a to je jen zlomek toho co z něj semtam prostě jen tak vypadne ............
Díky za vaše názory :)









