V novém čísle Epochy mě zaujal jeden sloupek a to, že Thomas Alva Edison v roce 1920 vynalezl přístroj na komunikaci s duchy, bylo to na základě toho, že po první světové válce docela ve světě letěl spiritismus,m protože mnoho lidí hledalo možnost jak se spojit se svými příbuznými o které ve válce přišli. V roce 1920 popisuje svůj přístroj takto : Netuším, jestli existuje nějaký svět po smrti, ale můj nový přístroj bude měřit životní jednotky, které se rozptýlí ve vesmíru po smrti. Když však v roce 1931 umřel v jeho pozůstalosti se žádný takový přístroj nenašel. V roce 1941 při jedné spiritistické seanci však Edisonův duch potvrdil, že plány k tomu přístroji vlastní tři jeho pomocníci, ale že přístroj nikdy nefungoval. Při dalších seancích duch Edisna navrhnul vynálezci J. Gilbertovi Wrightovi nějaké zlepšení a ten na tom až do své smrti v roce 1959 pracoval, ovšem taky bez úspěchu. Toť zhruba vše co se v článku psalo. Co si myslíte o tom vy? Podařilo se jim to dokončit, jen to před světem ututlali? Existoval někdy vůbec a je vůbec něco takového sestrojit? Nebo to jsou jen povídačky? Vím, že existují různé přístroje a techniky, které mají zaznamenat hlas duchů na pásku, nebo zhmotnit obraz ducha v televizi při pořadu pro slepice ( rozuměj zrnění ), ale tomu moc nevěřím, jelikož podle mě čím více techniky v místnosti ( tv, hifi, wifi, mobil, atd. ) tím menší pravděpodobnost, že bude komunikace s duchy úspěšná,nebo že se tam náhodně duch zjeví, protože zastávám názor, že všechny elektromagnetické vlny a jiné, narušují možnost projevení se ducha, proto při seancích má být vše vyplé, zhaslé atd., to samé jako že duchové se zjevují ponejčastěji na odlehlých místech, kde není moc techniky a kde je klid, než třeba v servovně nějaké počítačové firmy. Jaký je na to Váš názor a má s tím někdo nějaké zkušenosti?


