Rozličné diskuse na psychospirituální, paranormální, ale i veděckofantastická témata

Stalo se vám někdy něco zvláštního?? Zasáhl do vašich životů někdy osud?
Já osobně si myslím,že osud je jedná velká hádanka.
A že když nás potká náhoda je nám to souzený.

Měl jsem zajímavý příběch,který se mi stal před měsícem.
Pořád jsem ztrácel věci a jenom nadával !
Potom jsem potkal krásnou dívku z druhýho patra a ona mě
celou dobu slyšela jak nadávám na chodbě a hledám klíče!!
Přišla a poprosila svatého antoníčka a poděkovala mu a odešla.
Říkal jsem si bláznivá pobožnářka,ale jak odešla okamžitě jsem našel
ty klíče!Chtěl jsem jí poděkovat ptal jsem se po té dívce a oni mi řekli,že
tam žádná nebydlí.Takže náhoda a osud jsou spojení at chceme nebo ne.

Tak to bylo zajímavé a tady jasně vidíme,že nemůžeme říkat nic než náhoda to není!

Zákon karmy vyzývá člověka, aby se snažil převzít zodpovědnost za svůj osud- to však člověk současnosti odmítá. Lidé si vytvořili a vytvářejí řadu perfektních teorií, která je zbavuje zodpovědnosti a vinu přenášejí jednou na společnost, jindy na zlý osud, genetiku, bakterie, parazity, viry....
Někteří proti tomuto pojetí osudu bojují a snaží se jej překonat a i zlepšit. Tito lidé vnímají, že osud vyrůstá z našeho charakteru, z našeho chtění, cítění a myšlení a že svůj osud si i vytváříme tím, že děláme chyby, sledujeme určité cíle a provádíme určité výkony. A právě v místě střetu těchto dvou osudových tendencí zakoušíme svůj vlastní opravdový osud. Nikdy nemůžeme uniknout určitým objektivním skutečnostem nebo událostem, ale ani je nemůžeme přijmout bez reakce. Z vlastního rozhodnutí se snažíme na ně získat vliv, protože "Kdo se sám změní, ten změní i svět."
Osud si představuji jako klikatou cestu, která vede nahoru a přitom vrcholek hory nevidím , protože je skryt v mlze a mracích. Tuto cestu nahoru můžeme vyšlapat poměrně bezpečně nalepeni na skálu, můžeme ji vyjet autem rychle i pomalu s rozsvícenými i zhasnutými světly, můžeme jít i po kraji cesty přes balvany s rizikem, že se zřítíme ze srázu dolů. Můžeme jít sami, ve dvou i ve skupině, můžeme i někoho nést nebo býti i neseni. Způsob si volíme sami, záleží na našem založení, pohodlnosti, na tom jak rychle chceme být nahoře nebo jak chceme vychutnat okolí. Je na nás, jak jsme obezřetní či jak hodláme riskovat. To je naše svobodná volba a naše částečně ovlivnění svého osudu. To, jestli se na nás seshora vyřítí auto, spadne kámen, uhodí blesk- to nezáleží na nás. A tak je vlastně náš osud v nás a současně i mimo nás.
Osud je do určité míry v našich rukou. Je i na nás, zda se vyhneme omylům a jakou si vybereme cestu. Kdo jsem, co chci a co mohu- toto poznání sama sebe a poznání hranic svých možností je ta jedna část našeho "subjektivního " osudu. Člověk "trpného" založení bude překážky, stavěné v cestu, chápat jako "objektivně dané", zatímco člověk "aktivního"založení bude tyto překážky zdolávat a vtiskne tak svou vůli osudu, co proniká zvenčí

Náhody neexistují.

Tak bych ti doporučil kvantovou fyziku.Tam se s nimi setkáš docela často.

Míro ty se hodně vyznáš a vím že to vždycky myslíš dobře.

náhoda nebo osud nevím.. Vikingové věřily na osud řikala že je jedno jestli se člověk schová nebo bojuje umře tak jako tak podle osudu a já řikám že všechno má svůj důvod podle mě náhody nejsou a i kdyby tak to bude minimálně oproti věcem co se staly z nějakého důvodu

Osud máme z nás každý napsaný ale můžeme ho změnit.
Náhody se někdy dějí,ale všechno má svůj důvod nebo pro a proti.

pentagramové oko píše:Já osobně si myslím,že osud je jedná velká hádanka.
A že když nás potká náhoda je nám to souzený.

Vidím to přesně tak.

Díky Akyano

Akyana píše:

pentagramové oko píše:Já osobně si myslím,že osud je jedná velká hádanka.
A že když nás potká náhoda je nám to souzený.

Vidím to přesně tak.

Líp se to snad ani říct nedá

Díky,charmedkatko

Chtěl bych se zeptat.Lidem se stávají různé věci.Spadnou ze čtyřkilometrů protože se jim neotevře padák.Nezabijí se.Náhoda nebo osud?
Dvouleté dítě spadne ze sedmeho patra a nezabije se.Náhoda či osud ? A tak bych mohl pokračovat.Dokonce jsem slyšel "frázi"Stál při tobě anděl strážný".Co když je bytost která nás hlídá.A řekne "nepřišel ještě tvůj čas"?A nebo to je náhoda.I když tu bylo řečeno že neexistují.Co vy na to.Jak to vlasně je?

No z mého pohledu ( mých zážitků ) si to vysvětluji tak, že ty zásahy v mém životě má na svědomí buď můj anděl strážný, nebo kdo to na mě vůbec dává pozor a nebo bohové, já myslím, že osud je sice nějak předkreslený, ale dá se upravovat naší svobodnou vůlí, jestli to vezmu teda tak, že osud je nějaká cesta z bodu A do bodu B a já se narodím v áčku a směřuji k béčku tak i když je tam určená při narození nějaká hrubá kostra mého žití tak se z ní různýma zásahama, andělů, démonů, bohů, svojí vůle, jiných lidí, mohu klidně odchýlit zase se na tu cestu vrátit a myslím si že nic není přesně naplánované, to by pak život nebyl tak rozmanitý, možná se ta kostra dá nazvat jako předpoklady proto to jakým směrem bych se měl vydat, ale cestu si ve finále určím sám a občas do toho zasáhne vyšší síla. Ale za rok můžu mluvit jinak, pravdu stále hledám, zatím to však vidím takhle.

Dobrý názor. A je ještě otázka jestli tu pravdu někdy zjistíme nebo nám zůstane utajena.