od marionelle » 02 srp 2011, 11:07
Rozhodla jsem se Vám napsat, protože mi přijdou některé věci, které se kolem mě v poslední době dějí, příliš podivné na to, aby to byla jen náhoda. Před třemi lety jsem si koupila byt a po rozchodu s dlouholetým přítelem, jsem se do něho nastěhovala. Nic zvláštního jsem v té době nezpozorovala, i když jsem tam bydlela sama (tedy tehdy mi to zvláštní nepřipadalo). To že jsem pravidelně usínala v obýváku na gauči a probudila jsem se vždy až kolem třetí hodiny ranní, abych se přesunula do ložnice, jsem brala jako běžnou věc. Občas se mi sice stalo, že mě cosi probudilo, nebo spíše jsem se něčeho lekla tak, až jsem se probudila, mi také nepřipadalo divné. Naopak, občas jsem si dělala legraci v práci, že mám v bytě asi duchy, když mi z ničeho nic zhaslo světlo a když jsem hledala židli, abych se podívala jestli nevypadly jističe, tak se opět samo rozsvítilo a pořád dokola.... prostě jsem to brala jako spoustu náhod, ale v bytě jsem se nebála. Podivně mi začalo být až tehdy, kdy mi několik lidí, nezávisle na sobě popisovalo podobné pocity, když spali u mě v ložnici. Pamatuji si, že mě samotné se kdysi zdál sen, že mi někdo obchází kolem postele, ale v tom snu jsem nechtěla oči otevřít, aby neviděl, že o něm vím. Jediný pocit, který to ve mě zanechalo byl ten, že jsem se divila, jak živý sen to byl. Jenže jednou u mě přespala sestra..bylo něco po třetí hodině ranní, když jsem se náhle vzbudila a měla jsem sucho v puse...koukala jsem do stropu a asi po minutě na mě promluvila sestra. Byla jsem překvapená, že také nespí....ptala se mě, jestli spím a že se jí zdál ošklivý sen, že na ni něco sáhlo a že se nemohla hýbat ani křičet a že ji to začalo dusit. Nevěděla jsem, jak ji rozptýlit, tak jsem si začala dělat legraci, že to byli ufouni a že je v místnosti suchý vzduch, proto nemohla dýchat. Sestra se usmála, uklidnila a usnula. Co mne ale zarazilo, že nový přítel měl stejný problém. Začal opět vyprávět, že měl ošklivý sen, kdy se nemohl pohnout ani křičet a že věděl, že stojí někdo u postele, ale neviděl, kdo to je, protože se bál otevřít oči. Z toho jsem byla už trochu znepokojená, řekla jsem mu, že už sestra měla podobný problém. Když jsme měli na návštěvě jeho čtyřletou dcerku, která v noci spala mezi námi a v půl čtvrté nás začala vzbouzet, abychom už vstávali, že se bojí, tak už mi moc do zpěvu nebylo. Obzvlášť, když začala vyprávět, že viděla někoho stát u mé strany postele. Měsíce plynuly, nic se nedělo, nakonec, jak už to tak bývá, jsem se s přítelem také rozešla a i když jsem v ložnici spala sama, tak jsem žádný větší strach nepociťovala. Nyní jsem krátce s mým novým přítelem a velice mě potěšilo to, když u mě začal spát, že si na žádné špatné sny nestěžoval. Vůbec jsem se o minulých zkušenostech nezmiňovala, abych ho třeba nevystrašila. Až do včerejška. V pátek mi pomohl přestěhovat skříň z ložnice do předsíně a celkově mi pomohl trochu zútulnit byt. Nevím, jestli to mělo nějakou souvislost, ale v sobotu ráno mi řekl, že měl ošklivý sen...podotýkám, že jsem na tuto větu už trochu alergická.....prý se nemohl hýbat, ani křičet, nemohl se nadechnout a myslel, že mu prasknou bubínky v uších. Prý nikdy takový hluk neslyšel. Říkal, že to byl hluk, jako by se zapnula cirkulárka, vrtačka a sbíječka dohromady. Mohlo to prý trvat tak deset vteřin, ale bylo to prý hrozné. Prý se nikdy ještě tolik nebál. Také si stěžuje, že poslední dobou je v bytě hrozná zima, hlavně v ložnici. Je fakt, že jsem se probudila 2x úplně zrmzlá, ale přisuzuji to spíš ošklivému letnímu počasí. Chtěla jsem se Vás zeptat na Váš názor, co by to mohlo být a jak se proti tomu případně chránit. Četla jsem už nějaké články, tak jsem si včera na noc zapálila svíčku a dala jsem křížek nad postel. Nejsem křtěná a v kostele jsem byla pouze na exkurzi, modlit se neumím, neznamená to ale, že v nic nevěřím.